Kázání

Rozhovor s Abrahamem

  • Genesis 18,1-15

Zvláštní chlapík, tenhle Abraham. Určitě jste už o něm slyšeli. A pokud jste o něm neslyšeli anebo pokud jste na něj zapomněli, tak dnes vám ho připomenu. Všichni zde v kostele by měli znát Abrahama a jeho příběhy. A víte, proč bychom ho měli znát? O Abrahamovi se říká, že je praotcem. Praotcem všech věřících. Naším praotcem. Vy znáte pověst o jiném praotci – o praotci Čechovi, který do téhle země přivedl Čechy. To je to povídání o hoře Říp a o mléku a o strdí. Jako praotec Čech přivedl Čechy do Čech, tak praotec Abraham přivedl lidi do víry. On ukázal cestu víry.

Svět není láska

  • 1. Janův 4,7-12

Sestry a bratři, překotně, jako z populární písničky, se na nás vyvalila slova láska a milovat. Schválně si zkuste tipnout, kolikrát v přečtených šesti verších zazněla. Apoštol Jan nebyl žádný troškař. Dohromady jsem těch slov napočítal patnáct. (V průměru 2 a ½ na verš.) Je pěkné slyšet tolikrát o lásce. Jenže se nedokážu ubránit a na mysl se mi derou také jiné číslovky. Třeba 140 – tolik mrtvých civilistů bylo minulý týden při atentátu v afghánském městě Kábulu. Nebo 18. Tolik bylo amerických vojáků, kteří tamtéž chránili ústup emigrantů. A pak ještě 30 000 napadá.

Krásná brána otevřená...

  • Skutky 3,1-11

         Vskutku povedený název nesla brána, u které se odehrává dnešní příběh. Krásná brána. Nádherná brána. Brána půvabná, žádoucí. Badatelé si nejsou jisti, kde a zda vůbec se brána tohoto jména v jeruzalémském chrámu nacházela. Jinde nežli v Bibli tohle pojmenování neobjevíme. Možná šlo jen o nějaké krátkodobé, příležitostné označení. Krásná brána. Možná tak byla nazvána jenom pro ten náš dnešní příběh, aby se zvýraznilo, že se u této brány opravdu stalo cosi krásného. Cosi zázračně radostného.

Prostě milost

  • Efeszským 2,4-10

Sestry a bratři, pěkně starožitné slovo tohle slovo „milost“. V běžném hovoru ho vůbec nepoužíváme. Asi by byla zajímavá anketa mezi mladými lidmi, zda si pod tímhle slovem dovedou něco představit. Výsledky by patrně byly nevalné – a nejen u mladých.

Svatý lid na hranici

  • Exodus 19,1-6

Sestry a bratři, v krajině poznáte hranice snadno. Rozmezí států bývá vytýčeno hraničními kameny. Na jedné straně země A, na druhé straně země B. Od jednoho kamene by mělo být vidět na oba sousední kameny. Tím je jasně určeno, kudy v terénu hranice probíhá.

Dobré základy

  • Matouš 7,24-29

Sestry a bratři, já a vy a my všichni, jak jsme tady i jak tak porůznu pobýváme po zeměkouli, my všeci jsme stavitelé. Budujeme své životy. Kámen za kamenem, cihlu za cihlou, trám za trámem přidáváme do své životní stavby. Život jako dům, to není špatné podobenství. Výsledek našeho úsilí, který se během let spojí do jednoho celku. Jako dům. Napřed se v životě věnujeme hrubé stavbě – učíme se chodit a mluvit, vzděláváme se ve školách a nacházíme si přátele, zakládáme rodinu. To je hrubá stavba. A pak následuje spousta těch drobných až titěrných činností, kdy je zapotřebí se věnovat detailu.

Žádná pohádka

  • 1. Královská 17,1-16

Sestry a bratři, jsou v zásadě dvě možnosti, jak číst dnešní biblický příběh o proroku Elijášovi. Za prvé je možno číst jej jako pohádku, jako vybájenou příhodu, ve které se dějí nadpřirozené věci. Prorok řekne „Bude sucho po řadu let“, a je sucho. Bůh řekne „Budou tě živit havrani“, a havrani proroka živí pravidelně ráno a večer. Elijáš chudé vdově řekne „Neboj se nedostatku a navař mi“, a vdova prorokovi navaří a nedostatek se nekoná. Mouka ve džbánu neubude. Tak trochu jako v pohádce „Hrnečku, vař“, ovšem zde spíše „Džbánečku, doplň se“. 

Klíče k odemknutí

  • Matouš 28,16-20

Klíč. Klíč odemyká dveře. Umožňuje přístup tam, kam bychom se jinak nedostali. I v Bibli jsou určité oddíly, které fungují jako klíč. Otevírají další cestu, na níž bychom se bez těch správných klíčů nedostali. Příběh o stvoření světa. Dar desatera přikázání. Kristovo kázání na hoře. Pavlův chvalozpěv lásky v dopise Korintským. Bez těchto biblických vyprávění bychom daleko nedošli. Co by nám z víry zbylo? Být křesťanem bez odpuštění a lásky, být křesťanem bez důvěry k Dárci života, být křesťanem bez poslušnosti vůči Bohu?

O kříži a humoru

  • 1. Korintským 1,18-25

Bohu se zalíbilo ty, kdo věří, spasit bláznovskou zvěstí. Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. (21nn) Židé, Řekové, my. Když apoštol mluví o třech různých skupinách, mohlo by se zdát, že lidi škatulkuje. Ten je takový a onen je makový. Šup s nimi do přihrádek, hlavně aby se nepromíchali s námi, kteří s nimi nechceme mít nic společného. Jenže když apoštol Pavel mluví o Židech a o Řecích, nemluví o nikom vzdáleném a cizím. Pavel mluví o sobě. Pavel sám osobně je Žid jako poleno a zároveň je Řek jako poleno.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání