Kázání

Nezcizoložíš

  • Exodus 20,14

Dnes jsme u dalšího z přikázání, které zní „nezcizoložíš.“ Někdy se místo toho říká „nesesmilníš“, ale obojí znamená vlastně totéž.

V Bibli najdeme tohle přikázání napsané v desateru, které vytesal Mojžíš do kamenných desek, když se se svým lidem ocitl na svobodě. Už jim přestal poroučet farao, tak potřebovali nějaká pravidla, jak má národ spolu žít. Potřebovali pravidla pro lidi svobodné, nikoliv pravidla pro otroky. (Děti si o desateru povídají v nedělní škole.)

Nezcizoložíš. Kolikáté je to přikázání? Přikázání 7. A než se pustím do dalšího vyprávění, mám tady jednu hádanku pro dospělé. (Ale i děti o ní smějí přemýšlet.) Které přikázání z desatera je 7. přikázání nejbližší? Které mluví o něčem podobném. Přemýšlejte, na konci si to povíme.

Nepřísahejte – vůbec!

  • Matouš 5, 33-37

            Přísaha pro nás není všední věc. Sestry a bratři, nevím jak vy, ale já osobně považuji přísahu za něco mimořádného, za něco slavnostního až svátečního. Den, jakých není příliš. A myslím, že nejsem jediný, kdo přísahu a přísahání vnímá takto slavnostně. Ku příkladu v armádě je den, kdy složí přísahu noví vojáci, dnem volna pro celou jednotku, dnem svátečním. A když se skládají menší přísahy – takové, kdy se neslibuje položit vlastní život na obranu vlasti – i tehdy naslouchající lidé povstávají a ukazují svůj respekt k vyjádřenému závazku.

V obrácení a ztišení

  • Izajáš 30, 15-18

Ulicemi Jeruzaléma prochází muž. Postaví se na nároží a do pouličního ruchu začne mluvit. V obrácení a ztišení bude vaše spása. (15) Někteří kolemjdoucí se zastaví, jiní pokračují dál v chůzi, v hovoru, v obchodech. V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a v důvěře vaše vítězství. (15) Někdo poslouchá, jiný nikoliv

Chráněná vděčnost

  • Lukáš 17,11-20

Když se ve volné přírodě nějaké zvíře či nějaká rostlina ocitne v dlouhodobém ohrožení, dostane se do péče ochránců. Alespoň v civilizovaných zemích. Vyhlásí se chráněné území, podniknou se pokusy zlepšit životní prostředí, podpoří se rozmnožování, nebo se dokonce příslušný druh rovnou zahrne do seznamu ohrožených. Odsud pak plynou ony známé výrazy: „zákonem chráněná rostlina“, „zákonem chráněný živočich“. Je až s podivem, že se najde dost lidí, kterým tato problematika leží na srdci. Kteří se zasazují, aby naše přírodní bohatství bylo zachováno. Aby rozmanitost a pestrost nebyly vytlačeny jednotvárností. A také, aby naše lidská rozpínavost nezničila krásu, jež se vyvíjela po miliony let a nelze ji jen tak nahonit nějakými vynálezy.

Čím si osladíme život?

  • Žalm 119
  • 92-94

„Co je na světě nejsladší?“ ptá se v pohádce král dvou rozhádaných sousedů. Hloupý mlynář pyšně odpoví, že nejsladší je soudek jeho dvanáctiletého medu. Naopak rybář si nechá poradit svou chytrou dcerou a odpoví, že nejsladší je poctivý spánek. V oné pohádkové při zvítězil rybář. Co je na světě nejsladší? Kdyby se král takto dotázal biblického žalmisty, dostalo by se mu jinačí odpovědi: nade vše sladké, sladší než med jsou Boží zákony. Hospodinova pravda je tím nejlíbeznějším na světě.

Hořící keř

  • Exodus 3, 1-14

Mojžíš pase ovce a přitom se svými stády narazí na hořící keř. A Mojžíš stojí před hořícím keřem a velice se diví. Copak je to za zvláštní oheň, že keř nespálí?

Na nebi i na zemi i na vodě

  • Matouš 14,22-33

            V dnešním příběhu slyšíme o rozchodu. Cesty Pána Ježíše a cesty učedníků se rozdělily. Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. (22) Je zvláštní číst, že Kristus odchází, že opouští společenství přátel. Já osobně jsem s rodinou v minulých dnech velice intenyivně prožíval odchod y mého dřívějšího sboru. Snad každý z nás cítíme rozpaky a připadáme si nemístně při loučení, když je na odchodu někdo,  s kým je nám dobře a koho máme rádi. Koho jsme si dosud neužili.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání