Život v oblacích
Život člověka je jako cesta, po které jdeme. Já si zde v kostele pomáhám různými obrázky. Snažím se zachytit všelijaké příběhy o lidech v Bibli. Každý z nich šel nějakou svou cestou. Schválně, jestli si vzpomenete na něčí jméno z Bible. … Pokaždé, když o těchhle lidech mluvím, snažím se vybrat nějaký vhodný obrázek. Dnes bych však potřeboval obrázek, který v zásobárně předloh nenajdu. Víte jaký? Obrázek sebe samotného. Měl bych na tabuli připevnit sebe. Neumím malovat obličeje. Stejně jako oni – jako Mojžíš a Ježíš, David a Pavel, Ráchel a Marie, stejně tak jdu životní cestou také já.
Krok za krokem světem kráčím dál,
krok za krokem světem kráčím dál.
Staré věci opouštím, sám mne k novým vedeš, já to vím.
Když svět stárne, proč se nových věcí bát?
Dál chce s námi Bůh vždy putovat.
.
Vykročili jsme při svém narození, každým krokem, každým rokem jdeme dál. Dnes jsme ve svém životě už jinde, než jsme byli včera. A zítra zase budeme jinde. Rádi se vydáváme na cesty, zejména o prázdninách, abychom uviděli nové kraje. Je zajímavé dívat se za jízdy z okna. Ale každým dnem, i když jsme doma, objevujeme nové věci. On to totiž Pán Bůh takto zařídil, aby nám každý den přinesl něco nového. Každý den jsme objevitelé. Když se scházíme v kostele – při bohoslužbách, náboženství, nedělce, vyprávíme si o lidech, kteří objevovali svět. Ovšem neobjevovali v něm nové vynálezy – elektřinu, přírodní zákony, vzdálené planety, neznámé živočišné druhy nebo nové kuchařské recepty. Oni objevovali ve světě Boží stopy.
Na své pouti chodím tam a sem,
na vše nové hledím s úžasem.
Učím se a zkoumám svět v touze dílu tvému rozumět.
Když svět stárne, proč se nových věcí bát?
Dál chce s námi Bůh vždy putovat.
.
Proto si čteme příběhy s Bible. Čerpáme moudrost, jak lidé před námi objevovali Boží dílo. Když se člověk dívá na svět, zjišťuje dvě hlavní věci.
1. Svět je krásný. Bůh jej stvořil nádherně. Obrovské množství Božích darů – kouzelná příroda, dobré jídlo, milí lidé, pěkné písničky. A klidný spánek. Atd. Jejich hodně, těch dobrých věcí. A stále přibývají. Není jim doposud konec. Tak štědrý je Bůh. To jsou věci, které náš život obohacují.
2. Na druhé straně stojí věci, které lidi o život okrádají. Věci, které život poškozují, ničí. Boje a války, nouze. Nemoci. Lidská nenávist a zloba. A také nesmím zapomenout sám na sebe. I já jsem ten, kdo životu ubližuje. Dělám špatné věci. Říká se tomu hřích. Ničit život. I já jsem do toho zla zapojen. Ubližuji druhým lidem – někdy schválně, jindy omylem. Poškozuji přírodu. Urážím Pána Boha svou pýchou, když nedbám na jeho zákon lásky.
Ti lidé z Bible před námi objevovali úplně stejný svět: svět poskládaný z dobra a zla. My si o nich vyprávíme, protože oni hledali Pána Boha. Na nich se ukazuje, jak prima je mít Boha při sobě v časech dobrých i v časech zlých.
Pane, v časech dobrých, v časech zlých,
Věrným strážcem buď vždy kroků mých.
Nevím-li dál, kam jít mám, směr mi znovu ukaž, Bože, sám.
Když svět stárne, proč se nových věcí bát?
Dál chce s námi Bůh vždy putovat.
.
Nevím, o kolika lidech se píše v Bibli. Asi to budou stovky. Pokud vím, nikdo je nespočítal. Všichni nám nějak svým životem napovídají o Bohu. Prozrazují nám trošičku o Boží lásce a o Boží věrnosti. Když Abraham na Boží pozvání vyšel z ciziny c, aby dostal zemi a potomstvo a požehnání. Když Mojžíš u hořícího keře uslyšel Boží hlas a vypravil se vyvést Izraelce z Egypta. Když Debora povzbuzovala Izraelce k boji. Když David skládal žalmy. Když Marie uvěřila andělovi a přijala dobrou zprávu, že bude mít syna. Když Ježíš večeřel s učedníky a když se s nimi setkal po svém vzkříšení. Když Pavel putoval římskou říší, kázal evangelium a zakládal církev po různých místech. Když přišli Cyril s Metodějem, aby našemu lidu kázali jeho jazykem. Když se Jan Hus hájil na kostnickém koncilu. Když před 85 let bratři a sestry zde v Poličce dostavěli tento kostel. Když jsme se dnes ráno probudili a vypravili se sem na bohoslužbu. Ve všech těch situacích dávných i čerstvých Pán Bůh byl s námi na naší cestě a držel nás svojí láskou.
Na cestu mne vyzbroj odvahou,
ať jdu směle světem s láskou tvou.
která dodá duším klid, moudrost dávné spory usmířit.
Když svět stárne, proč se nových věcí bát?
Dál chce s námi Bůh vždy putovat.
.
My nejsme ani první, ani poslední, koho Pán Bůh doprovází. Apoštol píše: A proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všechnu přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo. (1) Bible je plná lidí a jejich
životních příběhu. Ti lidé nám dosvědčují, jaké to je, žít s Bohem a věřit v Boha. Apoštol píše, že jsme obklopeni zástupem svědků. Jako kdyby kolem nás šel nějaký průvod. Ale ještě přesněji řečeno, jsme obklopeni oblakem svědků. Ocitli jste se už někdy v oblacích. Možná někdy na horách, když jste vystoupali dost vysoko. Je to jako být v mlze. Je všude kolem. V Bibli se píše: jsme obklopeni oblakem svědků. Jsou jich kolem nás mraky. Otevřete Bibli a narazíte na Božího svědka či svědkyni. Rozhlédnete se kolem sebe, ve svém sboru či ve své rodině a narazíte na další Boží svědky, kteří vám láskou ukazují krásu Boha a jeho světa. Stále znovu a nově zažíváme, že je Bůh s námi.
Byl jsi dříve, nežli vznikl svět,
život v něm chceš nově utvářet.
Starý jsi a mladý též, svůj lid proudem času provedeš.
Když svět stárne, proč se nových věcí bát?
Dál chce s námi Bůh vždy putovat.
.
Čteme a kážeme Bibli pro své povzbuzení. Žijeme v oblacích. V oblaku svědků Boží dobroty. Ty lidi v ní si můžeme představit jako fanoušky, kteří nás povzbuzují na naší životní cestě. Připomínají nám Ježíše Krista, který také prošel životem od narození až do smrti, šel v Božím doprovodu. A Bůh Otec jej nakonec vyvedl i ze smrti. Kristovo evangelium korunuje všechny ty příběhy, jaké si povídáme ke svému povzbuzení. A proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všechnu přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo. Amen. Píseň Krok za krokem celá.
Matouš 11,25-30 286; 127; Krok za krokem, 698; 683 Iz 40,29nn
Kázání při rodinné neděli 26. června 2022.