Kdy začíná věčnost? Odkdy se počítá? Sestry a bratři, otázka může jít ještě více na tělo. Kdy začíná váš věčný život? Kdy začíná můj věčný život? Řada lidí se takto táže, kdy konečně se můj život překlopí z ustaranosti do štěstí? Kdy konečně se můj život překlopí z nekončící ustaranosti do nekonečného štěstí? Kdy začíná věčnost?

Prozradím vám, že existují tři základní odpovědi na otázku po začátku věčnosti. Každá odpověď má své důvody, více či méně spjaté s Biblí.

(1) První odpověď zní: Věčnost pro člověka začíná po jeho smrti. Když skonáme, odejdeme z tohoto světa a z tohoto času a jsme usazeni ve světě a čase jiném, kdesi blíže a bezprostředněji Pánu Bohu. Předělem je smrt člověka. Pozemský život skončí a začne život věčný. V Bibli nalezneme tuhle představu výstižně zachycenou u evangelisty Lukáše, když líčí  Kristovo ukřižování na Golgotě. Jeden ze dvou lotrů, ukřižovaných na sousedních křížích, se obrátí na Ježíše s prosbou: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“ (Lukáš 23,42n) A Ježíš mu odpoví: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ Oba prožívají na kříži peklo, oba stojí na prahu smrti. Kristus je ovšem Spasitel, Zachránce. Před beznadějí a úzkostí zachraňuje svého v onu chvíli nejbližšího bližního. Ujišťuje ho a hlavně potěšuje, že až starý život skončí, začne život nový. Místo pekla ráj. Smrt je jenom přechod, za ní čeká věčný život. Taková je první odpověď, kdy začíná věčnost.

(2)  Druhá odpověď má širší záběr. Nehledí tolik na jednotlivce, nýbrž hledí na celek. Na celek vesmíru a na celek dějin. Tohle všechno kolem (nahoře, dole, vlevo, vpravo, uvnitř i zvnějšku, v dobách přede mnou i zamnou), to všechno se jednou završí. Jak hmota, tak i čas. Všechno bude jiné, všechno bude nové. Poutavě to líčí poslední kniha Bible, Zjevení neboli Apokalypsa, kdy zbožný stařec Jan popisuje své vize. A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly… A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo. (Zj 21,1-4) V té obnově veškerenstva budu zahrnut také já a vy. Při skonání věků, skončí naše epocha, jak ji známe, a začne nový věk. A s ním i život věčný. Můj život věčný. Život budoucího věku, praví pěkně Nicejsko-cařihradské vyznání. Sem zapadá také vyznání o vzkříšení mrtvých na sklonku dnů. Mrtví dostanou život, přesně, jak jedním dechem říkáme v apoštolském vyznání: věřím vzkříšení těla a život věčný. Starý věk se překlopí do věku nového. Tolik druhá odpověď.

(3) Kdy začíná věčnost? Třetí odpověď dává Kristus v evangeliu podle Jana a my jsme ji dnes četli. Věčnost začíná teď. Nyní. Včil, abych to vyjádřil vlastními slovy. Kdykoli chcete, můžete věčnost odstartovat. Startovním výstřelem není ani vaše smrt, ani skonání světa.  Startovním výstřelem pro život věčný je víra. Ježíš říká: Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. (47) Víra – život. Není zapotřebí čekat, až se v budoucnu něco změní. Prostě věř a nastup do věčného života. Od této chvíle žij věčnost. Nečekej, že nastane nějaká lepší situace důvěřovat Bohu. Tento okamžik je dost dobrý k tomu, spolehnout se na Boha. Napojit se na dárce života, na dárce nekončícího štěstí. Stačí věřit a věčnost je tady. Už zasekla svůj drápek do naší současnosti. Život věčný začíná nyní vírou. Taková je třetí odpověď.

Ty z vás, kdo mají rádi jednoznačné odpovědi, jsem asi nepotěšil, když vám předkládám tři různé odpovědi na otázku „Kdy začíná věčnost?“ A vlastně bych celou věc měl ještě zesložitit a dodat, že existuje i čtvrtá odpověď, toiž: věčnost nezačíná nikdy. Žádná věčnost nečeká ani jednotlivce, ani vesmír jako celek. Budoucnost je pustá a prázdná, obejde se bez nás. I s takovou odpovědí se lze setkat. Celkem často. Mně však připadá značně ponurá. Já raději po křesťansku očekávám, že místo věčné smrti nás čeká věčný život. Máme se na co těšit. Zde se všechny tři zmíněné odpovědi protínají, jedno mají společné: věčný život je – a je pro nás připraven. Ať už začne dříve či později, určitě nastane. Bůh před námi věčnost nezavře. Naopak ji otevírá a zve nás do ní.  Naše budoucnost je spjatá s Bohem, tím jsme si jisti. A u Boha je prostě život.

Když pročítáme Janovo evangelium, cítíme, jak hodně voní přítomností. Budoucnost začíná dnes. Dnes, milý člověče, je ti Pán Bůh blízko. Už teď se dějí věci, které postupem času ještě zesílí, ale už nyní si všímejte, že láska a naděje a důvěra, tyhle hlavní Boží nástroje, už nyní působí. A kde láska a naděje a důvěra působí, tam se lidem lépe žije. Už jednou nohou vkročili do věčnosti, která je Boží. Proto Kristus říká: Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. Kdo teď spoléhá na Boha, už teď z Boha čerpá. Smrt nesmrt, dějiny nedějiny. Jenom se do toho pustit. Jen věřit…

Jen věřit. Až by se jeden mohl leknout, jak velikým a důležitým úkolem je víra. Vždyť je klíčem k věčnosti. Ježíš nás ale nechce polekat. Nechce nás vystrašit, jak těžké a zodpovědné je věřit. Takových mudrlantů, co víru komplikují, bylo a bude vždycky dost. Proto Ježíš sahá po jednoduchém příkladu, aby ukázal jak prosté a snadné je věřit a nakročit už nyní do věčnosti. Já jsem chléb života. (48) Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. (51) Věřit je tak snadné jako jíst chleba. Žádná věda. Prostě jíš, žvýkáš, přijímáš potravu bez speciálních dovedností, jíš a získáváš životní sílu. Stejně tak víra. Prostě věříš a získáváš životní sílu, život věčný. Jedení, ta nejobyčejnější činnost s tím nejobyčejnějším pokrmem jako je chleba – tomu se podobá víra. Žádná věda. Kdo věří, má život věčný. Kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. Pochopte a radujte se – vy dovedete věřit. Jak snadno pojíte, tak snadno věříte a vcházíte do života věčného.

Nakonec ještě jedna krásná souvislost: večeře Páně. Ježíš říká: Chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa. (52) Až budete dnes stát zde vpředu v kruhu, bude vám přinesen kousek Kristova chleba, abyste provedli tu nesmírně jednoduchou činnost, jakou je jedení, vezměte, jezte, věřte a mějte život věčný. Teď. Tady. A na věky. Amen.

Iz 57,7-10   94,1-3/84   4; 518; 382, 380, 788,  411           2 K 1,3-7

Kázání v 4. neděli v postě 30. března 2025.