Sborové dopisy – Nábřeží svobody

Nábřeží svobody je sborový list poličského sboru. Vychází od roku 1996 třikrát až čtyřikrát ročně v počtu 500 výtisků.

Nábřeží svobody 2012/2

Praotec Jákob je na cestě. Není však na výletě, ani nevyrazil na dovolenou. Odchází z domu za novým životem, neboť doma mu hrozí smr-telné nebezpečí. Ovšem i sama cesta je nebezpečná. Jákob jenom tuší o všemožných nástrahách, které na něho číhají. Proto nocuje takovým zvláštním způsobem – kámen u hlavy jej má ochránit ve spánku, v čase největší zranitelnosti. Do rozjitřené mysli se vkrade sen, který má cestovatele uklidnit. Bůh říká: „Jsem s tebou. Budu tě střežit, kamkoliv půjdeš.“ Přesně tohle potřeboval Jákob slyšet, aby mohl jít dál v pokoji.

Nábřeží svobody 2012/1

Tato zvláštní scéna se ode-hrává v předvelikonoční době. Ježíš se přiblížil k Jeruzalému, který byl na svátky plný poutníků. Mnozí přítomní venkované znali ze svých domovů nazaretského Ježíše lépe nežli obyvatelé hlavního města. Věděli, že od něj lze čekat pomoc v nouzi i povzbudivé slovo v čase tísně. Takového vladaře si přáli a tak mu při příjezdu uspo-řádali slavnostní uvítání. Jako kdyby přijížděl samotný král. Dů-stojného koně neměli, vystačili si s oslíkem. Samozřejmě – radostný jásot v ulicích nestačí, aby se z ob-líbeného kazatele stal skutečný panovník.

Nábřeží svobody 2011/3

Snad žádné jiné roční období neukazuje proměnu časů tak nápadně jako podzim. Stromy takřka ze dne na den ztrácejí své listí a rázem je jasné, že nastává úplně jiný čas. Nelze říci, že přicházející čas je horší či lepší nežli čas předešlý. Prostě je jiný a už nastal jeho okamžik.
Král Šalomoun, pisatel biblické knihy Kazatel, rozjímal o střídání časů. Sestavil čtrnáct dvojic protikladných údobí, která nás v průběhu života obvykle zastihnou. Čas rození i umírání, čas truchlit i jásat, čas mlčet i mluvit, čas boje i pokoje. Tak to na světě chodí a je zbytečné se proti tomu bouřit.

Nábřeží svobody 2011/2

Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.
Evangelium podle Matouše 11, 28-30

Nábřeží svobody 2010/1

Kde je království Boží? A máme s ním bezvízový styk? Jestliže je nám řečeno v Matoušově evangeliu: „Hledejte nejprv království Božího...“, pak bychom to měli vědět. Tak kde? Alespoň jedno je jasné: to království Boží, o němž je tu řeč, není někde v záhrobí, až po smrti. Na tom bible trvá: je mezi živými, a v Lukášově evangeliu 17,29 Ježíš upřesňuje,  „Království Boží jestiť mezi vámi.“

Nábřeží svobody 2009/1

Kdo je Bůh? Dovolte, ale nezdá se vám, že je to poněkud drzá otázka? Co kdyby vás z ničeho nic někdo zastavil na ulici a domáhal se: „Kdo jste vy?“ Nemá Bůh alespoň stejné právo na soukromí, jaké si přičítáme my, lidé?

Nábřeží svobody 2008/3

Podzimní modlitba
Bože, kol tvých dávných zdí má duše chodí sirá,
patří toužebně a nikdo, nikdo neotvírá,
neotvírá oken, neotvírá dveří.
Zlaty, teply jsou tvé stany, ale zde se záhy zšeří,
a v mé duši záření již chladne, pohasíná,
k svému Světlu pusť ji, smutní sina
a bojí se zimy...

Stránky