Kázání

Abelova a Kainova (ne)vděčnost

  • Genesis 4,1-10

Máte rádi detektivky? Já je mám rád velmi, hlavně ty televizní. Takový Hercule Poirot to je nádherné podívání. I pro děti se nějaké detektivní příběhy najdou, ale, pravda, není jich mnoho. Častokrát jsem už přemýšlel, proč jsou detektivky tak oblíbené. Co myslíte? Na začátku se stane nějaký zločin – krádež, zrada, podvod nebo vražda. Pachatel je neznámý a teprve až důmyslné pátrání se postupně dobere k tomu, co se stalo. Zlo odhaleno a může být potrestáno.

Bible ve zkratce: Království

  • Soudců 9,6-15

Politika do kostela nepatří, prohlašují někteří křesťané. Podle nich má být církev místem, kde se mluví hlavně o duši člověka a jejím vztahu k Bohu. Mají se probírat taková témata jako spása, odpuštění, moudrost. Kostel má být místem, kde se má pěstovat láska mezi bližními. To rozhodně nejsou špatné cíle, ovšem nechápu, proč by měly vylučovat politické náměty. Chápu, že leckomu připadá politika podlá, špinavá, uhranutá penězi. Ale o to spíše bychom o ní měli mluvit a modlit se za politiky, nikoliv si kolem sebe vytvářet nábožnou hradbu, skrze kterou nepříjemné vnější vlivy neproniknou.

Bible ve zkratce: Kořeny

  • Genesis 12,1-4

Evangelický kostel většinou poznáte snadno. Na věži, na průčelí či někde jinde jej viditelně zdobí kalich. Kalich je jasné a jednoznačné znamení, které odkazuje k našim kořenům v husitství a v českobratrské tradici. Naše kořeny vyrůstají z dávného zápasu o přijímání z kalicha pro všechny. Neexistují křesťané první a druhé kategorie, jedni, kteří přijímají víno běžně, a jiní, kteří obvykle dostanou jen chleba. Kalich všem! Takové jsou naše kořeny.

Bible ve zkratce: Na počátku

  • Genesis 2,4-9

Chci vám v několika nadcházejících nedělích stručně povědět, o čem hlavně Bible vypráví. Čeká nás sedm kázání nadepsaných „Bible ve zkratce“. Dnes na začátek budu kázat o začátku. Co bylo na počátku našeho světa – to zajímá lidi odedávna. A odedávna si lidé dávají různé odpovědi. My jsme četli ze začátku Bible o stvoření světa. Bible říká jasně: Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. A pak se dál rozvykládávají podrobnosti stvoření: voda a souše, hvězdy, stromy a rostliny, člověk a zvířata, zahrada obklopená řekami.

Víra a láska

  • Marek 12,28-34

            Sestry a bratři, zákoníci byli židovští teologové – tak říkajíc moji kolegové – profesionální vykladači Písma svatého, nebo chcete-li znalci Bible v židovském rozsahu. S podezřením sledovali Ježíšovu činnost. Dostávali se s ním opakovaně do sporů kvůli jemu nevšednímu pojetí starobylé víry a pokoušeli se na něj nastražit past. Se zákoníky se v evangeliích setkáváme povětšinou jako s Ježíšovými odpůrci. Coby členové Sanhedrinu se později zapojí do procesu proti Ježíšovi a budou sdílet odpovědnost rozsudek smrti nad Kristem vynesený.

Vysláni ku pokoji

  • Lukáš 10,1-12

Sedmdesát mužů na cestě. Možná si to ani neuvědomujeme, ale evangelista Lukáš nám popisuje, jak se rozšířila nově vzniklá církev. Těch sedm desítek učedníků je zárodkem budoucího celosvětového křesťanstva. My si počátky církve ve svých představách obvykle spojujeme jenom s dvanácti apoštoly, s oním nejužším okruhem Ježíšových stoupenců.  Ovšem ejhle, ono jich nebylo jen dvanáct, ale rovnou šestkrát dvanáct. Šest tuctů apoštolů, vyslanců Kristových. Biblické rukopisy se dokonce liší v číselném údaji. Najdete v nich odchylné hodnoty: dvaasedmdesát či rovných sedmdesát?

Čas

  • Kazatel 3,1-8

Umíte vyrobit čas? Pošetilá otázka. Čas se přeci nevyrábí. Čas dokonce ani není zapotřebí vyrábět. Čas prostě je. Plyne. Odvíjí se. Den za dnem je přidáván k našim životům. Jestliže tedy čas nedovedeme vyrobit, odkud se bere? Těžko odpovědět. Čas prostě patří k našemu světu. Nebo si snad dovedete představit náš svět bez času? To přece není vůbec možné. Zkrátka a dobře: vždycky nějaký čas bude.

Co všechno je možné

  • Marek 9,14-27

Všechno je možné tomu, kdo věří. (23) Jedna z nejprůbojnějších vět, jakou Ježíš kdy řekl. Její začátek nás provokuje. Vše je možné. Cože? O čem to Kristus mluví? Všechno je možné. Úplně všechno? V hlavě se nám roztáčí kolotoč představ, co všechno by se nám líbilo. My nemáme problém sestavit seznam věcí, které by zlepšily náš život, naše vztahy, náš svět. To všechno je prý možné. Stačí víra. Jenže odkud víru vzít?

Stop kyselým hroznům

  • Ezechiel 18,1-4.21-24.31n

Rčení a přísloví – chce to chviličku se zamyslet a odhalit jejich význam. „Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby.“ (2) Uznejte, má to v sobě kus moudrosti. Příští generace chtě nechtě dědí dobré i špatné po svých rodičích a prarodičích. Dobré i špatné. Přísloví však mluví pouze o tom špatném, o zátěži, o škodách. Jednostranné, ale typicky lidské.: dobré věci přejímáme bez dotazů, nad obtížným vzdycháme a hořekujeme. Stěžujeme si a v této souvislosti stížnost neobrací pouze vůči lidem ale také vůči Bohu.

Život v oblacích

  • Židům 12,1-3

Život člověka je jako cesta, po které jdeme. Já si zde v kostele pomáhám různými obrázky. Snažím se zachytit všelijaké příběhy o lidech v Bibli. Každý z nich šel nějakou svou cestou. Schválně, jestli si vzpomenete na něčí jméno z Bible. … Pokaždé, když o těchhle lidech mluvím, snažím se vybrat nějaký vhodný obrázek. Dnes bych však potřeboval obrázek, který v zásobárně předloh nenajdu. Víte jaký? Obrázek sebe samotného. Měl bych na tabuli připevnit sebe. Neumím malovat obličeje. Stejně jako oni – jako Mojžíš a Ježíš, David a Pavel, Ráchel a Marie, stejně tak jdu životní cestou také já.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání