Příspěvky z roku 2016

2024 (15) | 2023 (45) | 2022 (69) | 2021 (76) | 2020 (74) | 2019 (88) | 2018 (95) | 2017 (33) | 2016 (79) | 2015 (85) | 2014 (128) | 2013 (58) | 2012 (9) | 2011 (9) | 2010 (1) | 2009 (3) | 2008 (3) | 2007 (4) | 2006 (4) | 2005 (4) | 2004 (4) | 2003 (3) | 2002 (4) | 2001 (4)

Zážitky

  • 2. Korintským 12,1-10

Jsou zážitky dobré a jsou zážitky špatné. O tom vám, sestry a bratři, nemusím povídat. Sami jste dosud jistě nasbírali nespočet zážitků jedněch i druhých. Ve svém nitru každý nosíme sbírku toho, co jsme už zažili. Člověk – to je skladiště zážitků, mohlo by se říci. Některé uchovává na poličku mysli, některé jsou uloženy v srdci. A jak jsem řekl – jsou zážitky dobré a jsou zážitky špatné. K některým se rádi vracíme, připomínáme je sobě i druhým jako pěknou vzpomínku. Jindy bychom se naopak určitých zážitků nejraději zbavili, vymazali je ze své minulosti, vymazali je ze své přítomnosti.

Mluvit a poslouchat

  • Římanům 10,14-15

            Na světě existuje spousta institucí a agentur, které zkoumají veřejné mínění. Zcela běžně se dočteme, jakému politikovi lidé fandí a kterého mají plné zuby. Dovíme se, kolik se v rodinách utrácí za vánoční dárky. Nedávno u nás proběhla dokonce anketa, zda jsou lidé šťastní a odkud se jejich štěstí bere. Zatím jsem ale neslyšel o výzkumu, který by zjišťoval, jak hodně spolu lidé hovoří. A přitom by to byl tak krásný dotazník! Zda spolu lidé mluví málo či hodně, zda více hovoří v zaměstnání nebo doma, zda se jim daří vyjádřit vše, co potřebují.

Bratři

  • Genesis 37,1-4

Když přijdu do kostela a na začátku bohoslužeb říkám pozdrav „pokoj vám“, jak lidi přitom oslovuji? Říkám jim dámy a pánové? Nebo jim říkám vážení hosté? Ne, oslovuji vás tady v kostele „sestry a bratři“. Ani kamarádi, ani přátelé, ani nijak jinak. A kdo ví, jak se jmenuje naše církev? Jsme evangelická církev českobratrská – jsme čeští bratři a sestry. To je pro nás důležité.

Víra bez černobílosti

  • 1. Janův 5,11-13

Sestry a bratři, vánoce odeznívají. Narodil se syn – a co? Co to znamená? Jaký má význam pro lidstvo?  „Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.“ (12) Čili jak se dříve říkalo: buď být křesťanem a přijít do nebe, nebo nebýt křesťanem a přijít do pekla. To je černobílý pohled, viďte. Není to nějaká starověká vykopávka, nebo přinejlepším nějaký středověký předsudek? Hodí se vůbec takový nárok na monopol do současných podmínek?

Pozvánka na americký tábor

Evangelický sbor v Poličce pořádá ve dnech 18.-22. července 12. příměstský „Tábor s Američany“. Ze spřátelené církve v USA přicestuje tým dobrovolníků, kteří denně od 9 do 14 hodin povedou v angličtině program pro děti. Pomáhat jim budou spolupracovníci z Poličky. Kapacita tábora je 100 dětí ve věku 7 až 16 let. Přihlášky je možno vyzvednout a odevzdat v informačním centru na náměstí. Srdečně zveme.

Ježíšův křest

  • Matouš 3,13-17

Sestry a bratři, v tomto týdnu jsme oslavili Kristovo narození. Bůh se už nemohl dívat na lidské neštěstí, proto nám poslal zachránce. Zachránce ze zmatků a hádek, zachránce z našich nedostatků a vin. Aby o účinnosti této záchrany nebylo pochyb, přišel v bezbranném dítěti lidem na pomoc sám Stvořitel. Ano, Bůh přišel do světa, ale do díla se nepustil ihned. Ještě si dal trošku na čas. My víme, že malý Ježíš musel napřed vyrůst, aby se mohl stát schopným rádcem a pomocníkem. V Betlémě se příběh naší záchrany teprve dal do pohybu. Nastartoval se. Hlavní události nastaly až mnohem později.

Sborový dopis 2016/1

Ježíšův kříž vyvolával od počátku rozpaky. Co má společného kříž se životem kromě toho, že jej ničí? Krutý popravčí nástroj zna-mená smrt. A přeci křesťané od počátku o kříži mluvili. Kristův příběh sepsali do evangelia, jehož významnou část zabírá právě cesta na kříž: Jidášova zrada, rozloučení s učedníky, getsemanská prosba o sílu, zatčení, výslechy, týrání a nakonec smrt.

Štítky: 

Betlémská optika

  • 1. Samuelova 16,1-13

Když vyplňujete úřední formulář, musíte obvykle k údajům o své osobě kromě jména a data narození připsat také, kde jste se narodili. Rovněž v občanském průkazu či v cestovním pase je uvedeno místo narození. Napovídá, odkud jsme, jaký je náš původ. Z jakých kořenů vyrůstáme.

Dny, které ještě neznáme

  • Lukáš 15,11-24

Tolik bylo dní k utrácení sil a k ztrátě dechu tolik bylo chvil, můžeme si povzdechnout s básníkem. Sestry a bratři, kdo z nás spočte všechny ty okamžiky, kdy nám čas protekl mezi prsty? Bylo nám dopřáno žít, až doposud jsou k našim životům přidávány nové hodiny a dny, a co my s nimi děláme? Ztrácíme síly při zbytečných činnostech, ztrácíme dech v nesmyslných zápasech. Anebo síly a dech ztrácíme v potřebných zápasech, ale raději bychom svou pozornost přece jenom věnovali něčemu úplně jinému.

Láskou proti noci

  • 'Římanům 13
  • 8-14

Crrrr. Ten zvuk v různých podobách známe všichni. Budík se ozývá jitrem, aby ve stanovený dobu uvedl lidi uvedl do nového dne.  Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku. (11) Slova apoštola Pavla vyznívají jako zvonění budíku. Je čas, abyste se probudili. Už jste spali dost, teď se sluší být vzhůru. Místo tmy se nechat vést světlem.

Soud budoucí nebo přítomný?

  • Matouš 25,31-46

Sestry a bratři, Pán Ježíš mluví o budoucnosti. Nás lidi odedávna zajímá otázka, co se bude dít. Toužíme nakouknout za oponu zahalující budoucí čas. Co bude zítra, co za měsíc, co bude za rok? Snažíme se rozpoznat, co nás čeká v nadcházející době. Občas naše myšlenky zamíří ještě dál. Zamíří kamsi za obzor našich dnů. Co se bude dít úplně na konci? Až skončí náš život, až pomine země i nebe, až se dovrší čas vyměřený tomuto světu – co bude potom? Co přetrvá? Jak se zhodnotí lidské snažení – dostane se nám odměny anebo vše bude zmařeno? 

Stránky