1.         Mám zde řadu věcí. Užitečných věcí: triko, bota, lžíce, chleba, léky, kniha. Jsou to věci, které potřebujeme k životu. Bez některých bychom se těžko obešli (Lžíce, chleba, léky), jiné věci jsou postradatelné, ale náš život by byl chudší a smutnější. (kniha) Když vám teď řeknu: „Přineste sem všechny věci, které potřebujete k životu, kolik jich donesete?“ Mnoho.

Žádná z těchhle a dalších věcí, prospěšných pro život, nespadla z nebe. Někdo se musel o ně postarat – vymyslet, vyrobit, vyzkoušet, dopravit, umýt, vyprat. Atd. My jsme na světě díky péči a starostlivosti druhých lidí. To platí nejen pro děti, ale i pro dospělé.  Protože druzí mají starost, žije se nám dobře.

Díky lidským starostem máme zabezpečení pro své tělo a mysli. Ovšem jak je tomu se zabezpečením pro naši duši, pro naše srdce? Je stejně tak postaráno o naše nitro? O to co nosíme v sobě? Je postaráno o moje Já? A tady Bible odpovídá: Ano, o každého člověka se stará Bůh. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek, četli jsme společně v prvním čtení. Pán je dobrý pastýř. Pánu Bohu záleží na tom , aby naše duše nebloudila, neměla hlad po dobrých věcech, nebála se zlých věcí a lidí, neutápěla se ve smutku, nebyla spoutána nenávistí atd.  proto už od pradávna lidí zpívají: Hospodin je můj pastýř. Bůh se o mě stará.

2.         Když přišel Ježíš mezi lidi, začal jim pomáhat. Staral se o ně přesně tak, jak potřebovali – aby neměli strach, hlad, aby nebyli osamělí, aby se netrápili kvůli svým špatnostem, aby je nic nebolelo. Měl o lidi starost přesně jako pastýř o ovce. Proto Ježíš o sobě prohlásil: Já jsem dobrý pastýř. Tu svou pomoc lidem vykreslil v jednom podobenství, které asi znáte – o ztracené ovci. Obrázky.

            Vidíme, že dobrý pastýř hledá ztracené ovce. Každá ovečka je pro pastýře důležitá. Každý člověk je pro Boha důležitý. Být ztracený ve světě, být odloučen od druhých – to škodí jak ovcím, tak člověku. Dobrý pastýř Ježíš přišel do světa, aby hledal právě nás ztracené. Když se ztratím ve své práci, když se ztratím ve svém strachu či ve svých zmatcích, když se ztratím ve svých špatných slovech či špatných činech, Bůh nás hledá. Já v tom vidím veliké povzbuzení pro modlitbu.  Volat, aby mne pastýř našel.

Po kostele je rozmístěno mnoho oveček, které potřebují najít a shromáždit. Až řeknu teď, vyjděte je hledat. Prosím, opatrně a beze spěchu. Lidé sedící v lavicích vám pomůžou tím, že vám ovečky podají. Nechte si nalezené ovečky v ruce a vraťte se pak dopředu. Nezávodíme, kdo nasbírá více oveček, ale abychom je všechny vysbírali. „Teď“

3.         Tak se nám podařilo shromáždit rozptýlené ovečky sem do přední lavice. To je důležitá práce pro pastýře. Aby jeho ovce nebyly každá jinde, ale aby byly pohromadě a společně se těšily a užívaly si pastýřovy péče. Proto se scházíme v kostele, Ježíš je ten, kdo shromažďuje. Nežijeme si každý jen sám pro sebe. Společně se obracíme k jedinému Pánu a Bohu. Ovce uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.

4.         Kolik myslíte, že se nás sešlo dnes v našem kostele? Já už jsem to stihnul spočítat. Je nás tady … osob. Pán a dobrý pastýř ví o každém z nás. Dobrý pastýř zná své ovce. Ví, kolik je nás dnes tady, ví, kolik lidí je naproti v katolickém kostele. Dobrý pastýř ví, kolik lidí je v kostele v Borové, Jimramově, v Praze nebo třeba v Kyjevě. Všichni jsou mu známi. Zná. O každém ví. Ví, co trápí mně i co trápí třeba zrovna tebe, Tondo.

Podívejte se teď na své ovečky. Podejte mi prosím ovečku s namalovaným zeleným bleskem, z fialovým kolečkem, s růžovým sluníčkem. Každá ovečka je jiná, stejně jako my lidé. Každý z nás je jinačí. Někoho bolí nohy a jiného ne. Někdo rád zpívá a jiný rád zpěv poslouchá. Někdo se vyzná dobře v Bibli a někdo jenom trochu. Někdo často křičí, někdo naopak mluví vždy klidně. Někdo má strach ze svých úkolů,  jiný se do nich pouští bez většího zdráhání. A tak bych mohl pokračovat. Dobrý pastýř ví, v čem se od sebe lišíme a co právě každý z nás potřebuje.  Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne. A poněvadž nás dobrý Bůh zná, můžeme se k němu každý modlit právě za to co nás osobně trápí. Za to, v čem jsme jiní a druzí nám jen těžko mohou pomoci.

Vy jste sesbírali mnoho oveček a přinesli jste je sem dopředu? Myslíte, že jste shromáždili všechny? Inu, máte jich docela dost, ale nezapomněli jste na ovce na kruchtě? Nejsou nějaké u varhan? U fotbálku? Aha – my máme svou představu o Božím stádu. Kdo patří a kdo nepatří do církve. Ale Ježíš ví i o těch ovcích, o kterých my nevíme nebo nechceme vědět. Které přehlížíme. Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo,

jeden pastýř. (14+16) Kde přesně začíná a končí církev, ví jen Bůh. On má své ovce i tam, kde my bychom to nečekali.

5.         A poslední věc, kterou vám musím povědět o dobrém pastýři. Dobrý pastýř své ovce chrání. O ovce se starali různi pastýři – něk-terým však na ovcích příliš nezáleželo. Snažili se vyváznout se zdravou kůží. Proto se vyhýbali nebezpečí, záleželo jim hlavně na vlastním životě a vlastním výdělku. I o tom Ježíš mluví. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř. (12-14) O tom, že Ježíš pro nás položil svůj život, jsme si povídali nedávno o velikonocích. On nás chrání před zánikem a smrtí na věky. 

6.         A na konec vám dám hádanku. Jak lidé malují Ježíše? Často bývá znázorňován na kříži nebo u stolu s učedníky. Někdy ho malují na trůnu. Ale nejstarší zobrazení je: Ježíš jako dobrý pastýř. Tadyhle mám jeden z nejstarších obrázků Ježíše.  Pochází z římských katakomb. To byly podzemní chodby, kam byli pochováváni, ukládáni mrtví. A křesťané si tam – na ten hřbitov - namalovali Ježíše, poněvadž on je tím, kdo nás chrání před zlem a věčnou smrtí. On se nás vypraví hledat, když se ztrácíme. On zná každého z nás se vším, co nás nese i ničí. A on nás shromažďuje do svého stád a nakonec nás všechny shromáždí v Božím království. Amen.

Žalm 23            217; Svítá 119; 176; Svítá 240, 420; 678 1. Petrův 2,21-25

Kázání pro děti a dospělé, 2. neděle po velikonocích, 19. dubna 2015.