Příspěvky z roku 2021

2024 (53) | 2023 (45) | 2022 (69) | 2021 (76) | 2020 (74) | 2019 (88) | 2018 (95) | 2017 (33) | 2016 (79) | 2015 (85) | 2014 (128) | 2013 (58) | 2012 (9) | 2011 (9) | 2010 (1) | 2009 (3) | 2008 (3) | 2007 (4) | 2006 (4) | 2005 (4) | 2004 (4) | 2003 (3) | 2002 (4) | 2001 (4)

Do člověka nevidíš (5 x o vině: JIDÁŠ)

  • Jan 12,1-8

Jidáš je nešťastná postava. Co všechno se v něm odehrálo? Jak v něm dobro zápasilo se zlem? Jak v něm dobro dospělo ke zlému řešení? Do člověka nevidíme. Jidáš je nešťastná postava. A přece by bez něj naše velikonoce nevypadaly tak, jak vypadají. Jidáš vykonal špinavou práci. Umožnil Ježíšovo zatčení. Svou zradou zapříčinil Kristovu velkopáteční smrt a vzato kolem a kolem se tak zasloužil i o nedělní vzkříšení. Ale to už je hodně překombinovaná úvaha.

Pláč nad cizí vinou (5 x o vině: HERODES)

  • Matouš 14,1-12

Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: „Je nepřípustné, aby sis ji vzal.“ (3) Čili jinak řečeno: v panovnické rodině probíhají jakési techtle mechtle a odskáče to prorok, který si dovolí na nepatřičné svazky upozornit. Oblíbený lidový kazatel, křtitel od řeky Jordánu je vsazen do vězení. A neví se, co s ním bude. Podle jakého paragrafu soudit a odsoudit chlapa ve velbloudích kůžích, který vladaři vytýká, že se oženil s vlastní švagrovou?

První otázky na světě (5 x o vině: KAIN)

  • Genesis 4,1-16

Kain a Ábel. Já bych ten oddíl přejmenoval, sestry a bratři. Kdyby bylo po mém, dal bych právě přečtenému úryvku název: „První otázky na světě“. Celkem šest otevřených otázek v něm totiž zazní. Pět otázek klade Bůh, jeden dotaz vznáší Kain. A není to lecjaká rozmluva. Probírají se velmi závažné věci. Poprvé na světě. Jsme na začátku Bible, na začátku dlouhého příběhu lidstva a všech těch mezilidských zašmodrchaností. Jsme na začátku našeho světa. V předchozí kapitole byli ještě Adam a Eva rajské zahradě Eden nablízku svému Stvořiteli.

5 x O vině a lítosti

Vložil dne .

V postním období budou kázání věnována "slavným" provinilcům a tomu, jak se se svou vinou (ne)vypořádali.

7.3. - třetí neděle v postě: KAIN

14.3. - čtvrtá neděle v postě: DAVID

21.3. - pátá neděle v postě: HERODES

28.3. - květná neděle: JIDÁŠ

2.4. - velký pátek: PETR

Prorok, jak má být

  • Matouš 21,10-14

Začalo odpočítávání času do velikonoc, sestry a bratři. V šesti týdnech postního období a v jim předcházejících nedělích se má ukázat, proč byl Ježíš vlastně zatčen, souzen, mučen a nakonec popraven. Celou zápletku lze shrnout do jedné jediné věty: Protože Kristus štval vlivné lidi. A štval je hodně. Dokud se Ježíš držel v ústraní na venkově, dokázali mocidržci jeho činy a slova ještě jakžtakž skousnout. Ale jakmile se Pán přiblížil k centru moci, začalo být dusno. Zloba a nenávist houstly, až v hlavním městě Jeruzalémě vygradovaly během velikonočních svátků.

Příšerné báje a jitřenka v srdci

  • 2. Petrův 1,16-19

Sestry a bratři, slyšeli jsme biblické čtení z Petrova dopisu, ale ten dopis klidně mohl být napsán včera. Vzato kolem a kolem, není zrovna dobrou vizitkou pro pokrok lidstva, že apoštolovy věty se dají číst pořád i po 1900 letech, že v sobě mají cosi čerstvého jako příspěvek v internetové diskusi či komentář na facebooku. Nedejme se zmást vznešeným jazykem, nezasekněme se na košaté gramatice, třebaže pravopis a dobrý sloh v našich současných médiích hrají jen tuze okrajovou roli.

Pomníky rybářům a rozbřesk v zapadákově

  • Matouš 4,12-23

Komu bylo postaveno nejvíce pomníků, sestry a bratři. Co myslíte? Nemám na mysli žádnou určitou osobu, ale povolání, profesi. Lidské zaměstnání. Komu myslíte, že bylo postaveno nejvíce pomníků, památníků a soch? Že by umělcům? Různým básníkům, spisovatelům, skladatelům? Vezměte si jenom naši Poličku – kousek odsud v parku máme sochu Bohuslava Martinů a Svatopluka Čecha. Tak komu bylo postaveno nejvíce pomníků? Že by státníkům, politikům a revolucio-nářům a všelijakým myslitelům, kteří hýbali dějinami? Ani tady nemusíme chodit pro příklad daleko.

To by se nám líbilo

  • Matouš 8,1-13

To by se nám taky líbilo. Ježíš sestupuje z hory a uzdravuje. To by se nám také líbilo, kdyby zdraví proudilo bez zábran, volně a účinně. Kdyby přísun zdraví zázračně obnovil planetu zaseknutou v pandemii. „Ach, Pane, i nyní se k nám znej. Nešetři svou mocí, nešetři svou pomocí! Co ti brání, abys uzdravil naši dobu? Uzdravil jsi malomocného, uzdravil jsi ochrnutého, uzdrav i nás!“ To by se nám líbilo.

Křest vodou a duchem

  • Matouš 3,13-17

Sestry a bratři, v dnešním evangeliu o Kristově křtu vystupují tři postavy: Jan Křtitel, Ježíš Nazaretský a svatý Duch v podobě holubice. Možná bychom mohli říci v kostýmu holubice, neboť celý výjev tak trochu připomíná filmovou scénu. Něco se tam děje. Jakási změna, jakýsi posun. Děje se cosi, co lze vidět, cosi, čehož význam všem bude ještě zapotřebí vypátrat.

Bohoslužby od 10. ledna

Vložil dne .

Od neděle se bohoslužby konají v 8:30 a 9:30, vždy pro nejvýše 21 účastníků.

Je zapotřebí požít dezinfekci u vchodu a udržovat rozestupy 2 metry mezi nečleny jedné domácnosti.

Místo společného zpěvu zazní hudba v jiných podobách.

Chcete-li přijít do kostela, domluvte se s farářem na vhodném čase.

Ještě ne třináctiletý v chrámě

  • Lukáš 2,41-52

„Tak, a příští rok už budeš mít konfirmaci.“ Větu s tímhle obsahem, sestry a bratři, Pán Ježíš nikdy neslyšel a slyšet ani nemohl. Jakožto židovský chlapec Ježíš Nazaretský před sebou neměl ani konfirmaci, ani biřmování. (Ač se nám to nezdá, obě tato slova, jak protestantská konfirmace, tak katolické biřmování mají stejný slovní základ – confirmatio neboli latinsky potvrzení, utvrzení.) Na Ježíše nic takového nečekalo. To všechno je až pozdější křesťanský vynález, jejž zdaleka ne všechny církve sdílejí.

Heslo roku 2021

  • Lukas 6,36

Ježíš Kristus říká: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec.“

Když spolu sourozenci rozmlouvají o svých rodičích, může se při tom mnohé objasnit a vyjevit v novém světle. Je až s podivem jak otec a matkou jsou svými dětmi rozdílně vnímáni. Některé postřehy a vjemy vyplavou teprve, až když některý z rodičů zemře. To pak mohou zaznít věty jako: „To mluvíš o našem otci? Jak to že jsem si toho nevšimnul, nezkresluješ to trochu?“ Anebo může zaznít: „Nikdy nezapomenu, jak se táta sebral a přijel nám pomoct, když jsme to potřebovali.“

Stránky