Blesk z čistého nebe. Tak v češtině označujeme situaci, která přijde znenadání, náhle, zcela nečekaně.

Blesk z čistého nebe – tak musel být zaskočen apoštol Petr, když uslyšel Ježíšova slova, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. (31) Proč Ježíš vidí budoucnost tak černě? Proč předpokládá, že se stane obětí násilí? Vždyť život je tak krásný. Až doposud všechno až na drobnosti běželo hladce. Petr a Ondřej, Jakub a Jan a všichni další učedníci prožili s Ježíšem krásné chvíle. Měsíce, patrně i celé roky. Procházeli úrodnou galilejskou krajinou. Potkávali vstřícné a otevřené lidi. Ježíše mnozí zvali domů k společnému stolu. Jakýpak div, když Ježíš mezi lidmi šířil dobrou náladu, šířil dobrou zprávu. Těšil smutné, sytil hladové. Pomáhal nemocným. Lidi posedlé zlými silami osvobozoval od jejich přízraků a temných hlasů. Kudy chodil, tam vykládal lidem o Bohu a svým učením pomáhal posluchačům urovnat si životní hodnoty. Učil je stavět život na lásce a na důvěře.

Byla to krásná doba. Život plynul bez větších zádrhelů. S Ježíšem po boku se království nebeské zdálo být blízko. Ano, takhle žít v lásce a v důvěře obklopen milými lidmi. Takhle žít bez nedostatku a v pokoji a míru s bližními, to je Boží. To už je Boží království na dosah. Musela to být hodně silná zkušenost trávit čas s Ježíšem a nahlížet na svět jeho pohledem. Zkušenost, která se hluboce zapsala do myslí a srdcí učedníků. A pak jednoho dne Petr všechno pochopí. Zapadne mu to do sebe. „Aha, když s Ježíšem prožíváme takové pěkné věci, když je nám s ním Boží království tak blízko, no tak potom tedy Ježíš je ten zdávna zaslíbený král. Dlouho očekávaný zachránce. Obnovitel národa i jednotlivých duší. Ježíš je vyvolený Mesiáš, je Kristus.“ Petr vychrlí svůj objev. Pln radosti Ježíšovi řekne: „Ty jsi Mesiáš.“  Ta stručná věta dýchá nadějí. „Ty jsi Mesiáš.“  Z té věty tryská radost. „Ty jsi Mesiáš.“  Ta věta je pramenem důvěry, že Bůh se stará o svůj svět, záleží mu na nás a je při nás svou pomocí.

A pak blesk z čistého nebe. Všechno se tak pěkně vyvíjelo. V Petrovi dozrála víra, že Ježíš promění svět jako zázrakem k dobrému. A už svou vírou stihl nakazit i ostatní učedníky. A najednou prásk. Ježíš zpraží jejich nadšení. Zarazí je. Oni si představují, že život bude čím dál lepší, hezčí, šťastnější. Vždyť v Galileji všechno tak báječně začalo. Ježíš však udeří do jejich blažených představ jako blesk z čistého nebe. Začal je učit, že Mesiáš musí mnoho trpět, být zavržen … být zabit. (31) Proč? Proč, ptáme se nechápavě. Proč se dál nemůže rozvíjet poklidný, spokojený, šťastný scénář? Inu, protože na světě jsou zlí lidé. Protože zloba ničí mezilidské vztahy. Protože násilí maří život. Protože hřích otravuje nitro člověka a člověk ubližuje druhým i sám sobě.

Blesk z čistého nebe rozbíjí Petrovi a spol. jejich bláhové představy. Počítali s dobrým scénářem. Na přívětivého Ježíše a na jeho dobrou zvěst o dobrém Bohu si tolik zvykli, že přestali počítat se zlými lidmi. A že zlí lidé mají moc, že dokážou hodně škodit, trápit, že dokážou i zabíjet. Na rozdíl od učedníků se Ježíš nevznáší hlavou ve snových oblacích, nýbrž stojí nohama pevně na zemi. Na té zemi, do které se už vpilo tolik krve. I jeho krev se do ní vpije. Ježíš počítá se zlými slovy a zlými činy zlých lidí. On sám se jim nevyhne. Nemůže se jim vyhnout. Jakožto zachránce světa Kristus nevstoupil pouze do našeho štěstí, nýbrž vstoupil do naší bídy, do našeho utrpení, do naší smrti. Tímhle musí Ježíš projít, aby se stal zachráncem lidí zbědovaných, trpících, zabitých, mrtvých. A přesně s tímhle rozměrem spásy Petr nepočítal. Možná s ním nechtěl počítat, jelikož se mu zdál nepříjemný.

Ježíš však nemůže pominout střet se zlými lidmi. Ti, kdo život ničí, zničí i Krista. Petrovi se taková vyhlídka do budoucnosti nelíbí a rozmlouvá Ježíšovi ponurý scénář. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. (32) „Pane, nemluv tak! Uchraň se toho!“ Petr zapomněl, v jakém světě žije. Naopak Ježíš si je dobře vědom temných stránek světa a Petrovu zaslepenost, Petrovu přehlíživost vůči zlu označí za ďábelsky nebezpečnou. Pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka.“ (33) Bůh moc dobře ví o utrpení ve světě. To my lidé si chceme svět přikrašlovat a zlo přehlížet.

Blesk z čistého nebe. Nenadálá připomínka zla. Bolestná připomínka, že zlí lidé jsou schopni hravě zničit štěstí druhých. Blesk z čistého nebe mne zasáhl, když jsem si ve čtvrtek ráno přečetl zprávu o válce na Ukrajině. Ach, jak jsem byl naivní. Jako apoštol Petr. Počítal jsem, že se svět bude tak nějak vyvíjet k dobrému. Počítal jsem, že lidem bude dopřána svoboda rozvíjet své vlastní štěstí. Počítal jsem s mírem. Úplně jsem vytěsnil, že zlí lidé dovedou být hodně zlí. A zlí mocní lidé jsou moc zlí. Válka, násilí, krveprolití. A kolem všeho nechutná omáčka nestoudných lží. Proč jsem si myslel, že se zlo podaří udržet na uzdě? Proč jsem si myslel, že se vyhneme zbytečnému utrpení? Proč jsem si myslel, že společným zájmem všech lidí je mír a všeobecná touha po štěstí? Proč jsem spoléhal na šťastný scénář? Mé myšlení nebylo z Boha, nýbrž z člověka.

Blesk z čistého nebe. Byl a je to pro nás prudký náraz, když od čtvrtka znovu zjišťujeme, jak strašně nebezpečné a zhoubné je zlo. Ale Ježíš nás přece učí, že takový je svět. Jej samotného zlí lidé křivě obvinili, potupili, mučili, zabili. Kde je nějaká spravedlnost? Kam se poděl nějaký šťastný scénář. Nekonal se. Zlí lidé zvítězili. Prosadili svou. Nezastavili se před nevinnou krví. Pontius Pilatus nebo Vladimír Putin. Oba čarují se slovíčky a oba na rukou mají krev, třebaže obsáhlými řečmi kličkují před pravdou. Marně. Útlak a násilí, mocenská zvůle a zabíjení nikomu štěstí nepřinesou. Ale dovedou způsobit strašně moc neštěstí.

Blesk z čistého nebe. Ve středu začne čtyřicetidenní postní období před velikonocemi. Čas zkoumání sebe sama, čas pokání. A také čas, kdy obzvláště máme pamatovat na Kristovo utrpení. Letos se v našich úvahách bude proplétat Kristovo utrpení s utrpením ukrajinského lidu. Znovu se ukazuje, že pýcha a panovačnost jsou v rozporu s evangeliem. Že jsou proti Božím řádům, proti dvojpřikázání lásky. Proto plodí tolik utrpení. To nám ukazuje Ježíšův příběh. Spasitel se staví na stranu pomluvených, utlačovaných, zabitých. Rozhodně není na straně kremelského bandity. Předhusitský kazatel Jan Milíč z Kroměříže označil svého vladaře Karla IV. za antikrista. Vadily mu císařovy mocenské kroky, které popíraly ježíšovskou pokoru. Tím spíše my dnes můžeme prezidenta Putina označit za antikrista, za protivníka Ježíše Krista a všech křesťanů.

Pro Petra to bylo nepříjemné překvapení. Blesk z čistého nebe, když mu Kristus připomněl, že k víře v Boha patří nejen vděčnost a radost, ale také zápas se zlem. Pravda se střetává se lží. Láska zápasí s nenávistí. Obětavost čelí despocii. Taková je kristovská cesta. Na té cestě ho čekala porážka. Výhra se nedostaví nutně tehdy, když ji čekáme. Když se za ní modlíme. Ježíš předpovídá své utrpení. Počítá s tím, že zlo vyhraje. Ovšem vyhraje jenom na čas. Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.

My nevíme, co se bude dít. Netušíme, zda se Ukrajinci se zahraniční podporou ubrání ruské armádě. Nedokážeme dohlédnout, kdy boje skončí a kudy povedou hranice vlivu. Do Božího scénáře patří i porážka. Děsivá smrt, jíž předchází spousta utrpení. O tom máme v postu rozjímat. Bible i dějiny jsou plné proher. Nespravedliví vyhrávají, poražení zatínají zuby, spravedliví naříkají. Ale Boží scénář počítá po všech těch hrůzách s novým začátkem. Bůh je dárcem života. To nám chtěl Kristus povědět o své porážce i všech porážkách, které nás vinou zlých lidí ještě čekají. Amen.

1. Korintským 13,1-13                        84,1.3.5; 16; 730; 706; 19

Kázání a modlitby v masopustní neděli 27. února 2022

.

Vstupní modlitba

.

Pane a Bože náš,

Ptáme se proč.

Proč zlí lidé šíří zkázu?

Proč byl rozbit mír?

Proč musí nevinní trpět?

Proč je věnována pozornost lžím a pravda je přehlížena?

Proč umírají bezbranní?

Proč musí být tolik strachu a neštěstí?

A jak dlouho to všechno potrvá?

Jak dlouho se na to budeme muset dívat?

A jak dlouho se na to vydržíš dívat ty, Bože?

.

Stojíme dnes tady s otázkami,

Stojíme zde dnes tady bez odpovědí.

S pochybnostmi, se vztekem i s bezmocí.

.

Shlédni na nás.

Nemlč, Bože.

Zastaň se práva.

.

Ujmi se našich duší, abychom nalezli novou důvěru.

Naději, že pravda a láska vítězí.

Nechceme žít obklopeni zlem a nenávistí.

.

Naplň nás svatým Duchem, abychom se v sevření strachem a zlobou svobodně nadechli a jako tvé děti se upřímně modlili: Otče náš

.

.

Přímluvná modlitba

.

1. Prosíme za mír na Ukrajině. Obměkči zatvrzelá srdce. Otevři dveře k rozhovorům. Veď všechny, kdo hledají cestu k zastavení bojů.

.

2. Bože silný v boji. Tys v dávných dobách stál po boku Jozuovi, Samsonovi, Déboře, maličkému Davidovi jsi dopřál porazit Goliáše. Prosíme tě nyní za Volodymyra Zelenského, dodej dnes také jemu svého ducha odvahy a rozhodnosti. Požehnej jemu a jeho spolupracovníkům, aby svou zemi vedli moudře a spravedlivě.

.

3. Prosíme tě za ukrajinské matky, které mají ze všech největší strach o své děti. Za ty, které jsou s dětmi na útěku, ať dorazí do bezpečného cíle. Za ty, které jsou v krytech, aby byly ochráněny. Za ty, které se bojí o své syny ve zbrani, aby se šťastně s nimi shledaly. Za ty, kdo jsou daleko od bojů, aby nepropadly malomyslnosti.

.

4. Prosíme tě za ruské matky, které nevědí, co se s jejich syny děje v armádě. Také jejich strach znáš. I jim dopřej šťastné shledání.

.

5. Prosíme tě za ruskou společnost, ukolébanou šalebnými zprávami. Probuď obyvatele Ruské federace, aby hledali pravdu, aby se přestali opájet velkoruskými sny a konečně v sobě pocítili soucit vůči napadené sousední zemi. Prosíme, dej Rusům odvahu vzepřít se zločinnému vládci.

.

6. Prosíme za představitele demokratických zemí, aby činili správné kroky na podporu spravedlivého boje. Požehnej všem, kdo obstarávají humanitární pomoc, kdo zajišťují místa pro uprchlíky, kdo přinášejí pravdivé zpravodajství.

.

7. Bože, tvůj Syn věděl, že se nevyhne srážce se zlými lidmi a že ho čeká i smrt. Prosíme, v postní době soustřeď naši mysl na pokornou službu, na kající proměnu mysli, na utrpení, které je ve světě. A posilni v nás jistotu, že za všemi našimi porážkami i za naší smrtí se otevírá slavné velikonoční vítězství.

.

8. Myslíme za naše domovy, aby v nich v neklidné době vládnul tvůj pokoj. Povzbuď všechny, kdo jsou sklíčeni špatnými zprávami. Za nemocné tě prosíme, aby se jim dostalo dobré péče. Za práci lékařů a pečovatelů tě prosíme. Za osamělé, přiveď jim pozorné společníky.