Kázání

Vysláni ku pokoji

  • Lukáš 10,1-12

Sedmdesát mužů na cestě. Možná si to ani neuvědomujeme, ale evangelista Lukáš nám popisuje, jak se rozšířila nově vzniklá církev. Těch sedm desítek učedníků je zárodkem budoucího celosvětového křesťanstva. My si počátky církve ve svých představách obvykle spojujeme jenom s dvanácti apoštoly, s oním nejužším okruhem Ježíšových stoupenců.  Ovšem ejhle, ono jich nebylo jen dvanáct, ale rovnou šestkrát dvanáct. Šest tuctů apoštolů, vyslanců Kristových. Biblické rukopisy se dokonce liší v číselném údaji. Najdete v nich odchylné hodnoty: dvaasedmdesát či rovných sedmdesát?

Čas

  • Kazatel 3,1-8

Umíte vyrobit čas? Pošetilá otázka. Čas se přeci nevyrábí. Čas dokonce ani není zapotřebí vyrábět. Čas prostě je. Plyne. Odvíjí se. Den za dnem je přidáván k našim životům. Jestliže tedy čas nedovedeme vyrobit, odkud se bere? Těžko odpovědět. Čas prostě patří k našemu světu. Nebo si snad dovedete představit náš svět bez času? To přece není vůbec možné. Zkrátka a dobře: vždycky nějaký čas bude.

Co všechno je možné

  • Marek 9,14-27

Všechno je možné tomu, kdo věří. (23) Jedna z nejprůbojnějších vět, jakou Ježíš kdy řekl. Její začátek nás provokuje. Vše je možné. Cože? O čem to Kristus mluví? Všechno je možné. Úplně všechno? V hlavě se nám roztáčí kolotoč představ, co všechno by se nám líbilo. My nemáme problém sestavit seznam věcí, které by zlepšily náš život, naše vztahy, náš svět. To všechno je prý možné. Stačí víra. Jenže odkud víru vzít?

Stop kyselým hroznům

  • Ezechiel 18,1-4.21-24.31n

Rčení a přísloví – chce to chviličku se zamyslet a odhalit jejich význam. „Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby.“ (2) Uznejte, má to v sobě kus moudrosti. Příští generace chtě nechtě dědí dobré i špatné po svých rodičích a prarodičích. Dobré i špatné. Přísloví však mluví pouze o tom špatném, o zátěži, o škodách. Jednostranné, ale typicky lidské.: dobré věci přejímáme bez dotazů, nad obtížným vzdycháme a hořekujeme. Stěžujeme si a v této souvislosti stížnost neobrací pouze vůči lidem ale také vůči Bohu.

Život v oblacích

  • Židům 12,1-3

Život člověka je jako cesta, po které jdeme. Já si zde v kostele pomáhám různými obrázky. Snažím se zachytit všelijaké příběhy o lidech v Bibli. Každý z nich šel nějakou svou cestou. Schválně, jestli si vzpomenete na něčí jméno z Bible. … Pokaždé, když o těchhle lidech mluvím, snažím se vybrat nějaký vhodný obrázek. Dnes bych však potřeboval obrázek, který v zásobárně předloh nenajdu. Víte jaký? Obrázek sebe samotného. Měl bych na tabuli připevnit sebe. Neumím malovat obličeje. Stejně jako oni – jako Mojžíš a Ježíš, David a Pavel, Ráchel a Marie, stejně tak jdu životní cestou také já.

Ať ti Hospodin žehná

  • 4. Mojžíšova 6,22-27

            Železo bylo čerstvým vynálezem v době, kdy kněží z Áronova rodu začali nad Izraelem pronášet požehnání. Sestry a bratři, máme před sebou nesmírně starý text. Áronské požehnání se mu říká. Klidně bychom je mohli zařadit mezi nejstarší památky lidské kultury vedle egyptských hieroglyfů či mezopotamských klínových tabulek. Jenže je zde jeden podstatný rozdíl. Nápisy z pyramid či zápisky od Eufratu a Tigridu v současnosti zajímají na celém světě jen nevelkou skupinu odborníků. Naopak slova áronského požehnání se nadále běžně používají.

Nadechnout se

  • Jan 20,19-23

Řeknu vám velice přesně, co jste udělali dnes ráno, když jste otevřeli oči. Nadechli jste se. Dýchali jste také, když jste vstávali. Dýchali jste též po celou noc předtím. A několik set nádechů jste už stihli provést od svého příchodu do kostela. Dýcháme, aniž si to uvědomujeme. Většinou bez povšimnutí nabíráme vzduch do plic a zase jej odkysličený vypouštíme ven. Dech je samozřejmou součástí našeho života. Dech je nedílnou součástí života. Ouvej, když se někomu nedostává dechu. Ouvej, když někomu plíce nefungují tak, jak mají. Astmatici se musí mít na pozoru.

Pomoc v modlitbě

  • Římanům 8,26-30

Jak se vám modlí? My jsme zvyklí tázat se poněkud jinak: Jak se vám bydlí v novém domě? Jak se vám spí po těchhle prášcích? Jak se vám líbí tato písnička? Jak se vám daří? Ale „Jak se vám modlí?“ na to se vás zřejmě dosud nikdo neptal.

Dopis Jonášovi

  • Jonáš 4

Sestry a bratři, napsal jsem dopis, dovolím si vám jej přečíst.

Milý proroku Jonáši, dozvěděl jsem se o všem, co tě potkalo. Jak jsi zaslechl Boží výzvu, abys šel městu Ninive kázat o hrozící zkáze. Zaslechl jsi sice, ale zprvu jsi vůbec neposlechl. Místo aby ses vypravil za stanoveným cílem, dal ses na útěk. Přes moře ses chtěl plavit až do jakési Tramtárie, na jejímž přesném jménu a poloze vůbec nesejde. Chtěl jsi hlavně pryč od Hospo-dina, pryč od nepohodlného úkolu. Tvůj Bůh tě vyrušil a rozvířil tvůj klídeček.

Jonáš v akci

  • Jonáš 3

To je nádhera! Drahocenný kámen. Nádherný šperk. Vzácný skvost je oněch deset veršů, které jsem vám, sestry a bratři, právě přečetl. V biblické pokladnici představuje tato třetí kapitola knihy Jonáš jedinečný úkaz. Do malého prostoru je vměstnáno mnoho krásných a zcela zásadních vět, jaké v téhle hustotě sotva kde mají obdobu. Výsledkem je vybroušený klenot, který ukazuje nádheru vztahu mezi Bohem a člověkem.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání