O pastýřích víme akorát, že ve své práci měli noční směny. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. (8) To je tak všechno, co se dovídáme o životních podmínkách pastýřů. Neznáme jejich rodiny. Nemáme představu, jak byli placeni, zda dobře či bíd-ně. (Já se ohledně pastýřské mzdy kloním k druhé možnosti.) Rovněž netušíme, jakou měli pastýři náladu. Co prostě dlouhodobě prožívali. Byli naladěni na život? Byli v souladu se světem, s dobou, se společností? Anebo byli rozladěni?

Na nevelkém ostrově Pathmos pobývá zasloužilý církevní pracovník Jan. Kdysi žil na pevnině a pohyboval se různými městy a městečky. Nikoli jako turista, nýbrž jako kazatel evangelia. Už bylo řečeno, církev byla tenkrát mladá. Stáří jednotlivých sborů se počítalo sotva na pár desetiletí. Ve sborech ještě žili lidé, kteří je zakládali. Ti, kteří zakusili počáteční nadšení, když do jejich kraje dorazila dobrá zpráva o Kristu, který porazil smrt. Doufali v příchod Božího království, že už brzo nastane obnova světa skrze pravdu a lásku.

Kdo by neznal krále Davida? David byl velký a slavný král. Čím se proslavil nejvíce? Opět známý příběh. David se otočí, prakem zatočí. Když začínáš, no tak tu máš. A jakej byl Goliáš! A je známo, že obr nebyl jediným nepřítelem, kterého David porazil. Těch nepřátel byly tisíce, snad i desetitisíce. Jen kolik písniček se zpívalo o Davidových mocných činech. Žádný div, že se z něj stal král. Mocný a uznávaný král. Byl to právě David, kdo Izraelce získal Jeruzalém a učinil z něj hlavní město.

Ještě jako student teologie jsem se jednou o prázdninách vypravil na autobusový zájezd po severním Rumunsku. Objížděli jsme pamětihodné kláštery, které se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO. Za svou mimořádnost tamní kláštery vděčí svým kostelům z 15. a 16. století, které jsou zvenčí bohatě pomalovány pestrými výjevy z Bible i odjinud. Zájezd spolupořádala pravoslavná církev, doprovázel nás její brněnský kněz, který hovořil česky a rumunsky, což nám otevřelo dveře i tam, kam se běžný turista nedostane.  V klášterech jsme nocovali, stravovali se, dostávali jsme speciální výklad.