Máte kamarády? Že se ptám, určitě nějaké máte. Nežijete zavřeni v nějaké kleci či vězení. Stále potkáváme lidi a někteří jsou nám blízcí.

A kolik máte kamarádů? To se těžko počítá. Je dost lidí, se kterými se kamarádím. Jenže někteří jsou blízcí kamarádi. Jiní jsou Taky kamarádi, ale ne tak na blízku.

Jakých kamarádů má člověk více? Těch blízkých nebo těch obyčejných, trochu vzdálených?

Měl Ježíš kamarády? Jasně že měl. A dokonce obrovské množství. Ježíš se rád seznamoval s lidmi. Hodně lidí za Ježíšem také přicházelo. A samozřejmě, že i Ježíš měl nejbližší kamarády. Takovou svoji partu. Lidi, se kterými byl rád, s nimiž trávil dost času.  Těch Ježíšových kamarádů bylo celkem dvanáct. Říkalo se jim učedníci, později se jim začalo říkat apoštolové.

Dvanáct – to je docela veliká skupina. Skoro jako taková menší třída ve škole. I když jste všichni kamarádi, najdete si mezi nimi někoho, s kým je vám opravdu dobře. S kým si rozumíte a prostě si s ním více povídáte. Když jsem chodil do školy, tak se můj kamarád jmenoval …… Tak i Ježíš měl tři opravdu blízké kamarády. I oni mají jména – možná je znáte: Petr, Jakub a Jan. Ti dva byli bratři.  S těmi třemi učedníky Ježíš mluvil nejvíce, asi nejraději měl Jana, ovšem Petra se ptal na jeho názor. Petr vždycky uměl rychle vymyslet nějaké řešení. Přišel s nápadem, když ostatní ještě přemýšleli. A možná ani nepřemýšleli. Ježíše prostě zajímalo, co si jeho kamarád Petr myslí. I ostatní učedníci poslouchali, co Petr řekne, protože on uměl povědět, co oni sami zatím ještě nevymysleli. K tomu jsou dobří kamarádi, že vám mluví ze srdce, když to vaše srdce nedovede povědět.

Tedy Petr byl asi mezi dvanácti Ježíšovými učedníky ten, kdo nejčastěji a nejrozumněji mluvil. Vlastně když nebyl Ježíš s učedníky, obraceli se učedníci na Petra a ptali se ho: „Co myslíš, že by v této situaci udělal náš mistr? Co by Ježíš řekl? Poraď nám, ty Ježíšovi nejlépe rozumíš.  A Ježíš věděl, že Petr dokáže dát dobrou odpověď. Prostě prima kamarád, na jakého se můžete spolehnout.

Jenže pak se to stalo. Ježíš s učedníky přišel na velikonoce do Jeruzaléma a tam už bylo cítit, že někteří lidé fakt nemají Ježíše rádi a nejraději by ho zabili. Dokonce vymysleli i plán, jak to udělat. A Ježíš nebyl slepý. Viděl, že mnoha lidem vadí a že na něho pošlou stráže a budou ho trápit. Říkal o tom i učedníkům, že bude mít velké problémy a že zůstane sám. Všichni se rozutečou jako ovce, když budou být pastýře, tak jim to řekl, takovým přirovnáním. Petrovi se to nelíbilo. On přece měl Ježíše rád. Ježíš byl jeho nejlepší kamarád, kterého on nikdy neopustí. I kdyby jiní opustili, já budu vždy s tebou.

Ježíš ovšem znal, že lidské plány bývají křehké a člověk ne vždy dodrží slovo. Když Petr hlasitě říkal, že nikdy Ježíše neopustí, neuvědomoval si, jak veliké nebezpečí jemu i všem učedníkům hrozí. Nepřátelé chtějí zabít Ježíše, co asi udělají s jeho kamarády? Ježíš se vyznal v lidské duši lépe nežli Petr a tak Petrovi, který mu sliboval věrnost, pověděl „Ach Petře, než kohout ráno zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“ Pro Petra to byla ledová sprcha. Něco takového od Ježíše nečekal. Mysle, že ho Ježíš pochválí za jeho odhodlání, ale on mu předpověděl, že Ježíše zradí.

Co myslíte – zradil Petr, nebo nezradil? No zezačátku ne. Když si pro Ježíše přišly stráže,  Petr dokonce vytáhl meč, spíše jen takovou větší dýku, a chtěl bojovat. Ale Ježíš ho zabrzdil. Bylo by zbytečné prolévat krev, když nepřátel je přesila. Ježíš byl tedy zatčen a učedníci se rychle vytratili. Naštěstí byla noc, takže se mohli ukrýt. Anebo z povzdálí sledovat, co se děje.

Petr šel za policajty, kteří odváděli Ježíše. Dostal se na strážnici, a protože to v Jeruzalémě neznal, vyptal se, co se na takovém místě dělá. „Hej, ty patříš do té jeho party. Viděl jsem tě s ním, S tím zatčeným Ježíšem.“  Petr se lekl. Poznali mne a taky mne zatknou. „Ne, toho člověka já vůbec nikdy neviděl. Neznám ho .“  Pojďme to po Petrovi zopakovat: „Neznám ho“ A pak mu nějaká žena, která se starala o jídlo pro strážnici. „Ty jsi jeden z jeho kamarádů. Vždyť dokonce mluvíš stejným nářečím jako on, jste ze stejného kraje.“ „Neznám ho“ opakoval Petr. Byla chladná noc, čekali, co se bude dít, a hřáli se na dvoře u ohně. Oheň vydává světlo a tak po chvíli zase někdo řekl: „Když se tak na tebe pořádně podívám, jsem si jistý, že patříš k zatčenému Ježíšovi.“ A co Petr, co řekl? „Neznám ho“ A víte, co se ozvalo pak: zakokrhal kohout. Petr třikrát zapřel Krista. Kde jsou jeho silná slova, že bude při něm stále. Kdo měl pravdu: Petr, nebo Ježíš? Petr odběhl pryč a tam se rozplakal. Viděl svoji zradu, svoji slabost, svůj strach. A prosil Boha o odpuštění. Píseň Svítá 73 – Hořká byla noc.

Co následovalo pak, víte. Ježíše odsoudili, mučili, popravil na kříži. Dali do hrobu a třetího dne byl hrob prázdný. Ježíš byl vzkříšen a dokonce se na chvíli setkal s některými lidmi. Smrt ztratila svoji moc. Učedníci měli radost, že Ježíš žije, přestože s nimi už není pořád, jako byl dříve. Hlavně, že smrt nad ním nezvítězila.  Jednou byli učedníci na rybách, vždy mnozí z nich byli původem rybáři. A vzkříšený Ježíš přišel za nimi. Jedli společně – měli pečenou rybu. A po večeři se Ježíš zeptal Petra: „Petře, miluješ mne?“ Petr, pozor – ten Petr, který ho před pár dny zradil – řekl: „Pane, ty to víš. Mám tě rád.“ Zopakujme po Petrovi: „Mám tě rád.“

Co mu na to Ježíš řekl? „Pas mé beránky!“ O čem Ježíš mluví. Ježíš neměl žádný chov ovcí. Po chvíli se znovu zeptal. „Petře, máš mne rád?“ A Petr mu odpověděl: „Ty víš, že ano. Mám tě rád.“ Budˇpastýřem mých ovcí? Už víte, o jakých ovcích Ježíš mluví? A pak se zeptal Ještě jednou. „Máš mě rád.“ A Petrova odpověď: „Mám tě rád.“

Počítáte dobře: třikrát Petr zapřel Krista a třikrát mu potom řekl. „Mám tě rád. Co myslíte, jaký byl Petr kamarád? Dobrý nebo špatný? V těžké situaci

zradili Ježíše. „Neznám ho,“  opakoval. Dělá tohle dobrý kamarád? Jenže my víme, že Petr potom plakal a své zrady litoval. Dělá tohle dobrý kamarád? Když vy uděláte blízkému člověku něco špatného, litujete toho? Ano. Právě u blízkého člověka nás to strašně mrzí. U vzdáleného tolik ne.  Takže ještě jednou: byl Petr dobrý kamarád, když litoval, čím Ježíše zradil. Ano, byl.

Byl Ježíš na Petra naštvaný? „Už se s tebou nebudu kamarádit?“  Ne. Ježíš uzdravuje Petrovu duši, zraněnou zradou a obtíženou výčitkami. Petr třikrát zradil a Ježíš mu umožňuje třikrát říct tu krásnou větu: Má tě rád.“ Ne Petr zrádcem napořád. Je uzdraveným zrádce. Člověk, který zklamal, ale svých činů litoval.

Musíme se vrátit k těm ovcím. Ježíš nemyslí na čtyřnohé ovečky. Myslí na své učedníky, na svoje kamarády blízké i vzdálenější. Až s nimi nebude, kdo se o ně postará? Koho Ježíš vybere, aby je vedl dál. Kdo bude rozumět Božímu království a předávat ho srozumitelně dál jako Ježíš. A jsme u toho nejkrásnějšího. Mohl si Ježíš vybrat nějakého kamaráda, který nezradil? Třikrát zapřel pouze Petr. Jistě, bylo dost těch, kteří neza-přeli. Neprovedl zradu. Jenže oni také nezažili to hluboké zklamání sami nad sebou. Oni tak hořce neplakali, jako Petr. Oni tak nezápasili o odpuš-tění. Oni neříkal Ježíšovi „Mám tě rád“ poté co řekl „Neznám ho.“ Petr našel cestu zpátky. Petr uvěřil, že u Boha je odpuštění. Pro všechny. Pro každého zrádce. I pro mne. Právě kvůli tomuhle mám být Petr pastýřem učedníků a učednic. Starat se o Ježíšovo stádo a znovu a znovu opakovat: Odpuštění je pro všechny. Nový začátek se koná. Ať jste v životě udělali cokoli, můžete si k Bohu jít pro odpuštění. se vrátit do lásky. Tam jste doma. Láska je silnější než vina. Modlitba může být i vyznáním lásky, Jen to říkejte Bohu stále znovu a znovu, že ho milujete. „Mám tě rád.“ Amen.

Kázání pro děti a dospělé v neděli 10. května 2026.

1 Timoteovi 2,1-6                   640; 403; S 73; 326; 681; Ž 32 (starý zpěvník)