Milé sestry, milí bratři, zvu vás dnes na výstavu vánočních obrazů. Budete potřebovat trochu fantazie, abyste si v mysli představili výjevy, o kterých k vám budu mluvit. Ale nebojte, stačí vám jenom trocha fantazie, neboť postavy, předměty a scény – o tom všem už máte povědomí z dřívějška. Vždyť již tolikrát jste viděli betlémskou událost v různých rozmanitých zpracováních.

Tak tedy obraz první. Všichni jej dobře znáte a asi byste jej i vy sami dokázali popsat. Na okrajích je vyvedený v temných barvách, neboť znázorňuje noc. V nasvíceném středu obrazu se nachází betlém-ská stáj a v ní jesle ke krmení dobytka. V jeslích leží dítě zavinuté v plenkách, u něj matka Maria s manželem Josefem. Z jedné strany přicházejí pastýři a klanějí se. Z druhé strany přicházejí tři mužové v cizokrajném šatstvu s korunami na hlavě. Vypadají jako králové z dalekých exotických zemí. I oni se klanějí. V rukách třímají zvláštní balíčky či nádobky, o nichž my víme, že obsahují zboží luxusní i posvátné zároveň: zlato, myrhu a kadidlo. Nad lidskými postavami se vznášejí andělé, někteří s trumpetami, aby bylo jasno, že vzdávají Pánu Bohu chválu na plné pecky. Při pohledu na narozeného Zachránce a Vykupitele všeho lidstva nemohou nebesa zůstat v klidu. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení, zvesela zní jejich písnička. A kdesi vzadu, v tom tmavém okraji obrazu, se nachází oddíl vojáků, které krvežíznivý král Herodes posílá, aby vyslídili a zlikvidovali novorozence. Chlapec narozený v Betlémě by totiž mohl dosavadního vládce připravit o moc. No a úplně nahoře na obloze svítí jasná hvězda s ocasem komety, jež poutníkům ukazoval směr.

Tak co, zapomněl jsem na něco? Snad ne. Odpovídá vánoční obraz vašim vánočním představám? Snad ano. Když si však obraz prohlédnete pořádně, nenajdete na něm žádný podpis. Ať budete prohlížet rohy sebevíc, jméno autora nenaleznete. Není totiž známo, kdo takhle obsáhlý obraz Ježíšova narození vytvořil. Tento obraz se ale hluboce vepsal do povědomí lidí v církvi i mimo církev. A mnozí jsou ochotni přísahat, že to tak tenkrát vypadalo. Jenže u obrazu chybí podpis. Jeho původ je neznámý. Ale ne úplně.

Pozval jsem vás na výstavu obrazů. Postupujeme na ní dále. Po prvním velkém obraze máme před sebou dva menší vánoční obrazy. Každý z nich je úplně jiný.  Jako kdybyste předchozí obraz rozdělili napůl. Na dvě části, které mají jen málo společného. Na obou obrazech najdeme děťátko Ježíše s Josefem a Marií v městě Betlémě. Tím shody končí. Ovšem oba dva obrazy jsou podepsané. Na rozdíl od velikého obrazu je u nich autorství známé. Autorem jednoho obra-zu je Lukáš, autorem druhého obrazu je Matouš. Dva evangelisté, kteří nám popsali Ježíšovo narození a dění kolem něho. 

Napřed tedy k Lukášovu dílu. Jeho obraz zachycuje noc a jesle ve chlévě.  Na novorozence se přišli podívat pastýři. Ovšem neklanějí se, jenom vše pozorují a rozmlouvají s Josefem a Marií. Nikde žádná hvězda, žádní králové ani mudrci, nikde žádné dary, žádní vojáci či král. Lukáš je ve svém obrazu nemá. Andělé tam jsou, ale jen kdesi v pozadí, za městem na pláních, kde vyhledali pastýře u stád a poslali je pryč do Betléma. Takový je obraz Lukášův.

Matouš vykreslil narození Krista odlišně. Na svém obraze nemá stáj, ale obyčejný dům.  Nemluví o jeslích, dokonce ani o noci ne. Jasná hvězda svítí na obloze ve dne a tak může vést poutníky z dalekých zemí po dlouhý čas, jak to oni potřebují. Poutníci jsou bez korun, nejsou to králové, nýbrž mudrci. Mágové z východu. Jsou to oni, kdo se Kristu klaní, ale není patrné, zda to bylo hned po narození, nebo třeba až o dva měsíce později.  Na Matoušově obraze také nespatříme anděly, zato tam vidíme vojáky připravené zabíjet všechny chlapce do dvou let.

Tři obrazy, jeden velký, dva malé. Jeden obraz nepodepsaný, dva obrazy podepsané. Dílo neznámého kompilátora a vedle něj autorská díla Matouše a Lukáše, jež posloužila jako předloha.  Dvě biblická vyprávění se nám slila do jedné jediné scény. I v našich písních ve zpěvníku je máme takto pospojované. A přitom se mudrci a pastýři možná vůbec nesetkali!

Já osobně se  nedivím, že se oba dva popisy sloučily do jedno-ho jediného obrazu. Základ je stejný: královské město Betlém a v něm dítě Ježíš s Marií a Josefem. Na tom se oba dva evangelisté shodnou. Vědí, že v Betlémě začíná příběh spásy. Z Betléma vychází do světa Kristus, který přinese lidem záchranu od nedůvěry, zoufalství a zloby a nabídne jim víru, naději a lásku. V Betlémě to začalo u malého dítěte, hlásají Lukáš i Matouš svými obrazy. Nikdo a nic nezabrání Bohu, aby měl lidi rád a pomáhal jim. Proto přišel Kristus do světa. Veliké dílo spásy se na samém počátku spojilo ve vědomí lidí do jediného velikého obrazu.

Vyjmenoval jsem, v čem se dva malé vánoční obrazy liší, že mají jen málo společného. Ale pozorný čtenář Bible, či chcete-li – pozorný návštěvník vánoční galerie – nalezne ještě jednu výraznou schodu mezi Lukášem a Matoušem. Oba dva evangelisté se ve svém popise shodnou na radosti. Na veliké radosti, která patří k Ježíšovu narození. Lukáš píše:  Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. (2,10) A Matouš (je to také verš 2,10) píše: Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Anděl i hvězda oznamují světu narození Vykupitele. Ze zprávy o příchodu zachránce pramení radost. Veliká radost.

Sestry a bratři, další obrazy vánoc už vám ukazovat nebudu. Znáte je ze svých rodin.  Vy sami si je nosíte ve svých vzpomínkách. Jaké byly vánoce, když jste byli malí. Jaké vánoce byly, když jste poprvé slavili se svým partnerem či později s vlastními dětmi a ještě později s vnoučaty. A také si asi vzpomenete, ve který kostelích a modlitebnách jste se zúčastnili sváteční bohoslužby. S kým jste stáli v kruhu u večeře Páně.  Jsou to různé obrazy, tisíce obrazů zapůjčených do vánoční galerie ze soukromých sbírek vzpomínek. Již od úplného začátku se naše jednotlivé obrazy liší, ale něco mají vždy společné: Betlém, narozeného Ježíše a velikou radost vděčných lidí, kteří o tom slyší. Radost z narození Pána, který má moc zasáhnout a obnovit lidské životy. Nám narodil se Spasitel. Haleluja!

Dnes jsem pozval vás a vaši fantazii na výstavu vánočních obrazů. Ale vy nejste jenom pouzí diváci. Vy jste i malíři, kteří obraz vánoc malují každý rok znovu – ve svých rodinách, ve své církvi, mezi svými přáteli. Betlém a narozený Ježíš, dárky a stromeček, cukroví a ryba. Hlavně ve svém obraze nezapomeňte na radost. Na velikou radost, že nejsme ve světě sami, neboť milující Bůh přišel do světa za námi. Amen.

Lukáš 2,1-14             299; 306; 284; 281  Titus 2,11