Napříč jeruzalémským starým městem vede via dolorosa neboli bolestná cesta. Křivolakými orientálními uličkami je vytýčena trasa, po níž prý Ježíš Kristus kdysi nesl svůj kříž. Od starověku sem přicházejí křesťanští poutníci z celého světa, aby si připomněli utrpení svého Mistra. Vedle sebe zde potkáte katolíka s pravoslavným nebo afrického kopta s americkým protestantem. Na cestě jsou zastavení, jaká známe z křížových cest u českých vesnic, hřbitovů a kostelů. Celkem na 14 místech lze rozvažovat nad biblickými i mimobiblickými výjevy cesty na Golgotu.

Být na dobré cestě, potom ale ztratit orientaci, zamotat se. Být na dobré cestě, ale zaplést se pochybností, ztratit víru. Sestry a bratři, přesně tohle svě-dectví o kolísání, o potácení nám Bible dnes přináší. Ukazuje, co znamená ztratit jistotu Boha – ztratit základ, smysl a cíl. A ukazuje také, jak se Bůh opět nechává nalézt.

1.  Kdo z vás umí namalovat dům?  A co strom anebo člověka? Umíte namalovat třeba kolo – ne obyčejné, ale jízdní? To už jde těžko. Některé věci se špatně malují. Na začátku jsem říkal, že dnes budeme mluvit o tichém hlasu. Kdo z vás – a teď myslím i dospělé – kdo z vás umí namalovat hlas? A dokonce tichý hlas? Ten se maluje těžko. Abychom jej vystihli, musíme si pomoci příběhem. Tady je.

Schválně – kolik jste od začátku prosince do dneška viděli různých hvězd? Nemyslím nyní hvězdy na obloze. Myslím na všechny ty rozmanité hvězdy na stromcích, v oknech, všemožných výzdobách, na talířích. To nejde spočítat. Nejspíš jich byly stovky, možná i tisíce. (Jenom tuhle je těch perníkových …) Hvězda patří mezi hlavní vánoční symboly spolu s jesličkami, stromečkem a dárky. A nutno dodat: celkem jsme si na hvězdy kolem zvykli. Patří k svátkům a zřejmě bychom je postrádali, kdyby zmizely.