Sborové dopisy – Nábřeží svobody

Nábřeží svobody je sborový list poličského sboru. Vychází od roku 1996 třikrát až čtyřikrát ročně v počtu 500 výtisků.

Nábřeží svobody 2005/1

Ježíš je skutečně král. Ten hold, který mu vzdávají zástupy s palmovými ratolestmi v rukou, mu právem náleží. Jeho království však nemá obdoby v žádném mocenském útvaru, který z dějin známe. Když král Ježíš vyjíždí ke své korunovaci na oslici, už tím, že vybral právě tento dopravní prostředek a ne jiný, dává najevo, jaké povahy je jeho kralování. Ne, on nevládne ocelovou pěstí ani fyzickou silou. Neřinčí znaky své moci, neohlušuje a neoslňuje, naopak žádá otevřený rozum a vnímavé srdce. Žádá naši pozornost.

Nábřeží svobody 2004/4

Jak dobře tento výrok známe! Jakmile se lidé sejdou, není možné, aby si jeden druhého nevšímal, nepozoroval ho, neposuzoval. Tak vzniká již v samém zárodku křesťanského společenství neviditelný, nevědomý, avšak o to nebezpečnější zdroj rozkolu. Mezi učedníky vzklíčila myšlenka. Už to stačí, aby bylo společenství narušeno. Proto je důležité, aby mělo křesťanské společenství tohoto nepřítele na zřeteli a nepustilo ho ke slovu.

Nábřeží svobody 2004/3

Shromažďujeme se jako údové církve. Zjišťujeme však, že mnoha lidem shromáždění církve zevšednělo, pro jiné není dost moderní a přitažlivé, jiní je opouštějí vůbec. Proto je nutné si znovu připomínat, jak to s církví vlastně je, ukazovat na základ, z něhož roste, a kdo si to vlastně přeje, aby církev byla a konala svou práci. Proto je to třeba připomenout, abychom měli jistotu, že stojíme na pevném základu, ale nebyli pyšní, nýbrž pokorní, ne však skleslí a malomyslní. Slyšíme jasné slovo Pána Ježíše, hlavy církve: To já jsem vás vyvolil!

Nábřeží svobody 2004/2

„Co to má znamenat?“ žasnou a v rozpacích kroutí hlavami náhodní diváci - hukot z nebe, prudký vichr, ohnivé jazyky. A učedníci, ti vystrašení padavkové, teď neohroženě káží o velkých skutcích Božích. „Co to má znamenat?“ - Ano, takto pracuje Duch Hospodinův. Tam, kde už je všechno ztracené, kde už nedoufáme, kde už nám připadá zbytečné i plakat, tam nás Duch svatý učí, jak krátkozraká je naše naděje. Tam nás učí, že Hospodin plní svá zaslíbení. - Tam, kde se bojíme, co bude dál. Kde jsme dávno zlomili hůl.

Nábřeží svobody 2004/1

25. února vstupujeme do zvláštního období církevního roku, do doby postní. Až do velikonoc budeme procházet časem, který je zvláštní, jiný než zbytek roku.
Co je to půst? Co to znamená postit se? Možná Vás jako první napadne, že postní doba je ten čas, kdy se nesmí jíst maso a tancovat.

Nábřeží svobody 2003/3

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.

Nábřeží svobody 2003/2

Milé sestry a milí bratři v poličském sboru. Od bratra faráře Jana Dusa jsem dostal nabídku, abych napsal několik vět do sborového časopisu a rozloučil se s vámi jako administrátor. Poličský sbor jsem administroval v době nepřítomnosti vašeho faráře od září 2002 do července 2003.

Nábřeží svobody 2003/1

Ze svědectví evangelisty Marka o Ježíšově vítězství nad smrtí, o jeho vzkříšení z mrtvých, se zřetelně a jasně dozvídáme, jak neuvěřitelná a nepochopitelná to byla skutečnost. Nikdo, ani ti, kdo byli Ježíšovi nejbližší, nemohli uvěřit tomu, že Kristus přemohl smrt, že je živ a že svým vzkříšením prolomil tu rovinu lidské existence, která je velmi výstižně vyjádřena v žalmu 49. Z žalmu mluví to, co se někdy hlasitěji, jindy opět nesměleji ozývá v lidské mysli, když člověk uvažuje o životě.

Nábřeží svobody 2002/4

V nejstarší české vánoční písni se zpívá o tom, jak Bůh „člověčenství naše ráčil vzíti na se“. K přijetí lidství patří nejen pozemští rodiče, narození, plenky, ale také to, že Ježíšovo narození můžeme zařadit do zcela určitých dějinných souvislostí. Ježíš se narodil za vlády císaře Augusta, podobně jako se někteří narodili za Františka Josefa, jiní za prezidenta Gottwalda, jiní za prezidenta Havla. Poměry, do kterých se Ježíš rodí nejsou příliš vábivé. Spíše naopak. Nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo stát něco zvláštního.

Nábřeží svobody 2002/3

Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly. (Ž 104,13-15)

Stránky