Vždy jsem Mojžíšovi záviděl. Uprostřed běžného pracovního dne najednou potká Boha. Jen tak, zčista jasna. V jednu chvíli Mojžíš pase ovce a v druhý okamžik hovoří se Stvořitelem vesmíru. Hej – já bych si chtěl také s Bohem takhle napřímo popovídat!

O čem může člověk hovořit s Bohem? Anebo ještě lépe – o čem může Bůh hovořit s člověkem? Proč se Bůh dá s člověkem do řeči? Bůh stvořil svět. Bůh stvořil člověka ve světě. Bůh nadále tvoří svět. Bůh tvoří svět společně s člověkem. Bůh již nemůže tvořit svět nově bez člověka. O stvoření nového světa hovoří Bůh s člověkem. Bůh hovoří s Mojžíšem, aby se stal spolustvořitelem nového světa.

Ano, záměrně volím velká slova: Stvořit nový svět. Protože starý svět nefunguje správně. Mnoho věcí potřebuje přetvořit v našem světě. Mojžíš to ví. Zná krutý úděl svého izraelského lidu v Egyptě. Někteří z vás možná četli o prvním Mojžíšově pokusu napravit svět. To byl pokus bez Boha – tehdy Mojžíš zabil Egypťana, který terorizoval jednoho Izraelce. Výsledkem byl Mojžíšův útěk před policií do ústraní. Do vzdáleného pohraničí. Mojžíš vzdal svou snahu o obnovu světa a začal pást ovce. Zamrzlá naděje. Bůh ovšem svoji snahu nevzdal.

Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta. (10) Starý svět, kde Egypťané utlačují Izraelce, už dále nebyl možný. Bůh stvoří nový svět, kde Izraelci budou svobodní. A Mojžíš s tím Bohu pomůže. Mojžíš se stane spolustvořitelem. Když Bůh hovoří s člověkem, vyzývá ho k proměně světa. Mojžíšův sen o svobodě se stává skutečností. Mojžíš dostává úkol ten sen uskutečnit. Sestry a bratři, když se vaše sny stávají skutečností, nejde to bez vás. Když se vaše sny stávají skutečností, vy jste toho součástí. Aktivní součástí.

Bůh hovoří k Mojžíšovi z hořícího keře. Mojžíš viděl, jak keř hoří, ale není jim stráven. (2) Hořící keř. Mám rád tento obraz. Skotská církev si jej dala do znaku. Pravda, je to dost krkolomné graficky, zkuste namalovat keř v plamenech. Ale obsah je skvělý. Bůh jako nevyčerpatelný zdroj. Oheň, který neuhasne. To je dobrá perspektiva pro nás lidi, kteří se k Bohu hlásíme a slyšíme jeho výzvu k proměně světa.

Psychologie používá termín syndrom vyhoření, když člověka vyčerpá nějaký úkol nebo nějaký životní styl. Nevím, jak psychologové přišli na označení syndrom vyhoření, jestli je napadla souvislost s naším biblickým příběhem. Když se Mojžíš ocitne před úkolem, má strach, zdali ho zvládne: Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelce z Egypta? (11) Úkol se zdá být nad jeho síly. Hořící keř mu ukazuje, že Bůh je nevyčerpatelný, nevyhořitelný zdroj. Hořící keř není extravagantní přírodní úkaz. Hořící keř je příslib, že zvládneme svoje úkoly.

Máme před sebou tábor s angličtinou. Sto dětí, 14 amerických dobrovolníků, přes 40 českých dobrovolníků. Zatím je to jenom sen, just plán. Ten tábor neexistuje. Máme sen, aby děti prožily pěkný týden. Ale sny stávají skutečností. A když se naše sny stávají skutečností, my jsme toho aktivní součástí. To je vzácný moment, když zakusíme, že Bůh je blízko. Mojžíš si musí vyzout boty, aby si uvědomil mimořádnost situace.  

Už Mojžíšovi nezávidím. Každý z nás má svůj hořící keř, z něhož Bůh tichým hlasem promlouvá k lidské duši. Každý z nás má před sebou úkoly. I tu vášeň, touhu pustit se do nové výzvy. A tvořit svět. Spolu s Bohem vytvořit něco, co zde nebylo. Nezávidím Mojžíšovi. I my stáváme spolupracovníky Božími. To platí i pro náš tábor. My se stáváme spolustvořiteli nového světa. Bohu díky. Amen.

Marek 1,16-20  756; 118; S bázní v přítomností Boží stůj, 382; 759; 288

Kázání při česko-americké bohoslužbě v neděli 13. července před začátkem tábora.