O jakém číslu se říká, že je šťastné? Proč právě sedmička? Člověk nemá jenom sedm prstů, nemá ani sedm uší? Proč je zrovna ona znakem štěstí?

Jeden nápad bych měl. Dnes je neděle. Jaký den byl před sedmi dny? Neděle. A před dalšími sedmi dny? Opět neděle. Opačným směrem to funguje taky. Neděle se střídají po sedmi dnech. Když půjdeme ode dneška zpátky 30 x, bude tam neděle? A když půjdeme nazpět asi tak 104 tisíckrát bude tam zase neděle. Ale tam někde daleko bude neděle, o které jsme právě četli. Neděle, kdy byl nalezen prázdný hrob a vzkříšený Kristus přišel mezi lidi. Tehdy to byla velmi šťastná neděle. Takže se k ní sedmička hodí.

Kdy už jsme u těch čísel a já mám matematiku rád, ukážu vám dnes, že Bible má v těch číslech tak trochu nepořádek. Nebojte, nebudete muset uklízet. Jenom se na všechno z nadhledu podíváme. Evangelista Marek nám popsal, jak to vypadalo ve velikonočním jitru. Vzpomenete si ještě, kolik žen šlo ke hrobu. Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Čili tři. S sebou měli olej, aby dokonaly pohřební obřady, které se v pátek nestihly provést. (V sobotu se nic nedělalo.)

Schválně se podívejme na Matouše a jeho evangelium. Matouš si vzal Marka za předlohu a od Marka mnoho opsal, často doslova, takže můžeme čekat, že tam bude mít také zmínku o třech ženách. Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. Hej, Matouši, kde jsi nechal Salome? Proč jenom dvě ženy podle tvé zprávy, když z dřívějška víme o třech?

Třeba nám poradí evangelista Lukáš. Ten to popisuje více zeširoka, začíná už v páteční den pohřbu. Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Cože, ani Lukáš nám neporadí. Pro jistotu žádnou číslovku ani neuvede. Možná se nemůže rozhodnou, jestli dát za pravdu Matoušovi, který mluví o dvou ženách, nebo Markovi, který ví o třech. A tak neřekne žádné číslo. Ale stejně je to podezřelé, protože z Galileje přišlo s Ježíšem více žen. O tom píše Lukáš dříve.

Co s tím? Máte nějaký nápad. Tři evangelia a tři různé údaje. Máme ještě čtvrté evangelium, tak se podíváme tam. Jan 20: První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Uf, to je pěkný zmatek u prázdného hrobu. Jan ví jenom o jedné ženě. Čtyři evangelisté – čtyři výpovědi. Alespoň že nikdo nepopírá, že u hrobu byla Marie Magdaléna neboli Marie z Magdaly.

Neděle vzkříšení je hlavní den pro křesťany a my ani nevíme, kdo jako první přišel k prázdnému hrobu. Ale koukněte na sedmičku. Ne, tolik těch lidí nebylo, ale nezapomeňte, že neděle je o štěstí. O velikém štěstí. Hrob je prázdný, Kristus vstal z mrtvých. Smrt ztratila svou vládu. Bůh se ujal života, i když Kristův život nepřátelé zničili na kříži. Smrt ztrácí moc, to je veliká radost.

Vzpomeňte na den, kdy jste v životě měli největší radost? Dokáže ten den přesně popsat? Co jste měli k snídani? Kolik lidí jste toho dne potkali? To nedovedeme zpětně vylíčit, neboť hlavní byla radost. Stejně tak i v neděli - hlavní je radost. Obrovská vlna štěstí, která nás zaplavuje. Pán z mrtvých vstal!

Já trochu podezírám evangelisty, že nám to s počtem žen u hrobu udělali naschvál, abychom svou naději nehledali v matematické jistotě. U vzkříšení jde přeci o něco jiného, než o přesné propočty. Čemuž by – promiňte mi ta dnešní čísla, jsme vzděláním matematik a mám čísla rád – čemuž by nasvědčovaly i údaje o mužích u hrobu. Což vás nepřekvapí:

Matouš: anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm.

Marek: Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho;

Lukáš: A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.

Jan: Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu.

Jeden muž, dva muži, jeden anděl, dva andělé. Pěkný zmatek u prázdného hrobu. Vůbec se nedivím, že se nám nedochovala přesná statistika. Pozornost je upřena někam jinam. Začíná veliké štěstí, veliká radost z nového života. Ale i s tou velikou radostí je to složité. Viděli jste někdy rozjíždět se vlak. Než se dá do pohybu, tak to trvá. Napřed jede pomaličku, pomalu, nikdo by neřekl, že je to rychlík, který dovede pořádně uhánět. Teprve pozvolna nabírá rychlost, dostává se do tempa a pak už to frčí. Stejně i o velikonocích. Ženy viděly prázdný hrob, ale ta radost, že byl Kristus vzkříšen, se ještě nerozjela naplno. Zatím se jenom těžkopádně rozjíždí, ještě pořád není jasno, co se stalo.

Než se radost rozjede, je ještě řeč o strachu. To jsou poslední slova z dnešního evangelijního úryvku. Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili. Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.“ Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.

To je divný konec. Nikomu nic neřekly, neboť se bály. Strach - čeho se bály. Stínu smrti, že byl Ježíš ukraden? Nebo se bály, že nenajdou pravá slova? Nebo že jim neuvěří a budou je mít za blázny. Ovšem něco tady opět nesedí. Kolem prázdného hrobu panuje zmatek.

Nikomu nic neřekly, neboť se bály. Ale jak se o tom ostatní dozvěděli? Ony s přestaly bát a začaly mluvit. Oznámily novinu o prázdném hrobě. Jinak bychom o velikonocích nevěděli. Vidíme, že radost a štěstí se rozjíždí pozvolna z počátečního strachu. Lidé věří velikonoční zvěsti a předávají tu radost dál. Překonávají strach.

Vraťme se k počáteční sedmičce. Za sedm dní bude zase neděle a zase budeme mluvit o Kristově vítězství. I my překonáváme strach, že nenajdeme slova. Přijdeme v neděli nebo v nějakou další neděli. Pořád budeme násobit sedmi a prožívat štěstí, že život je silnější než smrt. Bohu díky. Amen.

Kázání pro děti a dospělé v neděli 26. ledna 2025.