1. Vyrobit čas

Umíte vyrobit čas? Pošetilá otázka. Čas se přeci nevyrábí. Čas dokonce ani není zapotřebí vyrábět. Čas prostě je. Plyne. Odvíjí se. Den za dnem je přidáván k našim životům. Jestliže tedy čas nedovedeme vyrobit, odkud se bere? Těžko odpovědět. Čas prostě patří k našemu světu. Nebo si snad dovedete představit náš svět bez času? To přece není vůbec možné. Zkrátka a dobře: vždycky nějaký čas bude.

2. Jaký je čas?

Lidé od pradávna přemýšlejí o světě, pozorují jeho obsah a zkoumají i jeho zákonitosti. A tím pádem lidé zkoumají spolu se světem i čas. Jak čas funguje?  V jakém čase žijeme? Jaký je ten čas, který prožíváme? Podobným myšlenkám se pochopitelně věnovali už i dávní pisatelé Bible. Ve Starém zákoně najdeme knihu s názvem Kazatel. Někdy se říká, že jejím autorem je izraelský král Šalomoun, který se proslavil svou moudrostí. Kniha se zeširoka zamýšlí nad životem člověka ve světě, a proto se také zamýšlí nad časem. Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. (1)

3. Roční období

My jsme navázali na biblického Kazatele a v minulém týdnu jsme zde v kostele také mluvili o čase. Námětem našeho letošního tábora s Američany byla roční období. Co je pro ně typické. Jakým činnostem se lidé věnují. Je čas sázet i čas trhat. Také se mluvilo o tom, jak na sebe jednotlivá období navazují a jak se doplňují. My si čas vyrobit neumíme. Můžeme však chytře využívat příležitosti, jaké nám čas nabízí. Jsem přesvědčený, že jsme v těch uplynulých dnech dobře využili čas, který nám byl dán. Když jsou lidé spolu, když se snaží se domluvit, když se společně smějí, když si navzájem věnují čas, který mají, to je přeci dobře využitý čas.

4. Proměna času před očima

A ještě jedna poznámka k času a k jeho proměnám. Při táborech je pěkné vidět na dětech samotných, jakými proměnami v čase procházejí. Z těch, kteří posledně byli vyplašenými nováčky, jsou nyní zkušení táborníci. Z těch, kteří nedávno byli řadovými účastníky, jsou dnes dobrovolníci, kteří pomáhají s vedením.  Zapojují se mnozí další a přinášejí své nápady. I zde se nám pěkně ukazuje, jak se čas mění. Velice záleží na nás, čím svůj čas naplníme.  Je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, říká biblický Kazatel. Jsem vděčný za všechny, kteří pro sebe objevili, že pro ně nastal čas zapojit se do tábora i do jeho zajištění zde v kostele.

5. Co přinese čas?

My si čas neumíme vyrobit a nevíme, co čas přinese. Když jsme v létě 2019 končili tábor, netušili jsme, že se příště – Češi a Američani – uvidíme až za tři roky. Nic jsme nevěděli o covidové pandemii a o omezeních jaká s sebou přinese. Když jsme letos v lednu plánovali letošní tábor, ani ve snu by nás nenapadlo, že se tábor bude konat za války mezi Ukrajinou a Ruskem a že mezi dětmi na táboře budou uprchlíci z válečných oblastí. Je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje, říká Kazatel.

Takový je prostě náš svět. Střídají se v něm časy dobré a časy špatné. To zní velmi pesimisticky. Smutný povzdech ve stylu: „Zlý čas je vždy nadosah.“ Avšak nezapomeňme, že čteme Bibli. Bible není kniha o smutku a o zklamání. Bible je kniha o radosti a o důvěře. Náš svět není sám. Je nad ním milující Bůh. A protože náš svět není osamělý, tedy ani náš čas není osamělý. Nad naším časem bdí Bůh. Všechny ty protikladné časy, které my lidé prožíváme, všechny naše časy jsou v Božích rukách. Je čas rození i čas umírání, čas plakat i čas smát se, čas hledat i čas ztrácet.

         Milé sestry a bratři. My nevíme, kdy se setkáme příště. Za rok, nebo za dva? Ale vždyť ani my z Poličky nevíme, zda se opět za týden setkáme. Nevíme, co čas přinese. My si čas nevyrábíme. Ale věříme, že Bůh je při nás v jakémkoli čase. A tak prosím, pojďme dále skrze ty různé časy před námi s důvěrou, že Bohu díky nejsme sami. Amen. 

Lukáš 12,22-34             549; 590; Já v Božím stínu úkryt mám; 777; 317                            Římanům 8,38n

Kázání po táboru s Američany v neděli 17. července.