Sestry a bratři, pod Ježíšovým křížem nestál nikdo s notesem a s naostřenou tužkou. Žádný pohotový novinář nesepisoval podrobnou reportáž, s kterou by pospíchal do redakce, aby světu předal zprávu o posledních okamžicích kazatele z Nazaretu, Ježíše, syna Josefova. Lidé kolem kříže byli zaraženi a zděšeni utrpením, které se odvíjelo před jejich očima. Nikdo z přítomných neměl ani pomyšlení zaznamenat pro příští generace, jak přesně vypadala Kristova smrt.

A přece máme v každém ze čtyř biblických evangelií popis, jenž líčí Ježíšovo umírání. Když Kristus zemřel, očití svědkové se rozešli. Po jaké době vlastně dovedli hovořit o hrůze, kterou viděli? Jak se vepsala do jejich duší, jak se ta hrůze vepsala do jejich víry? Podle mne musela uplynout určitá doba, než vůbec byli schopni najít slova a zpracovat traumatizující zážitek. Co si kdo odnesl z Velkého pátku? Do každého z účastníků se otiskl jinak. Různí lidé vnímají tutéž situaci různě. Vždy´t i vy, když se doma společně díváte na film, každý si z něho odnesete něco jiného. A to je jenom lehké přirovnání. Žáden div, že se v Bibli zprávy o Ježíšově smrti liší. Každého oslovilo něco jiného. Čtyři evangelisté nepodávají jednotný obraz. Podle jejich svědectví. Celkem sedm vět pronesl Ježíš na kříži. Pojďme si je postupně v dnešním velkopátečním kázání poslechnout a zkoumejme, co z nich k nám zaznívá.

1) Evangelista Marek a Matouš shodně popisují:  O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, což přeloženo znamená: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ (Mk 13,34) Ježíš prožívá nejen utrpení tělesné, trpí i jeho duše. Rozplynula se, zmizela jeho víra v Boha, který je člověku blízko a rád mu pomáhá. Kříž a na něm opuštěný člověk, který zakouší, že Bůh je pryč. Z velkého pátku zaznívá zoufalství.

EZ 519 1. Ó hlavo plná trýzně, běd, ran i soužení, ty zřídlo Boží přízně, z níž spása pramení; ó hlavo, ozdobená ctí, slávou s výsosti, jak velká stihla změna tě lidskou hříšností.

2) Evangelista Lukáš píše: Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici. Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ (L 23,33n) Dokud měl Ježíš nějaké síly na samotném počátku ukřižování, myslí na své trýznitele. Dělají strašnou práci, když do lidského těla zatloukají hřeby. Proč si vůbec vybrali takové povolání. Člověk se často stane součástí scénářů, které si nepřál. Anebo si je přál, ale ve výsledku jim pořádně nerozumí. „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“  Z velkého pátku zaznívá odpuštění.  

EZ 519   2. Tvé břímě mé jsou hříchy, a já jsem zavinil, zač, Beránku ty tichý, tak tvrdě trestán byl. Ježíši, spásy zdroji, své milosti mi přej a pro tu lásku svoji mne za hřích netrestej.

3) Evangelista Jan líčí: U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě. (J 19,25nn) Je bolestné, když rodiče přežijí svoje děti. A musí být úplně strašné, když táta nebo máma bezmocně přihlížejí, jak jejich dítě umírá. Takhle svět nemá fungovat. Marie stála pod Ježíšovým křížem. A v ten zoufalý moment je Ježíšovi jasné, že zůstane na světě sama, že nebude mít nikoho, kdo by se o ni ve stáří postaral. Proto dělá z jednoho učedníka náhradního syna. Marie nemá zůstat bez pomoci. Z velkého pátku zaznívá sounáležitost.  

            EZ 519 3. Můj Pane, v tuto chvíli, dovol mi s tebou být, když mizí tvoje síly, nechci tě opustit. Až chladná smrt tě zajme a obestře tě tmou, já chci tvé tělo, Pane, horoucně obejmout.

4) Evangelista Lukáš vypráví o zločinci, který byl ukřižován vedle Ježíše: A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23,42n) Prý se ráj nachází na dosah. Teologové si lámou hlavu, co přesně tím Ježíš myslel. Vždyť má před sebou cestu do hrobu. Kde vlastně končí smrt a kde začíná ráj? Možná začíná ráj tam, kde v něho věříme jako ve svou otevřenou budoucnost. I navzdory smrti. Z velkého pátku zaznívá naděje. 

            EZ 519 4. Vždyť jestliže v tvých ranách se, hříšný, najít smím, pak ani v smrti branách tu radost neztratím. V tvé smrti život přijmu a krev tvá nevinná, ta zahladí mou vinu, má spása jediná.

5) Evangelista Jan pokračuje ve svém svědectví: Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ (J 19,28n) Smrt není myšlenkové cvičení, tok úvah na téma odchodu ze světa. Smrt je proces, kdy tělo vypovídá službu, kdy se běžné věci stávají těžko proveditelnými, kdy je potřebná asistence druhých. Ježíš žízní a sám se napít nemůže. Z velkého pátku zaznívá bezmoc.

            EZ 519 5. Mé díky přijmi vřelé, nejdražší Příteli! Má duše, dokud v těle, v tobě se veselí; a když čas rozdělení i mně se přiblíží, mým mocným potěšením buď smrt tvá na kříži.

6) Evangelista Lukáš uzavírá svůj popis: A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. (L 23,46) Jak se završí můj život? Ve vzdoru či v důvěře? Podle Lukáše sebere Ježíš poslední zbytky sil a pronese větu, která s Bohem nebojuje, nýbrž se mu odevzdává. Snad nás má učit, že i v posledním momentě života, na konci své životní pouť, ať už byla jakkoli složitá, na koci se můžeme svěřit do Božích rukou. Z velkého pátku zaznívá důvěra.

            EZ 519 6. Jak pevná štít mi zjev se ve smrti hodině, nechť v tobě najde srdce bezpečí jediné. Když do tmy propadá se, ať tebe víra zří – kdo tobě odevzdá se, pokojně zmírat smí.

7) Evangelista Jan zaznamenal poslední Kristova slova stručně: Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal. (J 19,30) Co bylo dokonáno? Co skončilo? Ježíšovo utrpení na kříži? Několikaletá Ježíšova veřejná činnost coby kazaatele? Zakončil se Ježíšův pobyt s učedníky, to úzké společenství, z něhož mnozí tolik, tolik čerpali? Co skončilo? Anebo je vyhlášen konec dosavadní vlády smrti? Od těchto velikonočních událostí už budeme hledět na smrt jinak – jako na bránu vzkříšení. Z velkého pátku zaznívá konec.

Sestry a bratři, co z velkého pátku slyšíte vy? Co zaznívá k vám? Sedm vět z kříže. Možná ve vás znějí všechny, možná ve vás zní jenom jedna a možná ve vás nezní žádná z nich a na velký pátek se ve vás ozývá něco jiného. Rozhodně naslouchejte, neboť Kristův kříž je zde i kvůli vám. Amen.

Izajáš 52,13-53,13      604; S 171; 519; 524; 510; 528, 332 Jan 3,16

Kázání na velký pátek 3. dubna 2026