Vlastní vzpomínka, vlastní názor

Nesl svůj kříž. (17) Sestry a bratři, je velký pátek a my si připomínáme Kristovu smrt na kříži. Spolu s milióny křesťanů po celém světě stavíme před svůj vnitřní zrak onu brutální scénu, kdy na římském popravišti umírá Ježíš Nazaretský, syn venkovského tesaře Josefa a jeho manželky Marie. Co se muselo stát, že potulný kazatel z Galileje skončil přibitý na dřevě? Komu vadil? A čím vadil? Proč tak krvavý konec? Čím si ho zasloužil? Velký pátek, Kristův kříž a spousta otázek – to patří k sobě.

Žádné otázky však nepřipouští Pilát, římský vládce nad Jeruzalémem a okolím. Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský. (19) Jen ať si každý přečte, kvůli čemu ten výřečný Žid visí na kříži. Ale ať si to přečte v Pilátově verzi. Ach ano – už tehdy. Už tehdy se vedl urputný zápas o interpretaci událostí. Pilát stejně jako zástupy mocidržců po něm masíruje veřejné mínění. Vytrubuje do světa svoji verzi toho, co se stalo. Cedule přitlučena ke kříži nad Ježíšovou hlavou je politická propaganda. Římský předák Pontius Pilát chce vypadat státotvorně, jako ten, kdo chrání zemi před chaosem.  Všichni vězte: „Podvratný živel Ježíš Nazaretský musel být eliminován.  Hrozilo, že s podporou davu převezme moc jako židovský král.“ Pilát vysílá jednoznačný signál veřejnosti: „Dobře se dívejte na kříž, takhle dopadne každý, kdo si troufne ohrožovat římskou nadvládu. Dívejte se na kříž a mějte mne rádi a mějte mne v úctě, že vás chráním před politickými alternativami.“

Pilát si dává záležet, aby veřejnost uvěřila jeho výkladu. Ten nápis byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky. (20) Trojjazyčně. Pilát věděl, jak dělat PR. Politická propaganda běží na plné obrátky. Tehdy jako dnes. Nelišíme se zas až tak příliš. Zmoudření lidstva se nekoná. I dneska se někteří nechají omámit a slupnou politickou návnadu. Trumpovské bláboly o ukradených volbách, Putinovy bláboly o ukrajinských fašistech. Naše blábolilisty uvádět netřeba. Ano, stačilo by jen pár citátů, aby vynikla jejich trapnost. Hlavní cíl prosadit svou verzi a vedle ať si klidně umírají lidé.

Je velký pátek a my si připomínáme Kristovu smrt na kříži, která se okamžitě stala předmětem bitvy o interpretaci. Pilát nabubřele vyhlásí, že zlikvidoval židovského krále. Načež s ním Židé začnou polemizovat. Řekli Pilátovi: Neměls psát „židovský král“, nýbrž „vydával se za židovského krále.“ (21) Ta nekonečná přetahovaná, kdo má vlastně pravdu. Jedni tak, druzí onak. Stejně se k žádnému výsledku nedospěje, protože ani jedna strana sporu se nemá chuť ke smíření. Pilát odpověděl: „Co jsem napsal, napsal jsem.“ (22) I tohle známe z dneška. Nulová ochota k ústupnosti. Ovšem kdo chcete život proměnit v handrkování, jste ztraceni. Jste ztraceni v handrkování, v nesmířlivosti.

A přitom jak římský Pilát, tak jeho jeruzalémští oponenti se mýlí. Diskutují o tom, zda Ježíš byl či nebyl židovským králem. Prosím vás, co je tohle za spor? Copak Ježíš usiloval o vládu? Copak Ježíš burcoval masy, předkládal jim politický program, povolával zástupy do zbraně? Nic takového. Stejně jako dnes – vymyslí se nějaký zástupný problém, kolem něhož vygraduje bouřlivá polemika, a podstatné otázky zůstanou stranou neřešeny, netknuty. Ježíš neusiloval o královský trůn, jak mu jedni i druzí podsouvají. Při výslechu Ježíš přímo Pilátovi řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby bylo, moji služebníci by bojovali.“ (18,36) Ta trojjazyčná cedulka nad Ježíšovou hlavou je jenom kamufláž, kouřová clona. Ona odhaluje Pilátův způsob myšlení, ona odhaluje obavy náboženských předáků, ale neříká nic o skutečném Ježíšově programu. Pilát a velekněží se hádají, ale Kristově učení nemají ani potuchy.

Je velký pátek a my si připomínáme Kristovu smrt na kříži. Nechceme skočit na špek falešným problémům. Chováme v paměti, co přivedlo Krista na kříž. Rozhodně to nebyly politické ambice. Ježíšovi se stala osudnou jeho vášeň pro Boha, pro Boží království, pro Boží spravedlnost. Mé království není odtud, říká Kristus. (36) Razí jiné zásady, než platí v dravé společnosti. Právě tyhle jiné, tyhle Boží zásady, tenhle nový zákon vytváří království, které není odtud. Kdyby na ceduli nad Ježíšovou hlavou Pilát napsal „Hlasatel naděje“, měl by pravdu. Kdyby

napsal „Kazatel odpuštění“, měl by pravdu. Kdyby napsal „Šiřitel lásky“, měl by pravdu. Ježíšovo království stojí na zásadách, kterým nepatří přítomnost, nýbrž budoucnost. Mé království není odtud, teprve přichází skrze víru, naději a lásku, učí Kristus. Proto nápis „Ježíš Nazaretský, král židovský“ je mimo a maří čas všichni, kdo za něj či proti němu bojují.

Je velký pátek a my si připomínáme Kristovu smrt na kříži. Za pár chvil půjdeme dopředu k večeři Páně. To čiňte na mou památku, říká Pán nad chlebem a vínem. Proto jíme chleba a pijeme víno, abychom pravdivě uchovávali Ježíšovu památku. Toto je mé tělo, za vás vydané, toto je má krev, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.  Prosím, dnes a kdykoli, když v budoucnu budete u přijímání, pamatujte, proč skončil Kristu na kříži. Nebylo to kvůli politickým ambicím. Ježíš měl ambici, že lidi budou mít naději v Bohu, že si budou odpouštět, že se k sobě budou chovat s láskou. Takhle si Ježíše pamatujme. Tohle evangelium jej stálo život. Nejtěžším zločinem je hlásati lásku, trefně ve své písni vystihl Karel Kryl. Co se týče Kristovy smrti, mějme svůj výklad, mějme svoji hlavu, mějme své srdce. Moje království není z tohoto světa, říká Ježíš. „Já vám nekraluji, já se za vás vydávám. Jenom se podívejte na chleba a víno, jak jsou dány vám.  A pamatujte, že víra, naděje a láska mají budoucnost.“ Po velkém pátku přijde neděle vzkříšení. Amen.

2 Kor 5,14-20     519, S171, 273,  510, 517,384

Kázání na velký pátek 2025.