Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. (11) Sestry a bratři, příchod Vykupitele do světa rozhodně není jednoduchá záležitost. Nejde to jako po másle. Boží představy a lidské představy o záchraně se liší. Rozcházejí se v očekáváních. Někdy čekáme příliš mnoho, někdy čekáme příliš málo, někdy své očekávání napřeme nesprávným směrem. Evangelista Jan, když promýšlel Kristův příchod, to shrnul onou jedinou až lapidární větou: Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
Když si ráno na počítači čtu zprávy, svítí v pravém rohu řádek s různoba-revnými čísly. Počet nově nakažených za posledních 24 hodin, počet hospitalizo-vaných, počet uzdravených a počet těch, kdo s koronavirem či na koronavirus zemřeli. Tyto údaje jsou náramně důležité, neboť právě od nich se odvíjejí další opatření, která je zapotřebí učinit pro k zastavení pandemie. Jsou to velice sporná rozhodnutí. Co je přiměřené? Co je naléhavě nutné? Co je zbytečné?
Jsou příběhy velké a jsou příběhy malé. Každý vnímáme jinak. Příběhy veliké zahrnují rozsáhlé oblasti jak v prostoru, tak v dějinách. Třeba takový vynález knihtisku proměnil způsob mezilidské komunikace, rozšířil se zdárně po celé planetě a náš svět by bez něj zdaleka nevypadal tak, jak vypadá. Až do 15. století se musely knihy opisovat. Přenos myšlenek byl omezen rychlostí písařovy ruky. Jakmile se ale knihy začaly tisknout, rázem byla výměna slov mezi lidmi mnohem, mnohem rychlejší. Knihtisk jako veliká událost, veliký příběh, který svým dopadem zasáhl mnohé.
