O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství. (9) Sestry a bratři, i dnes bychom potřebovali, aby někdo řekl nějaké trefné podobenství o těch, kteří si na sobě zaklá-dají, že jsou správní, a ostatními pohrdají. Z různých stran lze slyšet, že společnost je rozdělená. Hluboce rozdělená.

Taková pěkná letní příhoda, sestry a bratři. Výlet do přírody. Výstup na horu. Obvykle za ni bývá považována hora Tábor, což dává docela smysl, jelikož v Ježíšově domovské Galileji se žádná jiná výrazná hora nenachází. Hora Tábor tedy zákonitě přitahovala pozornost a zřejmě i nohy poutníků. Žádné strmé štíty a rozeklaná skaliska. Jen jakýsi vysoký a vcelku dobře schůdný kopec ve tvaru našeho Řípu. Ční do krajiny jako kopeček zmrzliny.

Je to paradox. Ten apoštol se nazývá Jakub Větší, ale zas až tak moc velikého o něm nevíme. Trochu se ztrácí mezi ostatními postavami v Novém Zákoně. Z apoštolů jsou mnohem více nápadní a známí Petr a Pavel, zatímco Jakub zůstává v pozadí za nimi. A přitom Jakub je člověk zajímavý, člověk mimořádně blízký Ježíši Kristu a člo-věk, který dnes může mít i pro nás svůj zvláštní význam.  Škoda na něj zapomenout.

Sestry a bratři, ani jste si nevšimli, a už je to tady. Nic zvláštního jste nezaznamenali, a přeci se stala velmi významná věc. Změna, která se týká nás všech. Změna se značným dopadem na náš život. Že přeháním? Vůbec ne! … V noci ze včerejška na dnešek, přesně ve 21:44 nastal letní slunovrat. Až doposud se po půl roku délka slunečního dne natahovala, od dneška se naopak den zkracuje a prodlužuje se noc. Tak to půjde celý další půlrok až do zimního slunovratu v prosinci.