0. Bohatý výběr

Ono se řekne rýže. Ale když pak přijde na věc, není vůbec jednoduché se rozhodnout. Stojíte v samoobsluze před regálem, hledíte na vyskládané balíčky různých barev a tvarů. Jeden po druhém berete do ruky, převracíte, luštíte maličká písmenka na obalu. Jakou rýži vzít? Tolik druhů se nabízí: dlouhozrnná i kulatá, předvařená i ve varných sáčcích, jasmínová, divoká, zlevněná… Kterou vybrat? A přitom – ono se řekne rýže.

            Sestry a bratři, ono se řekne Bible. A pak máte před sebou jeden biblický příběh, hledíte na něj, obracíte jej horem dolem. Jaké poselství z něho vybrat? S čím odejít domů? Kupříkladu dnešní evangelium o utišení bouře nabízí hned několik různých variant, jak přistoupit k jeho poselství. Bible není chudý, poloprázdný krám z dob komunistického hospodářství, kde není pořádně na výběr. Bůh je štědrý, svatý Duch k nám přichází se širokou nabídkou. Nuže vybírejme.

            Ježíše a jeho učedníky zastihla na moři bouře. Učedníci se bojí, Ježíš spí. Ježíš vstává, okřikuje bouři.  Ježíš hovoří s učedníky, učedníci žasnou. Tečka. Dramatická zápletka v jednom malém balení. A přitom tolik různých možností, co si odnést. Představím vám čtyři z nich.

1. Podřízené mocnosti

            Pokusme se vžít do pocitu starověkých lidí, pro něž přírodní živly nebyly zdaleka tak zkrocené a neškodné jako pro nás. Ostatně ani dnes bouře během plavby není nic příjemného. Tehdejší lodě byly spíše jenom čluny s vysokými boky, stabilita nic moc. Vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. (37) Připočtěte skutečnost, že málokdo uměl plavat, a vyjde vám, že nebezpečí bylo opravdu veliké. Strhla se velká bouře s vichřicí. (37) Ježíšova družina je v ohrožení života. Kdo ji ohrožuje? Kdo nechce, aby Kristus pokračoval ve své cestě a šířil evangelium? Nepřátelské mocnosti, síly zla útočí! Takto lidé po generace vnímali nepříznivé jevy, které škodí životu. Přírodní pohromy, neúroda, morové rány, války. Tajemný agresor vyráží do útoku a chce lidi zničit. Tentokrát si za svou zbraň zvolil bouři s vichřicí. Učedníci mají namále. A navíc Ježíš jakoby agresi ještě přitahoval. Zlo nechce, aby se šířily dobré zprávy, které Kristus lidem přináší do života.

            Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. (39) Kristus živly okřikuje: Sklapni! Shut up! Ježíš vydává rozkaz a útočníci se stahují z boje. Život už není v ohrožení. Nepřátelské mocnosti se musí podřídit. Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“ (41) Učedníci si oddychli. Ježíš je Boží a ochrání naše životy. S ním nás smrt nepřemůže.

2. Alegorický výklad

Druhou možností je přístup alegorický neboli obrazný. Alegorie byla v církvi hojně užívána od nejstarších dob až do středověku. Občas po ní lze sáhnout i dnes. Biblické texty se při ní vykládají pomocí obrazů. Do původního znění se obměnou dosadí něco jiného, aby se dospělo k poučnému poselství. My takový přístup známe přímo od Ježíše, když vykládá podobenství o rozsévači. Čtverá setba dopadla na různá místa – pole, cesta, křoví, kamení. Dosaďte za zrnka Boží slovo a vyjdou vám čtyři lidské reakce na křesťanskou zvěst.  Alegorie může být někdy výmluvná a trefná, jindy násilná a nepřesvědčivá.

Utišení bouře na moři. Dosaďte za moře svět, za loďku život, za bouři s vichřicí dosaďte pokušení s hříchem. Vyjde vám, že my lidé ve svých životech proplouváme světem a znenadání na nás přicházejí pokušení a hříchy, které nás hrozí zahubit. Svým špatnými činy ničíme život. Návaly našich vin plus návaly cizích vin nás posílají ke dnu. Díky Bohu je zde však s námi Kristus, který se postaví našemu hříchu. Ukazuje nám cestu pryč od špatností. Zastává se nás, když nad námi naše špatnosti získávají převahu. S ním nás hřích nepřemůže. Takový je výklad alegorický.

3. Spící Bůh provokuje

            Bible leckdy obsahuje provokativní, dráždivé prvky, které zneklidňují naši mysl a nabourávají zažité představy.  Někteří kazatelé se takovým místům opatrně vyhýbají. Jiní kazatele se rádi chápou takových neskladných výpovědí. Snadno určíte, k jakým kazatelům patřím já. V příběhu o utišení bouře zaráží prostřední verš líčící, co dělal Ježíš uprostřed vlnobití. On však na zádi lodi na podušce spal. (38) Cože, kolem zuří bouře, a Ježíš klidně spí? Dobrá, snad měl za sebou namáhavý den, ale mohl být trochu více solidární se svými učedníky. Jak může spát? Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ (38)

            To zní jako výčitka. Jak můžeš být nečinný? Jenže copak přesně tohle nezažily milióny lidí? Nečinný Bůh. Bůh spící. Bůh nepomáhající, když je sakra potřebná pomoc. Kolik hrozivých bouří se valí dějinami, a Bůh nic. Děsivé míjení – lidé v nouzi a Kristus spí. Jak se vypořádat s mlčícím, spícím Bohem? Jan Burian o tom napsal písničku „Pán Bůh je na dovolené.“  Většina však své zklamání neřeší zpěvem, nýbrž zanevřením na Boha. „Když nemluvíš, tak už mne nezajímáš. My dva jsme spolu skončili, Bože.“ Avšak evangelium o spícím Ježíšovi nám ukazuje, že cesta rezignace není správnou cestou. Neskončit v beznaději, že na mne Spasitel kašle. Právě ve chvílích pochybností a vzdoru nemlčet, nýbrž právě tehdy mluvit. Prolomit mlčení. A Kristus odpovídá. Ozve se. Ježíš nejenom utiší bouři, ale on ozvučí i ono trýznivé ticho mezi člověkem a Bohem. S ním nás beznaděj nepřemůže.

4. Kam s mýty?

V regále biblických výkladů sáhnu ještě po čtvrtém, což pro dnešek stačí. Moderní doba přinesla důraz na lidský rozum a kritické zkoumání. Není divu, že nejeden čtenář kroutí hlavou nad utišením bouře. „Vždyť takhle to přece v přírodě nefunguje! Chtít poroučet větru, dešti je bláhové.“ A anon:  Příběhy o zázracích v sobě nesou porci dávnověkých mýtů. Někteří vykladači berou vážně tyto námitky, jdou naproti pochybujícímu čtenářstvu a osvobodivě říkají: nepotřebujeme se soustředit na mytického Ježíše. Nezkoumejme, co nadpřirozeného činí se svým okolím. Zkoumejme, co dělá s naším nitrem. Jakou proměnu v člověku působí. A to je dobrý postřeh.

Uprostřed bouře mají učedníci strach. Užuž se vidí mezi mrtvými. Avšak místo černého scénáře, jakých si umíme vyrobit a vybát spoustu, Ježíš nabízí cestu důvěry. Víra jako lék proti strachu. Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru. (40) Tak vypadá spása podle Krista. Strach se dává na ústup. Tak vypadá naše zkušenost s Kristem. Náš – můj strach se dává na ústup. Budoucnost už nevypadá temně. Místo ve strachu hledět do budoucnosti s vírou. To je Boží div, Boží životodárný zázrak, jaký v dnešní ustrašené době potřebují mnozí. Učedníci a učednice ale o Ježíšovi vědí: S ním nás strach nepřemůže.

5. Dobře se najíst                                                                                      

Ono se řekne rýže. Ale jakou si vybrat. Asi jsem vám moc nepomohl, když jsem vám předestřel, jaké výklady utišení bouře si můžete pořídit. Jenže jako v kuchyni nejde jenom o holou rýži, tak ani v církvi nejde o holý výklad Bible. Důležité je, co přidáte. Teprve celek dá dohromady chutný pokrm. V ko-stele se nacházíme v Boží kuchyni, kde vaříme nejenom z rýže biblických výkladů. Přidáváme i modlitby a písničky (třeba že se vítr ztiší a přestane bouřit moře.) Přidáváme štědrost a podání ruky odpovědnost z službu a milý rozhovor a koláč při kávě s čajem. Jak vám to všechno dohromady chutná? Mně velmi. A vlastně je celkem jedno, jaký výklad se zvolí. Rozhoduje celek, jaký z nás tvoří svatý Duch. S ním nás bezduchost nepřemůže. Amen.

Ž 107,23n.28n            Iz 51,9-16        132; 785; 313; S bázní; 314   1 K 1,10n

Kázání v neděli 9. února 2025.