Lze tomu říkat pokus. Nový pokus. Nový Boží pokus, kterým se Bůh pokouší navázat kontakt s lidmi. Znovu a znovu. Boží pokus oslovit člověka a vytrhnout jej ze sebezahleděnosti. Ukázat lidstvu, že jsou jiná pravidla nežli pravidla síly a moci, že mezi námi nepřehlédnutelně působí také soucit a odpuštění. Snaha ukázat, že vedle zákona odplaty existuje také zákon lásky, která je shovívavá.

Dnes vám mám povědět něco o Josefovi. Co bych vám tak o něm pověděl? Co byste měli vědět o Josefovi, synu Jákobovu? Vy víte, že Josef spolu s Marií patří do vánoc. Právě jim se v Betlémě narodil Ježíš.  Ale to je pořád povídání o Josefovi, Marii a Ježíšovi. Co bych vám pověděl o samotném Josefovi?

Vánoční příběh dovede převyprávět nejspíše každý z vás. Marie, Josef, putování do Betléma, žádné místo pod střechou a do toho narozené dítě a jesličky. Hlavní osoby a kulisy jsou zřejmé. Dobrá tedy. Ale vybavíte si ještě, který císař tenkrát rozkázal, aby byl proveden soupis lidu? Augustus. Tohle byla ještě vcelku snadná otázka. Celé jeho jméno znělo Augustus Gaius Iulius Caesar Octavianus. Když se však zeptám, jak se jmenoval onen muž, který tehdy spravoval Sýrii a jehož jméno před chvílí z evangelia také zaznělo, vzpomenete si? Quirinius.

Víte, jaká jsou první slova, která Ježíš pronese? Právě jste je slyšeli. „Co chcete?“ Čteme dnes z Janova evangelia a to nezačíná vánočním příběhem. Žáden Ježíšek v plenkách, žádné jesličky, žádni tři králové či mudrci, žádní pastýři. Evangelista Jan nám hned od začátku představuje dospělého Ježíše, který jde k Jordánu za Janem Křtitelem, aby se dal pokřtít. Aby se dal namočit do Božího království.  Křtitel si setkání s Kristem užije.  Otevřeně, pokorně ukáže na Ježíše a vyzná: „Tenhle chlapík je důležitější než já. On je Boží. On odstraní vaše viny.