Sestry a bratři, nejenom lidé bývají příbuzní. Existuje i jiná příbuznost. Příbuznost jazyková. Ze školy víme, že některá slova jsou si blízká svým původem. Ryba a rybník, dívat se a divadlo, váha a zvažovat. Ve výčtu by šlo pokračovat pěkně dlouho. No, a jestliže jsou příbuzná slova, pak jsou příbuzné i příběhy, které tato slova vyprávějí. Čtenáři a posluchači Bible o tom vědí své. Písmem svatým se napříč táhnou určitá slova, která vytvářejí jakési rodiny, díky nimž jsou příslušné příběhy příbuzné, a my můžeme odkrývat vztah mezi nimi. Pozor, to není jenom pouhá literární souvislost, to je mnohdy souvislost celého Božího působení v ději-nách. Jinak to ani nejde: slova nám dávají pochopit Boha. Proto několik slovních příbuzných vám dnes představím. Všichni pocházejí z rodiny slovesa stát se.

Pro první slovo nemusíme chodit daleko. Nalezneme je na známém místě. Přímo v modlitbě Páně. „Buď vůle tvá,“ říkáme prosbu založenou na úctě k Božím záměrům. Široký pohled Stvořitelův je obsáhlejší a moudřejší nežli naše krátkozraké rozhledy. My obvykle nedokážeme domyslet všechny důsledky. Co připadá správné jednomu, nemusí být vhodné pro druhého. A co je prospěšné lidem, nemusí být ještě správné pro planetu, natožpak pro Boha. Proto nás Ježíš učil pokorné modlitbě: „Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.“ V češtině je použito slovíčko „buď“ ve smyslu „staň se“. Staň se vůle tvá. Obě slova jsou zaměnitelná. My spolu s ostatními Slovany jsme slůvko „buď“ zdědili po Cyrilu a Metodějovi a jejich staroslověnské verzi otčenáše. V mnoha dalších jazycích ovšem zaznívá ono původní „staň se“.  Staň se vůle tvá. Ať tak či onak, význam se neliší. V obou případech je dobře patrné, na čem našemu Mistrovi záleželo. Když za ním přišli učedníci se žádostí, aby je naučil modlit se, předložil jim ucelenou modlitbu, která zahrnovala vše podstatné. Prosba „buď vůle tvá“ neboli „staň se vůle tvá“ patří do základní výbavy křesťanské víry.

Druhého příbuzného z rodiny slovesa „stát se“ najdeme v dnešním příběhu z evangelia podle Lukáše.  Zvěstování Ježíšova narození. Možná se divíte, proč dnes, v době předvelikonoční, v době postní, zmiňuji zrovna tohle čtení o andělovi, jenž přichází k Marii a oznamuje jí, že bude mít dítě. Takový příběh by se rozhodně lépe vyjímal někde před vánocemi v době adventní. Ale pozor, naši předkové byli při promýšlení církevního roku velmi důmyslní. Právě včera bylo 25. března neboli devět měsíců před vánocemi. Zkušenost praví, že devět měsíců trvá běžné těhotenství. Slavíme-li Kristovo narození koncem prosince, pak koncem března musel být Ježíš počat. Od středověku si církev (včetně husitů a Jednoty bratrské) 25. 3. připomínala svátek zvěstování Panně Marii. Tehdy se Maria dozvěděla, že otěhotní. V její situaci neprovdané dívky se jednalo o zprávu velice povážlivou, neboť Maria se velmi snadno mohla dostat nejen do řečí, ale také přímo před soud. Čekat dítě mimo manželství byl tenkrát zločin. Ovšem příslib, že její dítě bude jedinečným prostředníkem mezi lidmi a Bohem, Marii přesvědčil. Nechává se strhnout nadějí, že Boží pomoc překoná i lidské těžkosti. A proto Maria nakonec radostně vyznává: „Jsem služebnicí Páně; staň se mi podle tvého slova.“ (38)

Slyšeli jste? „Staň se mi podle tvého slova.“ Staň se. Zde máme dalšího příbuzného z rodiny slovesa „stát se“. Opět je řeč o Božích záměrech, které se prosazují mezi lidmi. Neprosazují se snadno, bez ohledu na lidskou vůli. Neboť Pán Bůh nekoná proti lidem, proti jejich rozhodnutí. Bůh čeká na náš souhlas, na naši spolupráci. Maria je nádherným příkladem. Přitaká nebeské zprávě o obnově lidstva. Přitaká ovšem také svému podílu, své účasti na díle záchrany. „Ano, chci být u toho. Jsem na straně Boží. Jsem pro Boha, pro jeho království. Jsem služebnice Páně a chci být nápomocna dobré věci. Staň se mi podle tvého slova.“ Na samotném počátku Ježíšova života zaznívá přitakání Božím záměrům. Jako kdyby se Maria modlila „Staň se vůle tvá.“ Kristus vstupuje do světa uveden přáním, aby nastala Boží vůle.

            Třetí příbuzný z rodiny slovesa „stát se“ nachází v getsemanské zahradě zasazen do Ježíšovy modlitby. Pán Ježíš dokázal vysledovat, jaká atmosféra kolem vládne a že nepřátelé se na něj chystají. Docházelo mu, že bud vystaven jejich zlobě. Udělal příliš mnoho dobrých věcí, než aby ho nepřející lidé nechali v klidu. Jak jsme slyšeli v prvním čtení, před svým zajetím hledá Kristus posilu v modlitbě. Obrací se na nebeského Otce s přáním, aby se mu zlé věci vyhnuly. Taková prosba je naprosto pochopitelná a lidská. Ovšem své přání Kristus završuje prosbou: Otče nikoliv má, nýbrž tvá vůle se staň.  Opět jsme slovního tvaru z rodiny slovesa stát se a opět je řeč o Božích záměrech. V silničním provozu bychom řekli, že Boží vůle má přednost v jízdě. Toto pravidlo Ježíš respektuje. Ano, mohl by se zařídit podle sebe, utéci a zachránit si život. Ale co by se pak stalo s jeho svědectvím o Božím království? Kdo by dosvědčil až do krajnosti Boží věrnost? Na kom by se ukázala láska, jejíž síla sahá až za hrob? Ježíš volí cestu utrpení, poněvadž ví, že podle Boží vůle má jít touto obtížnou cestou. Tvá vůle se staň. Při Ježíšově vstupu do života i při jeho odchodu zaznívá obdobná prosba. Prosba, aby nastala Boží vůle. Prosba, jakožto svěření do dobré Boží péče, která nezklame.

Příbuzná slova, příbuzné příběhy, příbuzní lidé. Někdy se příbuzenský vztah objeví i tam, kde bychom jej nečekali. A leckdy potřebujeme někoho, kdo nám příbuzenské vztahy poodhalí a vysvětlí. Ukáže nám, jak kdo s kým souvisí. Teď mi prosím dovolte osobní vzpomínku. Biblickou souvislost mezi zvěstováním Panně Marii a mezi Ježíšovou modlitbou v Getsemane mi ukázal kardinál Miloslav Vlk. Včera měl v Praze pohřeb, ale to je pro mne vedlejší. Včera tomu bylo přesně 24 let, co jsem Miloslava Vlka prvně naživo potkal. Byl jsem tehdy studentem úvodního ročníku na bohoslovecké fakultě v Praze. Odpoledne jsem se šel náhodou projít na Pražský hrad. Byl sice všední den, avšak v katedrále se konala slavnostní bohoslužba. Slaven byl svátek zvěstování Panně Marii. Kázal pan kardinál a jeho kázání bylo výborné. Skvěle biblicky podložené, přesvědčivé, s jasným dotažením do současnosti. Dodnes si pamatuji, co v něm zaznělo. Seděl jsem jak přibitý v lavici (moc nás tam nebylo) a příjemně překvapen jsem poslouchal. Staň se mi podle tvého slova, vyznává Maria. Spojuje svůj osud s Bohem. Takové je její přání. Přání příkladné i pro nás. Pan kardinál dokonce zabrousil i do původního řeckého znění. Já jsem měl kurs řečtiny čerstvě za sebou, takže jsem jeho tvrzení se zaujetím sledoval. A opravdu: Evangelista Lukáš zde používá zvláštní tvar slovesa stát se. Kéž by se mi tak stalo podle tvého slova. Doufám, že se mi stane podle tvého slova. Takto nějak by měl vypadat doslovný překlad. Maria totiž vyslovuje rozhodné, důrazné přání svou formou ojedinělé v celém Novém zákoně. A zase jsme u příbuzných slov. Ono to nezní úplně stejně jako v otčenáši nebo jako Getsemane. Ale pořád se krouží kolem téhož. Dát průchod Boží vůli. Jednou o ni prosíme, jindy se do ní svěřujeme, Různým způsobem vyjadřujeme svou touhu po Bohu, dárci života. Takhle je založena naše křesťanská víra

Příbuzná slova, příbuzné příběhy, příbuzní lidé. Někdy se příbuzenský vztah objeví i tam, kde bychom jej nečekali. Vždyť přece Pán Ježíš nám ukazoval naši vzájemnou blízkost, že jsme rodinou Božích dětí. Učil nás modlit se k jednomu Otci. Jsem rád, že jsem v panu kardinálovi mohl poznat svého příbuzného. Svého bratra ve víře. Z katedrály jsem tenkrát po kázání odcházel povzbuzen na duchu. Odcházel jsem i potěšen, že hlavní představitel českých katolíků svědčí o Bohu tak živě a tak radostně. S Miloslavem Vlkem jsem se později ještě několikrát setkal, neboť byl příznivcem ekumenických setkání. Vděčně jsem jej pozoroval předloni při husovském výročí, kdy přejně a vřele hovořil o Mistru Janu Husovi. Tak vřele, že se až odchýlil od chladnokrevných oficiálních vyjádření vlastní církve a dal promluvit vroucímu srdci křesťana.

Příbuzná slova, příbuzné příběhy, příbuzní lidé. Je to veliké Boží dílo, které se táhne napříč dějinami, kdy lidé odkládají své vlastní zájmy a hledají společný prospěch podle Boží vůle. Činila tak Maria, činil tak Ježíš, činí tak křesťané, když se modlí spolu s Ježíšem k Bohu Otci: Staň se vůle tvá. A pak prostřednictvím této modlitby nacházíme své bratry a sestry. Bohu díky.

Lukáš 22,39-46          33; 627, Sv 21; 119; 202

Kázání na 4. neděli v postě 26. března 2017