Král od srdce
Haló, neviděli jste tu nějakého krále? Krále hledám, který by pořádně kraloval ve svém království. Neviděl jste takového krále?
No, jednoho krále tady mám. Ale nutno dodat, že tento král není pořádný král. Naopak, je to král nepořádný. Král mizerný. Jmenuje se Saul. Být králem, to je vznešené poslání. O co se hlavně musí starat král? Aby jeho země žila v bezpečí před nepřáteli. Aby uměl dobře jako hlavní velitel řídit svá vojska. Co myslíte – uměl Saul dobře bojovat? Jen někdy, někdy byl v boji udatný hrdina. A za to mu patří sláva. Saul byl první izraelský král a zpočátku své vlády udělal leccos dobrého. Jenže čím déle vládl, tím větší dělal chyby. Například o nepřátelích, kteří útočili na jeho zemi, začal říkat (ne o všech, jen o některých) -, začal říkat: s těmi nemusíme bojovat. To je Ivané. Oni přišli, aby škodili zemi, a král řekne, to nevadí, klidně ať škodí dále, jen to nesmějí moc rozšiřovat. Je to správné? Nikoli.
Proto volám: Haló, neviděli jste tu někde krále? Myslím pořádného krále? Tady nám sedí Saul, který zas až tak pořádným králem nebyl. Za prvé nebránil pořádně svou zemi? Co ještě musí dělat král, v době, kdy vládne mír? Král se musí postarat o to, aby v zemi byla spravedlivost. Aby se každému dostalo jeho práva. Aby nikdo nebyl vystaven bezpráví. A i v tomto Saul selhal. Ze začátku se držel, ale čím více se mu líbilo sedět na trůnu, tím více kašlal na zákony. Prostě a sprostě porušoval pravidla. Netrestal ty, kteří si trest zasluhovali. Přisvojoval si, co mu nepatřilo. Běda zemi, která má včele nepoctivé představitele. Otrávená nálada. Kdo by chtěl žít tam, kde se podvádí?
Haló, hledá se pořádný král. Král se může pokazit. I zprvu dobrý panovník, se může zhoršit. Král se může pokazit, prezident se může pokazit. I my jsme u nás zažili, když prezident otravou zemi a říkal, naši nepřátelé nejsou naši nepřátelé. Nejsou jasné důkazy, že muniční sklad ve Vrběticích vyhodili Rusové, musíme se k nim chovat slušně. A také prezident zabránil, aby si zločinec odpykal trest. Nevadí, že ukradl milióny, on se umí pěkně starat o stromečky v lese. A když mu soud řekl, že se se má omluvit za své lži, neudělal to. Kašlal na spravedlnost. Hlava státu může otrávit atmosféru zemi.
S prezidentem je to jednoduché. Není prezidentem napořád. Alespoň v rozumných zemích. Jednou jeho prezidentování skončí, jsou volby a je zvolen nový prezident. Jenže, jak je tomu s králem? Do kdy vládne král? Je králem na pět, nebo na sedm led? Vy to víte. Krále panuje až do smrti. Stejně i Saul, bude králem až do smrti. Sice králem mizerným, nepořádným, ale stále bude králem. Jenže lidé v jeho zemi vědí, že je to špatně. Kudy z téhle šlamastyky ven? Haló, neviděli jste někde pořádného krále? Nedá se někde sehnat nový král? Král, který časem Saula nahradí?
Na chvíli odskočme od králů. Mám zde dvě Bible. Jedna je velká a těžká. Leží zde v kostele na stole, má velká písmenka a dobře se v ní čte. A pak tady mám jinou Bibli. Přinesl jsem si ji s sebou, je malá, písmenka se v ní čtou těžce. Otázka: Která z obou Biblí je lepší? Víte? Obě mají úplně stejný obsah. Dokonce mají stejně očíslované stránky, slova se nacházejí na stejných místech v jedné i druhé. Třeba tady – strana 821 slovo vlevo uprostřed – housenka. Schválně se můžete po bohoslužbě přijít podívat. Obě jsou stejné. Která je tedy lepší?
Haló, hledá se pořádný král. Jak se zajistí, aby nový panovník byl lepší. Prorok Samuel se trápil. Byl to zbožný muž, který se velmi vážil Pána Boha, ctil zákony a konal milosrdenství. A byl to právě Samuel, který před lety prohlásil před lidmi Saula za krále. Ten by mohl s pomocí Boží dobře vládnout. Myslel si Samuel zprvu o Saulovi. Jenže když se Saul vykašlal na Boží pomoc, začal z něho být mizerný král A Samuel se trápil, že on ho uvedl na trůn. Bůh řekl Samuelovi: Už se netrap, že se to nepovedlo. To je hlavně můj neúspěch. Boží neúspěch. Saul zklamal lidi, ale hlavně mne, Boha. Ty se už netrap a koukej hledat nového krále.
Jenže to se snadno řekne. Král sedí na trůnu a vy začnete rozkřikovat: Haló, hledá se nový král! Lidi asi budou rádi, že špatný panovník dopanuje. Ale král a jeho polici nebudou rádi, když se mluví o novém královi. Samuel má strach. Jak může hledat nového krále, aby to starému králi nebylo nápadné. Abych ho nenaštval a on mne nezabil dřív, než bude nový král vyhlédnut. Akde ho mám hledat?
Pán Bůh poradil Samuelovi. Vezmi vykrmenou krávu a jdi do města Betléma k sedláku Jišajovi. Udělejte tam hostinu a při té slavnosti já tobě ukážu, kdo bude novým krále. Budeš to vědět jenom ty. Teprve později se ukáže, že se z něho stane král. A tak Samuel vzal krávu a šel. Kam šel? Jak se jmenovalo to městečko? Betlém. Vy ho znáte, proč? Ježíš se tam narodil. V Betlémě, městě Davidově se rodí králové. Králové, kteří mají nahradit mizerné a pokažené vládce.
Samuel přijde do Betléma, najde Jišaje, uspořádají hostinu. Vše jak má být. Jenže Samuelovi pořád vrtá hlavou. Kdopak asi bude ten nový král. Koho mi Bůh ukáže. A Bůh už prorokovi napověděl. Bude to Jišajův syn. Na hostině bylo celkem sedm Jišajových synů. Samuel se rozhlíží, dívá se na nejstaršího. Elíab se jmenoval. Ten je pěkně urostlý, ten by se dobře vyjímal na koni v čele vojska. Nepřátelům by nahnal strach. Jistě bude udatný. Toho bych mohl nenápadně označit olejem za krále. Jenže Pán Bůh myslí jinak. To je moc krásná věta, takže vám ji přečtu z Bible: Hospodin Samuelovi řekl: Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima. Hospodin však hledí na srdce. (7)
U člověka je důležité co má uvnitř. Jestli se kloní k milosrdenství a právu, či zda je sobecký a má rád různé odvody. Už jsme viděli na starém králi Saulovi, že člověk se špatným srdcem špatně vládne. Král v sobě musí mít v sobě dobrý základ, aby se z něho na trůnu nestal král mizera. Takže sesadle rozhlíží po synech dál. Ještě jich zbývá šest. Další v pořadí je Abínádab. „Co tenhle, Bože?“ modlí se
Samuel. „Hospodin nevyvolil ani toho.“ Pak přijde na řadu Šama. A znovu… Potom čtvrtý, pátý, šestý, sedmý. Na všechny pohleděl Samuel zkoumavým okem, modlil se k Bohu a ani o jednom neuslyšel: Ten se stane králem.
A teď to začne být jako v pohádce. Znáte pohádku o Popelce. Princ má střevíček a hledá krasavici, kterou potkal na zámku. Objíždí všechna stavení, které padne na nohu. V Jednom domě mu přivedou ukázat dvě dcery (pozor, ve filmu jenom jednu). Ale je to marné, střevíček nepasuje. Nemáte ještě nějakou dceru, ptá se princi. No ještě je tu umolousaná Popelka. Ale pro tu se střivíc nehodí.
Stejně se ptá i Samuel. Hele, Jišaji, nemáš ještě nějakého syna. „Ještě zbývá nejmladší, ale ten pase stádo.“ A vám je už jasné, jak to dopadne. Pošli pro něj. Přivedou Davida, byl ještě mladíček. My víme, že měl rezavé vlasy a pěkné oči. Ale Bůh věděl ví a tak řekl: „Nuže, pomaž ho, to je on.“ Samuel poslechl, vzal vzácný olej a trochu jím Davida potřel. Lidé kolem mysleli, že je to na znamení přátelství. Netušili, že je to znamení královské služby.
Prozradím vám něco o těch dvou Biblích. Jedna velká, druhá malá. Víte, kterou mám raději? Tu malou. Obě mají stejný obsah. Ale ta druhá má cosi, co nikdo z vás nevidí. Byla se mnou, když jsem 8 měsíců žil sám v Německu. Byla se mnou ve Skotsku, na různých výletech, táborech. Měl jsme ji s sebou dokonce i v Izraeli. Četl jsem si z ní příběhy o Davidovi a o Ježíšovi přesně na místech, o kterých se v Bibli psalo, že tamtudy oni chodili. Pro mě je malá Bible velmi vzác-ná. Já v té Bibli vidím její srdce, vidím dovnitř její minulosti. Vím, co znamená.
Stejně to má Bůh s námi. Zná nás lépe, než druzí lidé. Vidí do nás. Ví. Co pro něho znamenáme. Vy, velcí i malí, staří i mladí. Bůh ví, co nosíte v sobě. Pro každého a každou z vás chystá cestu, která je akorát pro vás. Proto Davida nechal pomazat za krále. Proto Kristu přijímal děti, žehnal jim a otvíral jim dobrou budoucnost. Pán přesně ví, co potřebujeme. (Společná četba:Žalm 36 – Evangelický zpěvník 53). Amen.
Mk 10,13-16 174; S 56, 296; 681, 426 Fil 2,1-3
IKázání pro děti a dospělé v neděli 22. října 2023.