Sborové dopisy – Nábřeží svobody

Nábřeží svobody je sborový list poličského sboru. Vychází od roku 1996 třikrát až čtyřikrát ročně v počtu 500 výtisků.

Nábřeží svobody 2002/2

Církev je Boží zázrak na této zemi. Nic na věci nemění, že o tom mnozí nemají ani potuchy. Kdo jenom cípem svého zájmu věnuje pozornost evangeliu, pro koho je víra jen okrajovou záležitostí pro chvíle slavnostní nebo zas kritické, kdo se k církvi hlásí jen zděděnou příslušností, kdo má vlastní ohnisko svého života docela jinde, své nejlepší úsilí napíná k jiným cílům, okruh svých přátel má odjinud, - sotva může vědět o požehnání nad Kristovým lidem. Ale církev je zázrak! Ti lidé jsou spojeni „v Pánu“ (verše 2.8.10.13).

Celý dopis ke stáhnutí níže ve formátu PDF.

Nábřeží svobody 2002/1

Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed.
Dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mne s ním zacházet.
Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidím dobro kolem nás.
Ať se hříchem nevyděsím
a napravit jej umím včas.
Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá.
Dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé malé já.
Dej mi, prosím, humor, Pane,
a milost, abych chápal vtip.
Ať mám radost ze života
a umím druhé potěšit.
Modlitba Tomáše Moora

Nábřeží svobody 2001/4

Jan Křtitel jako osamělý hlasatel na poušti nám dost dobře nezapadá do naší předvánoční nálady. Vyprávění o jeho narození nám je dobře známé: příběh o Zachariášovi, knězi, jemuž byla dočasně odňata řeč, dokud svému jedinému synovi nedá Bohem přikázané jméno; a o staré matce Alžbětě, která byla navštívena svou příbuznou Marií.
Ale Jan Křtitel, vzdálený od všeho slavení, žije v poušti a živí se kobylkami a lesním medem. Staví tak nad životy lidí otazník, vyrušuje nás v našich adventních a předvánočních starostech a v našem vánočním slavení.

Nábřeží svobody 2001/3

Čteme-li pozorně úvodní verše 103. žalmu, poznáváme, že žalmista chválí Hospodina a dobrořečí mu za to, co je základem života jednotlivého člověka i lidu Božího. Chválí jej a dobrořečí mu za odpuštění a uzdravení, za vysvobození od zahynutí, chválí jej a dobrořečí mu za to, že nasycuje dobrými věcmi. – Tu se zajisté všichni ze srdce rádi připojujeme k žalmistovi. A také naše myšlenky se obracejí k věcem, které se dotýkají našeho časného, pozemského života; života, který žijeme ve svých rodinách, ve sboru, v pracovním i společenském zařazení.

Stránky