Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí. Milé sestry, milí bratři, na přírodě je nádherná samozřejmost, s jakou funguje. Ptáci létají povětřím, aniž by studovali aviatiku, kytky rok co rok rozkvétají, aniž bychom se museli snažit a dodávat jim barvu. Vůbec se nedivím, že živý svět kolem nás přitahuje pozornost tolika lidí. Vždyť je tak pestrý a nekonečně rozmanitý. I nekřesťanům je dopřáno v nádheře stvoření alespoň nevědomky přivonět k obrovské moudrosti a lásce Stvořitelově.

            Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí, říká Kristus. Kdy naposledy jste pozorovali ptáky v letu, kdy naposledy jste se zadívali na nějaký květ? Pán Ježíš říká „pohleďte“. Vybízí nás, ať sledujeme okolní přírodu, co se v ní děje, jak se v ní prosazuje život. Nemusíme vyrazit na přírodozpytnou výpravu, stačí se rozhlédnout kolem. Pravda, my městští lidé máme výhled do přírody poněkud ztížený, ale přesto si ho máme zajistit. Kristus nás k tomu vybízí. Avšak nebereme tuhle Ježíšovu výzvu na lehkou váhu? Vždyť zdaleka větší důležitost přikládáme desateru Božích přikázání či dvojpřikázání lásky. Nekrást, a nepodvádět, nezabíjet a nezávidět, milovat Pána Boha a milovat své bližní, odpouštět a konat dobro. To jsou pro nás hlavní přikázání. Vedle nich se věty o ptactvu nebeském a polním kvítí poněkud ztrácejí. Vykládáme si je obrazně, poeticky. Ale proč? Jsou to přeci slova jasná. Neměli bychom je zařadit na vyšší, významnější úroveň?

            Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí, říká Pán. Ano, nabízí se nám zajímavý, krásný a poučný pohled. Ale zde se nejedná o rozvoj našich přírodovědných znalostí, neboť Ježíš ještě přidává dovětek. Směrodatný dovětek. Váš nebeský Otec přeci ptactvo živí a šatí květiny. Nikoliv vzhled a vlastnosti živých bytostí stojí ve středu Ježíšova poselství. Za ptačím poletováním, za květní nádherou hledej Boží péči. Bůh Stvořitel se o ně stará a ten Stvořitel je vaším laskavým Otcem. Ti ptáci se nemuseli starat o svůj život a lilie se nemusely starat o svůj půvab. Vše jim bylo jednoduše dáno. Bez starání, bez znepokojování. Vy si z toho vezměte příklad. Kolik strachování, kolik neklidu vykazují naše životy. Získám to či ono? Dosáhnu na věci z reklamní nabídky? Budu si moci dovolit třeba nové šaty nebo nový mobil? Prosadím svůj zájem mezi druhými lidmi? Pán Ježíš si správně všiml, co hýbe našimi životy. Myslíme si, že šťastný život nám zajistí přehršle věcí, za nimiž se pídíme. Jenže kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat. (27)

            Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí, zní opomíjené přikázání Boží. Ptactvo neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Anebo takové lilie rostou, nepracují, nepředou a ani Šalomoun ve své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. (26.28n) Pohleďte, jak je to v přírodě zařízeno. Bůh se stará o obyčejné ptáky a o obyčejné kvítí. Proč si pořád myslíte, že na vás se Boží péče nevztahuje nebe snad že se vztahuje málo? Proč se domníváte, že vám pořád něco chybí k požehnanému životu? Snad si nemyslíte, že na vás Bůh zapomněl a vy si dobré podmínky pro život musíte teprve vybojovat. Copak nemáte dost jídla? Copak nemáte střechu nad hlavou? Copak nemáte co na sebe? Máte. A máte nejen nezbytné jídlo, ale i různé lahůdky. Máte nejen střechu, ale i útulné byty s topením a tekoucí vodou. Máte nejen šaty, ale i spoustu dalších užitečných a ozdobných věcí. Šperky, obrazy, knihy, muziku, televize, auta. Boží svět je dobře zařízen a obdarovává nás velikým bohatstvím. Zbytečné je v našich podmínkách starání, zda je náš život dostatečně zajištěn. Jen se na něj pořádně podívejte. Ano, on je zajištěn Boží péčí. Potřebujete více?

            Dnes slavíme svátek díkuvzdání. Také letošního roku vydala země své plody. Jsou určeny nám, abychom své dny prožili bez obav z nedostatku. Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí. Pohleďte, jak hojné jsou dary přírody. Pohleďte na ně a udělejte další krok ve svých úvahách. Udělejte krok, který nás učí Ježíš. Pohleďte na ovoce, na obilí, na zeleninu a spatřete v nich nejen dary přírody, ale i dary z Boží ruky. Samozřejmě že nám nic nespadne samo do klína. (Občas si ve své pošetilé zbožnosti někdo takovou ptákovinu myslí.) Nejsme na tom jako ptactvo či kvítí. Pokrm ani šat v našem případě nevznikají bezpracně. O to víc můžeme být za své živobytí vděční těm, kdo se o ně přičinili. Skrze lidskou práci se k nám dostávají dobré lidské dary. I za to dnes vzdáváme díky.

            Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí. Ta slova naznačují, že Pán Ježíš nejen často vyučoval uprostřed přírody, ale že si jí i všímal. Na hoře, na břehu jezera, mezi poli všude nacházel doklady Stvořitelovy laskavé péče, doklady rodičovské starostlivosti Boží. Zde na světě jsme prostě v dobrých rukách. A jsme zde rádi. Svou radost vyjadřujeme Pánu Bohu v dících a chválách. Ještě dnes budeme zpívat mou oblíbenou píseň „Chvaliž Hospodina, slávy vždy krále mocného.“ (EZ 288) Skvěle se hodí k dnešnímu svátku, neboť vyjadřuje, jak velmi na nás Bůh myslí. Od počátku až do konce. Chvaliž Hospodina, jenž tě tak skvěle spořádal. Život dal, v lásce provázíval, víc nežlis žádal. 

            Autor písně Joachim Neander věděl, o čem zpívá. Žil v 17. století (1650-1680) a hojně čerpal z nového proudu zbožnosti, zvané pietismus. Nejen nedělní bohoslužby v kostele jsou důležitá pro život víry, ale i další setkání Božích dětí. Také setkání v přírodě. Pán Bůh je přítomen, zpívá se v jedné Neanderem zhudebněné písni. Bůh je přítomen, když my si jej všimneme. Když jemu věnujeme pozornost a zkoumáme jeho dílo a jeho slávu. Neander působil jako učitel na církevní škole v německém Düsseldorfu. Se svými žáky a přáteli často vyrážel do malebného údolí říčky Düssel. Uprostřed zeleně a květů, uprostřed ptačího zpěvu konali bohoslužebná shromáždění. Přímo před očima měli všechno, o čem Ježíš vyprávěl. Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí. Ano, Pán Bůh se stará. Chvaliž Hospodina, on Otec tvůj. Právě tam někde vznikla tato píseň. (Mimochodem – ono údolí bylo časem nazváno Neanderovým jménem, Neandertal. O dvě století později v něm nalezli pozůstatky pravěkého člověka neandrtálského.)

            Bývá snadné a laciné v křesťanském prostředí rýpat do současné společnosti. Ale nad dnešním biblickým textem se podobným úvahám nemohu vyhnout. Naše společnost nese přívlastek konzumní. Společnost spotřeby. Rozmohl se omyl, že s větší spotřebou se pojí také větší štěstí. Ale znáte někoho, kdo by se svým majetkem a svými zážitky propracoval k osobnímu štěstí a ku pokoji? Mně se zdá, že honbou za kdečím se štěstí pouze odsouvá. Oddaluje se. Trápení se rozmnožuje tím, co se ještě musí zařídit a opatřit. Co ještě dnes musím stihnout. Kolik lidí se stará cíleně o svůj majetek, přemýšlí, kde by co by. Ale kdo se cíleně stará o své štěstí. (Postaru řečeno o blaženost.) Kdo se dnes vůbec ptá, co ještě potřebuji ke svému štěstí? Co potřebuji ke spokojenému životu? Kristus nám nabízí svůj názor. Pohleďte na ptáky v oblacích, pohleďte na polní kvítí. Otec se o ně stará, což vy nejste cennější?

            Na zahradě u kostela v Poličce se nám v posledních letech ve velkém objevily kopretiny. Nesekáváme je, necháváme je tu pro okrasu. Mám je rád. Nejsou jen ukázkou krásné přírody, jsou i ukázkou Stvořitelovy štědré moci. Sestry a bratři, dívejte se po ptácích a po květinách. A spolu s Ježíšem zjišťujte, jak mnoho jsme k životu dostali. A pak zjistíte také, že potřebujeme už jen poděkovat. Vzdát chválu a dík dobrému Bohu, který nás má ve své péči. A když se tak budete dívat po Božím stvoření kolem, možná též zjistíte, že jste vlastně šťastní. Nejprve hledejte Boží království a Boží spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. (33) Amen.

Izajáš 58,7-12             81,1+3; S 135; 288; 127; 124; 596; 128       

Kázání v neděli díkuvzdání 1. října 2023.