„Zbav nás od zlého,“ říkáme v modlitbě Páně. Říkáme. Ale copak se taková slova dají jen prostě tak říci? Jen tak je obyčejně vyslovit, jako když si v obchodě říkáte o chleba? Ne. Zbav nás od zlého – ta prosba by se měla křičet. Volat nahlas. Řvát, jako když se tonoucí dožaduje pomoci. „Zbav nás od zlého!“ „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“ (25) Jsme obklopení mořem zla, vlna za vlnou se na nás ničivě valí a my nikdy nevíme, který z náporů zla nás smete. My nikdy nevíme, kdy zlo nás potopí tak, až utoneme.