Jsou velikonoce a na počátku velikonoc byl prázdný hrob. Jak známo, ke hrobu se jako první dostavily ženy (nikoli učedníci) a zjistily, že hrob je prázdný. Byly překvapené, užasly a nedovedly si vysvětlit, co se stalo. Proč je kámen od hrobu odvalen? Kam se poděl Ježíš? Ukradl někdo jeho mrtvé tělo? Každý rok čteme z evangelia velikonoční vyprávění o tom, že se ženy polekaly, když se zmateně rozhlížely kolem prázdného hrobu. Přišel za nimi posel (nebo pár poslů), aby jim oznámil, že Ježíš byl vzkříšen.

Jenže ono se to pěkně řekne: Kristus byl vzkříšen. Copak to ale znamená? Co si máme představit pod slovem vzkříšení. Vy jste snad někdy viděli někoho vzkříšeného? Já ne.  Abychom porozuměli vzkříšení, pomáháme si různými obrazy a přirovnáními. Něčím, co si dovedeme představit. Jedna věc je však jistá. Když řekneme „Ježíš byl vzkříšen“, kdo vzkřísil Ježíše? Bůh. Bůh je záchrana: Zachraňuje nás lidi před zkázou. Vysvobozuje tvůj život ze zahynutí, zpíval kdysi žalmista a my to po něm opakujeme. Na velikonoční neděli se ukazuje, že Bůh zachraňuje ze smrti. To je vzkříšení.

V dávných dobách si lidé dávali jména, která něco vypovídala o Bohu. I u nás v češtině se občas objeví někdo s takovým jménem. Například Bohuslav nebo Bohdana nebo Božetěch.  Ještě více to dělávali Izraelci, jejichž jazykem je hebrejština. V hebrejštině je takových jmen plno, vytvořili si také jméno „Bůh je záchrana“ neboli Jošua. Protože se to cizincům špatně vyslovovalo, udělali si z něho jméno Jozue. Což je pro nás jméno velmi známé.

Jozue, ten porazil Jericho. Boží lid byl na cestě do svobodné země. Chystali se vstoupit do budoucnosti, kterou jim připravil Bůh. Věřili, že po dlouhatánském putování se před nimi otevírá nový život, kdy jim Bůh bude blíž a kdy se oni jeden k druhému budou lépe chovat. Hodně si toho slibovali od zaslíbené země. Ovšem když do země vstoupili, stálo před nimi opevněné město. (Jako Brno…) Jericho. Archeologové nám na základě vykopávek povědí, že Jericho je město prastaré. Možná dokonce je úplně nejstarším městem na zeměkouli. A pořádné město muselo mít pořádné hradby. (Čemuž mi Poličáci rozumíme.)

Jozue chce vejít se svým lidem do nové země žít nový život, ale v cestě mu brání město s mohutnými hradbami. Jericho. Jak se dobývá ohrazené město? Špatně. Hradby z kamene jsou těžkou překážkou. Co s ní? Jak hradby překonat, aby život mohl jít dál? Tady se krásně odhalí význam jména Jozue: Bůh je záchrana. Předivným, nepochopitelným způsobem Bůh zachrání lid z neřešitelné situace.

Asi nemusím zabíhat do detailů. Izraelci vyšlou průzkumníky, kteří zjistí, že město se normálním způsobem dobýt nedá. Jozue slyší Boží radu, aby se nepokoušel o boj silou. Místo náročného a zdlouhavého obléhání Izraelci dostanou za úkol město jednoduše obcházet. Každý den jedno kolečko. S sebou si mají vzít truhlu s Božím zákonem a trumpety. Ať obyvatelé Jericha z hradeb pěkně vidí, co je v Božím lidu nejsilnější – Boží slovo a hudební nástroje. Šest dní za sebou obcházejí Izraelci mlčky, sedmý den obejdou koleček sedm a pak spustí troubení.  Dolů hradby padají. Cesta dál je volná.

Bůh je záchrana. Izraelci na vlastní kůži zakusili poselství obsažené ve Jménu Jozue. Bůh je zachránil z bezvýchodné situace. Ovšem nikdo nedovede vysvětlit, jak to Bůh provedl. Chodit okolo hradeb a troubit? To přeci nestačí. Musí se přidat ještě Boží síla, Boží pomoc. Boží záchrana. A pak to dobře dopadne. Pojďme si celý příběh nyní přezpívat. Jericho:  Svítá 131.

Bůh je záchrana. Jošua. Cizinci vyslovovali hebrejské jméno po svém. Jedni z něho udělali Jozue a jiní mu dali tvar Jesus. A my jsme si z něho udělali slovo Ježíš. Pán Ježíš má totéž jméno jako Jozue a nese totéž poselství. Bůh je záchrana. Jsou velikonoce a my si radostně připomínáme, že Bůh zachraňuje svůj lid. Před celým lidstvem padly hradby hrobu jako před Izraleci padly hradby Jericha. A jako včele jerišského vítězství stál Jozue (= Bůh zachraňuje), tak včele našeho velikonočního vítězství stojí Ježíš (= Bůh zachraňuje). Jako před Izraelci se otevřela nová země, tak i před námi Bůh otevírá nový život, ve kterém smrt nevyhraje na věky.

Dva muži, jejichž jméno má jeden a týž význam: Bůh je záchrana. Upravme písničku o Jozuovi na písníčku o Ježíšovi. Nebude to moc složité. Podle Svítá 131.

Pán Ježíš, ten porazil /: smrti moc. :/

Pán Ježíš, ten porazil smrti moc, hrobů hradby padají.

Přestaň si lámat hlavu, jak se to mohlo stát.

Vzdej radši Bohu slávu, že nám přišel život dát.

Sestry a bratři, sedmého dne padly hradby Jericha a dostavilo se vítězství. Třetího dne padly hradby hrobu a dostavilo se vítězství. Nevíme, jak se stalo, že se dolů valily kameny z jerišských zdí, nevíme, jak se odvalil kámen od jeruzalémského hrobu. Jsou záhady, které nerozluštíme. Ale jsou skutečnosti, které pevně věříme.  BŮH JE ZÁCHRANA. Oba příběhy – ze Starého židovského zákona i z Nového křesťanského zákona v evangeliu nám shodně dodávají sílu. Jeden rozdíl zde ale je. O Jozuovi a Jerichu máme jenom jednu písničku, o Ježíšovi a prázdném hrobu jich máme mnoho. Zazpívejme další. Amen.

Kázání ve velikonoční neděli 9. dubna 2023.