Do opozice! Ježíš nás posílá do opozice. Chce po nás, abychom měli odstup vůči současnému státu. Vůči jakémukoli státu. Vůči jakékoli vládě, nadvládě. Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují. (25) Vždy je zde někdo, kdo má moc nad druhými lidmi a tuto moc využívá. Pozice nadřazenosti. Možnost dávat rozkazy. Možnost čerpat cizí peníze. Možnost rozhodovat o budoucích projektech. Možnost namastit si vlastní kapsu. Možnost právnickými kotrmelci umlčet odpůrce.

Co vlastně dělám, když věřím? Sestry a bratři, apoštolské vyznání začínáme slovy „Věřím v Boha“. Vypustit tuhle větu z úst nám nedělá problém, ale o čem vlastně mluvíme? Není to spíše jakási hádanka? Šifra? Bůh jako velké tajemství, o němž se koktavě, upachtěně snažíme něco vyjádřit a stejně naše výpovědi nikdy nebudou úplné. Vždycky budou kusé, jelikož Bůh je Bůh a nenechá se ovládat našimi slovy. Jen tu a tam nám umožní, abychom svými slovy, svými slůvky, slovíčky zachytili cosi z Boží velikosti.

„Pane faráři, chce to více Bible a méně politiky,“ řekl mi onehdy jeden bratr, když se se mnou po bohoslužbě loučil ve dveřích kostela.  Znám jeho postoje, takže mě jeho požadavek nepřekvapil. Vy zase znáte mne a víte, že politiku do kázání v přemrštěných dávkách nemíchám. Žádnou stranu otevřeně nedoporučuji. (Ostatně sám pořádně nevím, kterou stranu volit.) Pravda, politické činovníky občas kritizuji, a to tehdy, když je jejich chování v křiklavém rozporu s Božími pravidly. Já skutečně nemohu za to, že některé osoby se do střetu s Pánem Bohem dostávají častěji. 

1. Detektivky

Kdo z vás má rád detektivky? Já ano. Někde se něco divného stane a spustí se pátrání, které má objasnit průběh událostí. Detektivové hledají svědky, alespoň částečné. Zkoumá se, co kdo viděl, slyšel či jinak zaznamenal. Detektivové porovnávají různá svědectví a skládají je do jednoho obrazu, který ukáže, co se vlastně událo. Celý ten proces skládání je velmi zajímavý, napínavý. Proto máme detektivky rádi.

2. Kazatel detektivem

           Víte, proč byl upálen Mistr Jan Hus? No přece kvůli pravdě, vychrlíte na mně známou odpověď. Vždyť přece kdo by u nás neznal historii o stateč-ném knězi, který se ve sporu s vševládnou církví dostal až před celocírkevní sněm. Tam odolal nátlaku a neodvolal své učení. Byl označen za kacíře, vyobcován a veřejně zavražděn. A to všechno kvůli pravdě. Český národ byl a snad ještě je hrdý na Husův zápas o pravdu. Jenže jaká to vlastně byla prav-da? Na jaké pravdě Jan Hus tolik lpěl, že mu byla dražší než vlastní život?

Lidstvu se povedlo udělat několik opravdu báječných vynálezů za těch pár tisíciletí, co je civilizace civilizací. Doslova jsme obklopeni vynálezy, tu lepšími, tu horšími. Lepší třeba žárovka, horší kupříkladu cigareta. Jedním z těch bezpochyby lepších vynálezů je písmo. Způsob jak zazna-menat lidskou řeč pomocí znaků. Na počátku stálo písmo obrázkové – kdo by neznal egyptské hieroglyfy? Jenže obrázků a symbolů je mnoho. Čínština se svými 5-6 000 běžnými znaky není moc praktická, nemluvě o dalších nepoužívaných 75 000 znaků z minulosti. Naštěstí u nás je tomu jinak.

Máte rádi maliny? A co ostružiny? Na čem rostou – na stromě či na keři? Samozřejmě že na keřících. Ale existuje v teplých oblastech, občas i u nás, strom, který má plody podobné malinám. Už jste o něm slyšeli? Morušovník a na něm moruše. Chutnají jako moruše. A tenhle strom bude hrát velkou roli v dnešním příběhu. Nebývá moc vysoký, zato má husté listí.