Kázání

Boží pokus

  • Izajáš 42,1-9

Lze tomu říkat pokus. Nový pokus. Nový Boží pokus, kterým se Bůh pokouší navázat kontakt s lidmi. Znovu a znovu. Boží pokus oslovit člověka a vytrhnout jej ze sebezahleděnosti. Ukázat lidstvu, že jsou jiná pravidla nežli pravidla síly a moci, že mezi námi nepřehlédnutelně působí také soucit a odpuštění. Snaha ukázat, že vedle zákona odplaty existuje také zákon lásky, která je shovívavá.

Spravedlivý snílek

  • Matouš 1,18-25

Dnes vám mám povědět něco o Josefovi. Co bych vám tak o něm pověděl? Co byste měli vědět o Josefovi, synu Jákobovu? Vy víte, že Josef spolu s Marií patří do vánoc. Právě jim se v Betlémě narodil Ježíš.  Ale to je pořád povídání o Josefovi, Marii a Ježíšovi. Co bych vám pověděl o samotném Josefovi?

Titovy vánoce

  • Titovi 2,11-14

Ach jo, to jsou životní a pracovní podmínky. Chudák Titus. Nachází se na Krétě a má se starat o tamější křesťanský sbor. K tomu přátelsky dostává konkrétní pokyny od svého mentora Pavla. Hned v úvodu dnešního dopisu jej apoštol vybízí k ostražitosti. Sborová práce je všude napínavá čili poznamenaná napětím. Lidé jsou totiž velmi různí. Což bývá až dobrodružné. Na Krétě je drzosti víc než dost. Pohybují se tam neužiteční mluvkové a svůdci, kterým by bylo nejlépe zacpat ústa, poněvadž matou celé domácnosti a učí, co se nemá. To vše jenom proto, aby se osobně obohatili.

Radost tady a teď

  • Lukáš 2,1-7

Vánoční příběh dovede převyprávět nejspíše každý z vás. Marie, Josef, putování do Betléma, žádné místo pod střechou a do toho narozené dítě a jesličky. Hlavní osoby a kulisy jsou zřejmé. Dobrá tedy. Ale vybavíte si ještě, který císař tenkrát rozkázal, aby byl proveden soupis lidu? Augustus. Tohle byla ještě vcelku snadná otázka. Celé jeho jméno znělo Augustus Gaius Iulius Caesar Octavianus. Když se však zeptám, jak se jmenoval onen muž, který tehdy spravoval Sýrii a jehož jméno před chvílí z evangelia také zaznělo, vzpomenete si? Quirinius.

Průtrž nebes

  • Izajáš 63,15-19

Průtrž mračen si dovedeme představit, ale jak vypadá průtrž nebes? Kéž bys protrhnul nebesa, prosí prorok Boha. (19) Jak vypadá roztržené nebe, sestry a bratři? Jak to vypadá, když Bůh protrhne nebesa?

Průtrž mračen si dovedeme představit. Mnozí jsme ji zažili. Zažili doslova na vlastní kůži, neboť takový silný déšť vás promočí raz dva. Průtrž mračen. V horkém dni se setkají masy různě teplého vzduchu. Čím větší vlhkost a rozdíl teplot, tím větší slejvák. Vodní páry se srážejí do kapek, mračna už je neunesou a protrhnou se. Průtrž mračen.

Co chcete?

  • Jan 1,35-38a

Víte, jaká jsou první slova, která Ježíš pronese? Právě jste je slyšeli. „Co chcete?“ Čteme dnes z Janova evangelia a to nezačíná vánočním příběhem. Žáden Ježíšek v plenkách, žádné jesličky, žádni tři králové či mudrci, žádní pastýři. Evangelista Jan nám hned od začátku představuje dospělého Ježíše, který jde k Jordánu za Janem Křtitelem, aby se dal pokřtít. Aby se dal namočit do Božího království.  Křtitel si setkání s Kristem užije.  Otevřeně, pokorně ukáže na Ježíše a vyzná: „Tenhle chlapík je důležitější než já. On je Boží. On odstraní vaše viny.

Domov

  • 2. Korintským 5,1-10

Když dítě trošku povyroste, snaží se rodiče naučit je základní údaje o jeho osobě: jak se jmenuje celým jménem, kdy se narodilo a na jaké adrese bydlí. Březinova 10, pamatuji si podnes adresu domu, ve kterém už od svých pěti let nebydlím. A přece to byl můj dům, byl to můj domov. Moje nejstarší dětské vzpomínky se vážou právě k onomu místu – stará kamna v kuchyni, olivově zelený koberec na chladné stěně, skrýš pod klavírem a vánoční stromek v rohu pokoje. V tom jsem žil, tam jsem se pohyboval, dýchal jsem, poznával svět. Můj vlastní domov, který už dávno není mým bydlištěm.

V jednom hrnci

  • Žalm 85

Napište přiléhavé pojednání o pravdě, spravedlnosti, míru a milosrdenství a napište je tak, aby nepřesáhlo dvě minuty. Pravda, spravedlnost, mír, milosrdenství. Poslyšte biblické čtení, žalm 85.

Svátek osvobození

  • Galatským 5,1-6

Milé sestry, milí bratři, tenkrát 31. října v roce 1517 to ve světě obrazně začalo, když Martin Luther zveřejnil své námitky vůči soudobé církvi. Dnes tudíž slavíme svátek reformace. Je to svátek svobody. Ne, vlastně se musím vyjádřit přesněji: Je to svátek osvobození. Svoboda – osvobození. Obojí sice zní podobně, ale s jedním důležitým rozdílem. Slavíme-li svátek osvobození, tedy musíme být osvobozenými. Což znamená, že jsme svobodnými nebyli. Svoboda zde není od přírody. Řekne-li se svátek svobody, pak to trochu zní jako: „Slavíme svobodu, která zde vždycky byla.“ Jenže nebyla.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání