Příspěvky chronologicky

2021 (44) | 2020 (73) | 2019 (88) | 2018 (95) | 2017 (33) | 2016 (79) | 2015 (85) | 2014 (128) | 2013 (58) | 2012 (9) | 2011 (9) | 2010 (1) | 2009 (3) | 2008 (3) | 2007 (4) | 2006 (4) | 2005 (4) | 2004 (4) | 2003 (3) | 2002 (4) | 2001 (4)

Parrésia

  • Skutky 4,23-31

Krále trefil šlak. Václav IV. Lucemburský byl raněn mrtvicí, když se na svém loveckém zámečku v Kunraticích dozvěděl, že vzbouření obyvatelé Prahy vyhodili z okna staroměstské radnice pány konšely. Historikové později dají téhle události z roku 1419 název „První pražská defenestrace“ neboli „První pražské vyoknění.“ To se přeci nedělá, aby se důstojní činovníci vyhazovali ven na ulici!  Král se rozhněval právem. Po svém otci, slavném císaři Karlu IV.

Narozeniny Jana Křtitele

  • Matouš 11,7-11

Sestry a bratři, ani jste si nevšimli, a už je to tady. Nic zvláštního jste nezaznamenali, a přeci se stala velmi významná věc. Změna, která se týká nás všech. Změna se značným dopadem na náš život. Že přeháním? Vůbec ne! … V noci ze včerejška na dnešek, přesně ve 21:44 nastal letní slunovrat. Až doposud se po půl roku délka slunečního dne natahovala, od dneška se naopak den zkracuje a prodlužuje se noc. Tak to půjde celý další půlrok až do zimního slunovratu v prosinci.

Průvodce životem

  • Exodus 20

Robert přijde za Evou a začne vyprávět. „No to ti musím povědět. Byl jsem poprvé v Praze. Říkal jsem si, musím se tam konečně podívat. To je ti, člověče, zajímavé město. Spousta lidí, metro, všemožné obchody. Nic takového u nás prostě nemáme.“

„Aha, to je prima,“ odpoví Eva, „a jak se ti líbil pražský Hrad?“ „Ten jsem neviděl.“ „ A co Karlův most?“ „Tam jsem taky nebyl.“ „No aspoň na orloj ses snad byl podívat, ne?“ „Na orloj? Ne. Proč?“

Spolu v Duchu

  • Skutky 1,1-8

K čemu je dobrá církev? Komu prospěje, že se každou neděli scházejí skupinky věřících a provozují své bohoslužebné obřady? Koho ještě dnes zajímá, co se píše v Bibli a co si o nás myslí nějaký Bůh? A kdo převezme a rozvine odkaz našich otců a matek ve víře?

Vnitřní člověk

  • Efezským 3,14-19

Nerozumím, nevím, nechápu. Důležitá slova lidského slovníku. Nerozumím, nevím, nechápu, slova, která lze použít v mnoha oblastech, prakticky všude, kam se člověk podívá. Ať už mluvíte o sobě, o svém nitru a o tom co se v něm děje a mele a pere. Anebo ať už mluvíte o vztazích k druhým lidem, kteří se někdy chovají pro vás naprosto nevyzpytatelně, nelogicky, zkratovitě. 

Modlitba za všechny

  • 1. Timoteovi 2,1-6

Škoda, že nevidíme do nebeské statistiky. Škoda, že se nikdy nedovíme, kolik modliteb v uplynulých týdnech a měsících směřovalo k nebesům. Národy se ocitly v úzkých. Životy mnohých lidí byly ohroženy, životy mnohých byly zasaženy, životy mnohých byly zmařeny novou nemocí. Když je to s životem na vážkách, tehdy se lidé obracejí k Bohu. Dělají to tak, jak umějí. Někdy slovy vytříbenými jako zkušení modlitebníci, jindy slovy neumělými jako ti, kdo pracně hledají výraz svého znejistěného ducha. Jedno není lepší než druhé. Každý závan důvěry je cenný.

Bohoslužby od neděle 17. května

Bohoslužby se konají od neděle 17. května od 8:30

pro nejvýše 100 účastníků a je zapotřebí

  • dodržovat minimální rozestupy 2metry mezi sebou,s výjimkou členů domácnosti
  • před vstupem dezinfikovat ruce
  • nosit ochranný prostředek dýchacích cest, který brání šíře-ní kapének, vyjma okamžiku přijímání večeře Páně
  • vynechat podání rukou

Všichni josu zváni.

Láska, vděk a písničky

  • Koloským 3,12-18

Apoštol Pavel to měl těžké. Co měl do svých dopisů vlastně zahrnout? Během svého cestování prošel, projel a proplul značnou část římské říše. Na mnoha místech kázal, na mnoha místech napomáhal zrodu křesťanských sborů, na mnoha místech nalezl přátele a na mnoha doslova stál u prvních krůčků, které lidé dělali ve víře. Pavel mnohé z nich učil věřit v jednoho Boha, učil je číst Bibli, učil je modlit se – nikoliv v pohanském duchu, kdy se kupí slova, nýbrž v Duchu svatém, který se člověk obrací k Bohu s dětskou důvěrou jako k laskavému otci.

Poklad v nebi

  • Matouš 6,19-21

Sestry a bratři, zažili jsme úplně novou situaci. Poslední týdny – vlastně skoro již dva měsíce – určoval chod naší společnosti koronavirus a s ním spojená opatření. Byl to a pořád to je hluboký zásah do našeho života, včetně života církevního. Stalo se něco nepředstavitelného. Jeden můj německý kolega si povzdechl. „Máme u nás kostel ještě z předreformační doby. Každý rok se v něm konaly velikonoční bohoslužby – i za války a hladu. Letos poprvé po šesti stech letech byl kostel na velikonoce prázdný.“ Jeden obrázek z mnoha. Úplně nová situace, neznámá, neozkoušená, syrová.

Obnovení bohoslužeb - po 15 osobách

Začala se zmenšovat dosavadní omezení.  Bohoslužby se nyní mohou konat:

od 3. května v počtu nejvýše 15 osob,

od 17. května v 30 osobách,

od 31. května pro nejvýše 50 osob

od 14. června bez omezení počtu.

Povinnost nosit roušky není bohoslužbami nijak dotčena, podobně jako v obchodech musí být v kostelích dostupné desinfekční prostředky.

Počet účastníků je nyní omezen na 15 osob.

Zkrácené bohoslužby začnou v 8:30, 9:00 a případně v 9:30.

Na 2. neděli po velikonocích

  • Žalm 35,17

Jak dlouho chceš přihlížet, Panovníku? Zachovej mou duši před zkázou …                      Žalm 35,17

Pane Bože, ptáme se: Jak dlouho ještě? Jak dlouho potrvá tahle divná doba?

My nejsme pány nad časem. Nevíme, co nám zítřek přinese. Proto chceme být vděční za dnešek. Děkujeme, žes nás až do dnešního dne provázel svou péčí, žes chránil každý náš nádech a výdech. A žes nás obklopil lidmi, které máme rádi, na které s láskou myslíme a kteří jsou nám pomocí i v této situaci.

Epištoly z karantény II

Když apoštol Pavel nemohl být při bohoslužbách spolu s křesťany, kteří mu leželi na srdci, psal jim dopisy. Podobně uprostřed protivirových opatření vznikly epištoly Poličským.

Na neděli po velikonocích

  • Jan 20,24-29

Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“ Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku.

Epištoly z karantény

Když apoštol Pavel nemohl být při bohoslužbách spolu s křesťany, kteří mu leželi na srdci, psal jim dopisy. Podobně uprostřed protivirových opatření vznikly epištoly Poličským.

Na velikonoční neděli

  • Marek 16,1-8

Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“ Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.

Na květnou neděli

  • jan 12,12-14

Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali: „Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, král izraelský.“ Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně.   Jan 12,12nn

Stránky