Modlitba v Getsemane

Může být modlitba vůbec co k čemu? Může modlitba něčemu pomoci? „Tady už nezbývá než jen se modlit,“ takový povzdech je někdy výrazem pro rezignaci, pro bezmoc. Jak tomu tedy je – pomáhá modlitba něčemu dnes, v současné rozbouřené situaci, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině?

I my se pochopitelně ptáme: Jak a čím lze pomoci? Pomáhá peněžní sbírka. Pomáhá solidarita. Pomáhá přijímání uprchlíků, jejich doprovázení radami. Pomáhá aspoň nějaký pocit bezpečí hlavně pro děti. To a tisíc dalších drobností pomáhá.

A mnozí Ukrajinci říkají: Zbraně pomáhají. Sankce pomáhají. Bezletová zóna pomáhá, tak už ji konečně vyhlaste.

No a pomáhá nějak modlitba? Pomáhá, když voláme k Bohu? Když Lutherovou písní vyznáváme: "Svěřujeme ti život svůj. Ochránce máme v tobě, jehož nikdo neporazí."

Když se blížil Ježíšův konec, po poslední večeři, kdy už se smyčka zrady kolem něj stahovala, odešel Kristus do ústraní v getsemanské zahradě, aby se modlil. Ve vzduchu visí smrt, jak v takový okamžik žít?

EZ 212           Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste, bděte a proste.

Zůstaňte zde a bděte se mnou, vybízí Ježíš tři své nejbližší učedníky. (38) Co může dělat ve chvíli bezmoci? Nepřátelé se ho chystají zatknout. Je jasné, že neunikne před násilím. Anebo snad by ještě mohl utéci z boje? V přelomovém okamžiku se jde Kristus modlit. My víme z jiných míst v Bibli, že Ježíš odcházíval stranou sám se modlit. Tentokrát není úplně sám. Poodešel od nich, padl tváři k zemi a modlil se. (39) Taková samota nesamota. Mistr se modlí sám, ale učedníci jsou poblíž. Mají mu krýt záda. Mají mu krýt duši, kdyby bylo opravdu zle. A ono je zle.

Vzal s sebou Petra a oba bratr Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti.“ (37n) Co se děje s duší člověka, když smutní až k smrti? Znamená to, že se bojí smrti? Nebo naopak že raději vzhlíží ke smrti, aby už jen skončily těžké, chmurné chvíle? A kolik asi lidí je dneska smutných až k smrti? Getsemanská zahrada připomíná, že ve smutku pomáhá modlitba.

EZ 212           Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste, bděte a proste.

Poodešel od nich, padl tváři k zemi a modlil se. Dosud nikdy jsem si té drobné zmínky nevšiml. Padl na tvář. Když se malíři snaží zobrazit Krista v Getsemane, zachycují jej většinou vkleče, aby mohli vykreslit napětí v jeho obličeji. Ale podle Bible je jeho tvář položena na zem. Není vidět. Výraz obrovské pokory. Člověče, prach jsi a v prach se navrátíš, říkává se na pohřbech vzhledem k lidské smrtelnosti. Krista nyní od návratu do prachu dělí už jenom kousíček.

Padl tváři k zemi a modlil se. Zvláštní výjev. Ježíš pronáší svá slova do země a přitom mluví ke svému Otci v nebesích. Zvláštně propojené. Kam vlastně směrujeme své modlitby? Vzhůru nebo dolů? Ježíšova modlitba objímá, zahrnuje celý svět. Výšiny i hlubiny. Ježíšova modlitba objímá, zahrnuje celý svět. A naše místo v něm, ať už jsme dole či nahoře.

            Ve čtvrtek jsme s konfirmandy mluvili o modlitbě. A opakovaně zaznělo, že „modlitba je způsob, jak se na svět podívat z jiného pohledu“. S tváří na zemi se Kristu otevírá nový pohled na svět. Na prahu smrti, v prachu, do něhož se navrátíme, doufá v Boha. Snad se Bůh rozpomene a nad prachem mým povstane, jak s

EZ 212           Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste, bděte a proste.

Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?“ (40) Chtěli s ním bdít, ale nezvládli to. Kolik si dáme skvostných předsevzetí a kolik z nich vyjde do ztracena, skončí v útlumu. Ježíš našel učedníky spící. Nelze držet krok s cizími zápasy. Jsou chvíle, kdy své zápasy bojujeme každý sám. Ani ti nejbližší nám nejsou dosti blízcí. Nikdo nám nekryje záda. Nikdo nám nekryje duši. Tehdy člověku opravdu zbývá už jenom modlitba.

Je psáno, že celkem třikrát Kristus odešel, aby se modlil. Třikrát se vrátil k učedníkům a třikrát je našel spící. Jako kdyby byli začarovaní. Je mi otázkou, kterak učedníci usnuli. Uložili se prostě přímo ke spánku a spali, anebo poslechli Mistra, modlili se a usnuli teprve při modlitbě. I to se stává. Učedníci jsou předobrazem církve, která sice chce Krista následovat, ale často usne. Chtíc či nechtíc.

EZ 212           Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste, bděte a proste.

V zahradě getsemanské se Ježíš modlí: Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (39) Jak se má modlit člověk, který ví, že smrt je na dosah? Byl nám dán život a chceme život uchovat, ovšem smrti se nevyhneme. Co říci Bohu o vlastní smrti? Nechceme být vyrváni ze života, z lásky k druhým lidem, z té spousty dobrý darů, které nám poskytuje Boží stvoření.

            Ne jak já chci, ale jak ty chceš. Modlitba jako hledání Boží vůle. Pátrání, která cesta je ta správná. Modlitba jako kladení otázek. Říkává se někdy, že modlitba je rozhovor s Bohem. Zde však nevidíme Krista, že by s Bohem rozmlouval.  Bůh zde nemluví. Neodpovídá. Bůh Mlčí. Anebo nemlčí, avšak promlouvá, že to není slyšet.

Ježíš odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. (44) Modlitba rozhodně není žádný vybroušený, nápaditý projev. Častokrát jenom dokola opakujeme jednu naléhavou větu, někdy jen jakýsi bolestný povzdech či sten. V zahradě getsemanské se Ježíš Bohu svěřil. Svěřil se mu se svým strachem. Svěřil mu svou duši smutnou až k smrti.

 Může být modlitba vůbec co k čemu? Může modlitba něčemu pomoci? Ano modlitba pomáhá. Dává možnost svěřit se. Svěřit se se vším, co svírá duši a nahání strach. Z modlitby se rodí důvěra, že jsme se Bohu neztratili a že se mu neztratíme v žádné těžké chvíli. Ani v životě. Ani ve smrti. A proto se stále řiďme Spasitelovými slovy.

EZ 212           Zůstaňte a bděte se mnou. Bděte a proste, bděte a proste.

Žalm 42         25,1-4; Pokoj; 405, 212, 512; 290; 384    1. Tes 5,16-22

Kázání v 2. neděli v postě (Reminiscere) 13. března 2022.

.

Kyrie

Žijeme ve světě, kde si lidé navzájem ubližují. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.

Přišel jsi, abys nás vysvobodil z nenávisti, lži a násilí. Kriste, smiluj se. Kriste, smiluj se.

Všem lidem otevíráš cestu ke smíření. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.

.

Zpěv důvěry:

Pokoj a mír světu daruj, Pane, i v naší době.

Svěřujeme ti život svůj. Ochránce máme v tobě,

jehož nikdo neporazí.  Nápěv 390

.

Modlitba

Rozpomeň se na své slitování, Bože, které jsi od počátku prokazoval svým dětem. Nedopusť, abychom se utopili v následcích své pýchy, svévole a pošetilosti.

Otevři naše uši, abychom tě dnes tady uslyšeli a dále abychom zvěstovali tvou pomoc a záchranu, kterou zakoušíme díky Ježíši Kristu. On nám přinesl dobrou zvěst, že jsme tvými dětmi a v kristově Duchu svatém se jako tvé děti k tobě modlíme: Otče náš…

Přímluvy

.

Rozpomeň se na své slitování, Bože.

Naše slitování je příliš slabé.

Musíš přijít ty se svým mírem a pokojem

.
Ukonči válku,

ukonči násilí,

ukonči krveprolití.

Přijď se svým mírem a pokojem. *

.

Rozpomeň se na své slitování, Bože.

Naše spravedlnost je krátkozraká.

Musíš přijít ty se svou pomocí.

.
Ochraňuj běžence,

ochraňuj obklíčené a zajaté,

ochraňuj statečné.

Přijď se svou pomocí. *

.

Rozpomeň se na své slitování, Bože.

Naše naděje je příliš malá.

Musíš přijít ty se svou mocí.

.
Suď válečné štváče,

suď vrahy,

suď lháře.

Přijď se svou mocí. *

.

Rozpomeň se na své slitování, Bože.

Naše láska je příliš bezmocná.

Musíš přijít ty se svým uzdravením.

.
Zachraň nemocné,

zachraň zarmoucené,

zachraň zoufalé.

Přijď se svou spásou. *

.

Rozpomeň se na své slitování, Bože.

Naše víra je příliš roztřesená.

Musíš přijít ty se svým slovem.

.
Promlouvej ke své církvi po celém světě.

Promlouvej k pochybujícím.

Promlouvej k našim dětem.

Přijď a promluv k nám,

abychom se tě v těchto dnech pevně drželi

a s pokorou i rozhodností abychom následovali tvého Syna Ježíše Krista.

.

Skrze něho se svěřujeme tvému slitování,

skrze něho ti přinášíme své prosby dnes a po všechny dny. Amen.