Jste chudí? Nebo jste bohatí? Jednoduchá otázka. Chudoba či bohatství? Jednoduchá otázka, nikoli však jednoduchá odpověď. Co řeknete vy sami o sobě, sestry a bratři? No chudý zrovna nejsem… Ovšem bohatý také ne. Tak co jsem: chudý, nebo bohatý, nebo někde mezi?

Stop. Musím tady započaté úvahy zarazit. Mluvit o bohatství či chu-době má význam, když se s někým měříte. Když je s kým nebo s čím srov-návat. Česká republika je bohatší než Albánie, zato chudší než Švýcarsko. Ale když vezmeme v potaz například rybolov, je samozřejmě bohatší přímořská Albánie. A demokratičtí Švýcaři jsou oproti nám vyložení chudáci, co se šlechtických zámků na venkově týče. Tedy chceme-li mluvit o bohatství a chudobě, musíme si napřed udělat jasno, k čemu se vztahujeme.

Jste chudí? Nebo jste bohatí? Jednoduchá otázka, která přichází na přetřes i v dopise, který apoštol Pavel adresoval křesťanům do Korintu. Korint bylo významné město – veliké, živé, pestré, město přístavní. Obchod v něm vzkvétal a kdo měl peníze, tomu se v něm nežilo špatně. Ostatně, na tom se podnes zas až tak moc nezměnilo. No a v Korintě poměrně rychle vyrostl křesťanský sbor. Společenství křesťanů bylo stejné jako jeho domovské město – veliké, živé, pestré. Směsice lidí různého původu, vzdělání, společenského postavení se scházela k nedělním bohoslužbám. Urozené rodiny vedle jedinců z neuspořádaných poměrů. Bohatí obchodníci vedle nádeníků, co třou bídu s nouzí. Svobodní lidé vedle otroků. Moudří písmáci vedle negramotných prosťáčků. Lidé po generace zakořenění ve víře v biblického Boha a vedle nich čerství obrácenci, kteří ještě nedávno podkuřovali kadidlem všelijakým božstvům v pohanských svatyních. Tihle lidé jsou tam spolu. Co o nich řekneme? Jsou chudí, nebo jsou bohatí?

Apoštol Pavel má jasno. Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši; on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. (4n) Slyšeli jste? On vás obohatil ve všem. Byli jste zbohaceni, milí Korinťané. Vy, křesťané namíchání odevšad, sdílíte veliké bohatství. Bohatství od Boha. (Malá odbočka – byl bych rád, kdyby mi někdo konečně pořádně vysvětlil, jaká je v češtině a jinde u Slova-nů souvislost Boha a bohatství. Prý je tam někde u kořenů jazyka uložena. Podobně jako k učiteli náleží učitelství, jako k matce neboli k mateři náleží mateřství, tak i k Bohu náleží bohatství. A ne jinak.) Avšak zpátky do Korintu ke Korinťanům. Nejsou to chudáci, jsou bohatí díky Bohu. (EZ 433 – milý Duchu svatý, jenž jsi v darech bohatý.) On vás obohatil ve všem, píše apoštol. Bůh bohatý na život je mezi vámi a vy čerpáte z jeho bohatství.

            Zvláštní představa. Církev jako místo všelikého bohatství. Kostel jako pokladnice. Raději nebudu tuhle myšlenku rozvíjet moc nahlas, aby se jí nechopili komunisté napříč politickými stranami a ještě víc nás nezdanili. Vy dobře víte, že pokud se mluví v církvi o bohatství, rozhodně se nemyslí na peníze a na majetek. Odkud jinak by se vzalo úsloví, že je někdo chudý jako kostelní myš? Mluvíme-li o bohatství, je zapotřebí dodat, o jakém. (Vzpomeňte na příměr s Albánci a Švýcary, s rybolovem a zámky.) Nač jsou křesťané v Korintu bohatí, v jaké oblasti jim nehrozí chudoba? I v tom má apoštol Pavel jasno: On vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru. (5nn)

            Korintské bohatství stručně řečeno spočívá v evangeliu. Jste bohatí ve slovu, rozumějme ve slovu moudrosti, jste bohatí v poznání, rozumějme v poznání Boha, v poznání lásky coby základu života. Chudák, kdo se musí v životě obejít bez moudrých slov. Chudák, kdo nepoznal, že láska je nejpevnější základ života. V Korintě se scházejí každou neděli křesťané k bohoslužbě a společně čerpají z Boží přízně. Bůh se od nás neodvrátil, je na naší straně, nám nakloněn. Vždyť Ježíš nám přiblížil jeho království. Ke Kristu, k jeho moudrosti, k jeho solidaritě, k jeho obětavé lásce, k jeho slibnému vzkříšení obracíme svou pozornost. Svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru.

Stručně řečeno spočívá korintské bohatství v evangeliu. I naše poličské bohatství spočívá v evangeliu. Když reformátoři hledali vhodný přívlastek pro církev, pro církev obnovenou, přiklonili se k názvu evangelická církev. Církev založena na evangeliu. Na dobrém svědectví o Kristu a o Božím království. Znáte snad nějaký vydatnější zdroj radosti, odpuštění, naděje a života? Svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno. Tehdy v Řecku v Korintě, dnes u nás v České republice i zde u nás v Poličce.

            Početné, pestré a živé bylo korintské společenství křesťanů. I naše sbory jsou pestré. Poskládané z různých lidí. Mladí a staří, majetní i nemajetní, šikovní i neobratní. Jsme bohatí, nebo chudí? Odpověď nenajdeme při pohledu do peněženky.  Nenašla ji tam ani chudobná vdova z prvního čtení. Do chrámové sbírky dala vše, co měla. O její obětavosti se nevypráví, aby nás zahanbila a my v církvi se stali obětavějšími. Ne, vdova si je vědoma obrovského bohatství, které se nachází ve společenství Božího lidu. Víme o něm my? Co se nám nabízí, když jsme spolu? Když jsme spolu, když vytváříme společenství, tehdy jsme bohatí. On vás obohatil ve všem. Vás, společenství, komunitu, lid Boží.

            Jak se pozná bohatá země? Nespočívá to nejdůležitější bohatství v lidských vztazích? Když je mezi lidmi slušnost, poctivost, sounáležitost. Když se dodržují smlouvy, prosazuje právo, když pořádná práce je pořádně odměněna. Běda těm, kdo slušnost a úctu k právu ničí. Běda, kde je jich málo. Rusko nebo Afrika mají obrovské přírodní bohatství, a přeci se v nich žije bídně. Mezilidská, strukturální chudoba. Nechtěl bych tam bydlet. To raději v tom Švýcarsku bez surovinových zdrojů, zato se solidními lidmi. Ano, ono záleží na tom, co je v lidech. Věděl to i apoštol. Svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru. V žádném daru, v žádném duchovním daru, v žádném daru milosti nejste pozadu. Jste lidé rozmanití, různí, každý máte své vlastní nadání a navzájem se doplňujete. Jste obdaření a máte možnost své dary spolu sdílet. Kristus vás učí lásce, abyste spolu dokázali být a navzájem se obohacovat. Boží bohatství k vám přichází skrze bližní. Proto chudá vdova v chrámě odevzdala svůj dar. Věděla, že bude obohacena jinde, odjinud, ne z vlastních sil a zdrojů. Je přeci součástí Božího lidu. (Ž 133 – Bratři žijí svorně = výborný, draho-cenný olej) I v tom je kus evangelia: Já nemusím mít všechno. Jsou zde i druzí se svými dary. Nemusím umět hrát na varhany, nemusím umět vést účetnictví, nemusím umět spravovat elektriku či péct dobré koláče. Jsou zde druzí se svými dary. Oni jsou mým bohatstvím.

            Začal jsem otázkou, zdali jsme bohatí. Odpověděl jsem, že ano. Díky Bohu jsme bohatí. On nám dopřává vše potřebné k životu. Když tedy takto rozpoznáváme své bohatství, sluší se za ně poděkovat. Nešťastní bohatí, kteří nejsou vděčni. K čemu jim jejich bohatství je, když jim nedá radost. To i ta chudá vdova je na tom lépe. Nemá peníze, zato má radost, má píseň díků na rtech, kolem bratry a sestry, jimž důvěřuje. Vrátím se tedy na závěr k tomu, čím apoštol Pavel začal: Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Anebo po našemu: radujme se vždy společně, vzdávajíce chválu vděčně. Amen.

Marek 12,41-48          638; 433; S135; 397; 485                  Kazatel 11,1nn

Kázání v poslední  neděli po zjevení 10. února 2019.