„Pane, nauč nás modlit se“, prosili učedníci Ježíše. A on je naučil svou modlitbu – modlitbu Páně: „Otče náš,…“ Jak se máme modlit my dnes v naší situaci? Už na jaře letošního roku sestavil Jim Wallis z ekumenického společenství ve Washingtonu modlitbu, která volně vychází z modlitby Páně a přitom obšírně rozjímá nad naší přítomností. 

Pane, vyznáváme svůj smutek a svůj strach. Připadáme si zaražení, lapeni ve svých bytech, ochromeni, bezmocní a zbaveni naděje. Pomoz nám věřit, že naše přítomnost neovládá naši budoucnost a že můžeme hledět dopředu a nejen nazpět. Uč nás měnit naši situaci tím, že do ní budeme vnášet budoucnost. Pouze radikální hodnoty tvého nového světa – láska a spravedlnost – uvedou tvoje království do naší společnosti, když budou žity nyní a kdykoli jindy. Inspiruj nás a podpoř nás, abychom tvé království uváděli na zemi právě dnes v těchto krizových okamžicích.

Pane, v této chvíli se modlíme zejména za ty, kteří bojují v první linii pandemie – za lékaře, sestry a další zdravotníky, aby ochránili co nejvíce životů. Braň je před nebezpečným virem a uděl své hojivé milosrdenství všem, kterým se nemoc i přes jejich snahu nevyhnula. Pomoz našim vládám i všem národům mobilizovat se, aby opatřily ochranné a zdravotnické vybavení nezbytné pro péči o pacienty stávající i budoucí. Pomoz i těm z nás, kteří ve zdravotnictví nepůsobíme, abychom dělali to nejdůležitější, co můžeme: chránili druhé a mírnili závažnost napětí, jemuž čelíme. Pomoz nám vydržet doma.

Pane, všichni se obáváme nedostatku a tato obava narůstá v čase moderní nakažlivé rány, když se dovídáme, že mnozí postrádají svůj vezdejší chléb a trpí potravinovou nejistotou. Posilni nás, abychom úzkostlivě nehromadili, nýbrž abychom se směle dělili o to, co máme, aby každý dostal svůj denní chléb. Vždy zde bude dost pro všechny, pokud nalezneme osobní, místní a politické cesty ke sdílení. I v dobách nezbytného odstupu nám ukaž, jak nás vezdejší chléb může propojit.

Pane, jsme tvými dlužníky. Odpustil jsi nám naše viny a přestoupení, a to nikdy nesplatíme. Žádáš od nás, abychom i my odpustili bližním jejich viny a přestoupení a možná i jejich dluhy. Pomoz nám všem nově se tázat, co znamená prosba za odpuštění vin a dluhů v této době zdravotní a hospodářské krize. Kde máme příležitost odpustit druhým to, co nejsou schopni splatit? Bože, chováme se k druhým tak, jak se ty chováš k nám? Ty jsi nás nikdy neztrestal za všechny na viny, přestoupení a dluhy. Jak můžeme v čase pandemie následovat tento tvůj příklad ve svých vztazích ke svým bližním? Pane, slituj se nad námi. Pane, uč nás slitování – právě nyní.

Pane, neuvoď nás v pokušení vzdálit se našim bližním v čase zdravotní krize. Nedopusť, aby se nutný sociální odstup neproměnil v sociální odtažitost vůči těm nejzranitelnějším. Odpusť těm, kdo si připadají, že se jich netýká ani nemoc, ani jakákoli zodpovědnost za ty, kteří onemocní. Odpusť těm, kteří před veřejným zdravím upřednostňují hospodářský výkon, kteří jsou ochotni obětovat lidské životy pro svou politiku a svoje bohatství.

Pane, dej nám odvahu přiznávat se takto k ži-votu v čase smrtícího viru. Dej nám „trpělivost v soužení“, k níž nás vyzývá apoštol Pavel.

Protože víme, co tvoje království přináší na zemi, vlej naději na toto království do našich srdcí, do životů našich měst a obcí, do všech národů. Ať budoucnost, ve kterou věříme, nás podrží v přítomnosti, i když se zdá, že naše životy ovládají věci, které nemáme pod kontrolou. Pane, pomoz nám věřit, že virus, nebezpečí, špatnosti a strach nám nevládnou a nikdy vládnout nebudou. Neboť tvé je království i moc i sláva až navěky. Amen.