Příspěvky z roku 2002

2024 (53) | 2023 (45) | 2022 (69) | 2021 (76) | 2020 (74) | 2019 (88) | 2018 (95) | 2017 (33) | 2016 (79) | 2015 (85) | 2014 (128) | 2013 (58) | 2012 (9) | 2011 (9) | 2010 (1) | 2009 (3) | 2008 (3) | 2007 (4) | 2006 (4) | 2005 (4) | 2004 (4) | 2003 (3) | 2002 (4) | 2001 (4)

Nábřeží svobody 2002/4

V nejstarší české vánoční písni se zpívá o tom, jak Bůh „člověčenství naše ráčil vzíti na se“. K přijetí lidství patří nejen pozemští rodiče, narození, plenky, ale také to, že Ježíšovo narození můžeme zařadit do zcela určitých dějinných souvislostí. Ježíš se narodil za vlády císaře Augusta, podobně jako se někteří narodili za Františka Josefa, jiní za prezidenta Gottwalda, jiní za prezidenta Havla. Poměry, do kterých se Ježíš rodí nejsou příliš vábivé. Spíše naopak. Nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo stát něco zvláštního.

Nábřeží svobody 2002/3

Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly. (Ž 104,13-15)

Nábřeží svobody 2002/2

Církev je Boží zázrak na této zemi. Nic na věci nemění, že o tom mnozí nemají ani potuchy. Kdo jenom cípem svého zájmu věnuje pozornost evangeliu, pro koho je víra jen okrajovou záležitostí pro chvíle slavnostní nebo zas kritické, kdo se k církvi hlásí jen zděděnou příslušností, kdo má vlastní ohnisko svého života docela jinde, své nejlepší úsilí napíná k jiným cílům, okruh svých přátel má odjinud, - sotva může vědět o požehnání nad Kristovým lidem. Ale církev je zázrak! Ti lidé jsou spojeni „v Pánu“ (verše 2.8.10.13).

Celý dopis ke stáhnutí níže ve formátu PDF.

Nábřeží svobody 2002/1

Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed.
Dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mne s ním zacházet.
Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidím dobro kolem nás.
Ať se hříchem nevyděsím
a napravit jej umím včas.
Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá.
Dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé malé já.
Dej mi, prosím, humor, Pane,
a milost, abych chápal vtip.
Ať mám radost ze života
a umím druhé potěšit.
Modlitba Tomáše Moora