Kázání

Nová píseň

  • Lukáš 19,37-40

Víte, kolik existuje vtipů? Dokážete odhadnout jejich počet? Pět tisíc? 20 tisíc? 500 000? Milión? Kolik existuje vtipů? Divná otázka. Kdo by vtipy počítal? Jejich počet přeci není konečný. Stále znovu a znovu se rodí vtipy nové, čerstvé, neotřelé. Právě nové vtipy nás zajímají a rozesmívají. Nové vyjádření, nové obrazy, nová nečekaná spojení v nás působí. Staré vtipy zdaleka takový účinek nemají, ty dovedou působit jinak.

Proud života

  • Jan 15,1-8

Když teď na jaře uříznete třebas jenom maličký proutek z vinné révy, velmi rychle se v místě řezu objeví míza. A to v takovém množství, že začne kapat jako voda. Podobné je to i u jiných keřů a stromů. (Možná si vzpomenete, že když jsme před sedmi lety v zimě pokáceli břízu u kostela, na jaře pařez ronil a plakal tolik, že se kolem něj tvořila kaluž.) Pán Ježíš ze svého prostředí dobře znal vinice i ten podivný úkaz, kdy se uvnitř ve dřevě rozproudí doslova životodárné potoky. Skryt před lidskými zraky rozlévá se život až do samotných konečků větví. Ratolesti rostou a přinášejí plody.

Dobrý pastýř

Mozaika z 5. století
  • Jan 10,11-16

Podívejte se kolem sebe. Co vidíte? Kostel, lidi, lavice, zpěvníky. Dlouhý je výčet všeho, co máme před očima. Podívejte se kolem sebe. Co nevidíte? Nevidíte vzduch, nevidíte vzpomínky, které v sobě máme. Nevidíte slova, která vám říkám. Nevidíte chemické prvky, z nichž jsou poskládány věci kolem. Dlouhý je výčet všeho, co očima vidět nemůžeme.

Co se velikonocemi změnilo?

  • Jan 20,19-29

Sestry a bratři, pro letošní jaro jsem ke kázání zvolil biblické oddíly, které kdysi dávno byly vybrány, aby z různých stran osvětlily slavnou dobu po Kristově vzkříšení. Kdy k výběru textů došlo, nevíme. Kdo texty vybíral, nevíme. Jaký způsobem byly jednotlivé texty přiřazeny k sobě, nevíme. Co nám sdělují, také zatím nevíme. Ale zjistíme to. K významu se můžeme postupně dobrat. Proto společně nasloucháme čtení Písma. Pro každou z šesti nedělí před sebou máme jakoby dílky ze skládačky. To my nyní dáváme dohromady celkový obraz. My se s pomocí svatého Ducha věnujeme biblické skládance.

Velikonoční šepot

  • Lukáš 24,1-10

Vlastně ti andělé u hrobu ženám zas až tak moc neřekli. Ráno po sobotě chtěly ženy dokončit pohřební obřady, které musely být v pátek večer narychlo přerušeny kvůli začínajícímu svátku. Aby se učinilo zvyklostem za dost, potřebují ženy dvojí. Olej a mrtvé tělo. Olej si opatřily snadno v obchodě a tělo na ně mělo od předvčerejška čekat v hrobě. Ovšem žádné pohřební mazání se nekoná, neboť mrtvé tělo je pryč. A ženy slyší to nejnepravděpodobnější zdůvodnění Ježíšovy nepřítomnosti. Není zde, byl vzkříšen.

Petrovo zapření (5 x o vině: PETR)

  • Lukáš 22,54-62

Petrovo zapření. Vcelku známý příběh. Než kohout ráno zakokrhá, Petr stihne třikrát zapřít svého Mistra. Hořká noc. Proti Kristu se obrátili nejen jeho nepřátelé, ale i jeho přátelé. Jidáš jej zradil, Petr se jej zřekl. Jak se během pár hodin může situace zcela otočit. Ještě včera večer Ježíš stoloval spolu se všemi svými učedníky. A teď jsou učedníci pryč. Jako v přísloví: Budou-li bít pastýře, ovce se rozutečou. Jenom Petr zůstává na dohled.  Mezi ním a Ježíšem jako kdyby fungoval zvláště silný magnetismus. Od samého začátku je Petr jakoby na krok před ostatními učedníky.

Do člověka nevidíš (5 x o vině: JIDÁŠ)

  • Jan 12,1-8

Jidáš je nešťastná postava. Co všechno se v něm odehrálo? Jak v něm dobro zápasilo se zlem? Jak v něm dobro dospělo ke zlému řešení? Do člověka nevidíme. Jidáš je nešťastná postava. A přece by bez něj naše velikonoce nevypadaly tak, jak vypadají. Jidáš vykonal špinavou práci. Umožnil Ježíšovo zatčení. Svou zradou zapříčinil Kristovu velkopáteční smrt a vzato kolem a kolem se tak zasloužil i o nedělní vzkříšení. Ale to už je hodně překombinovaná úvaha.

Pláč nad cizí vinou (5 x o vině: HERODES)

  • Matouš 14,1-12

Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: „Je nepřípustné, aby sis ji vzal.“ (3) Čili jinak řečeno: v panovnické rodině probíhají jakési techtle mechtle a odskáče to prorok, který si dovolí na nepatřičné svazky upozornit. Oblíbený lidový kazatel, křtitel od řeky Jordánu je vsazen do vězení. A neví se, co s ním bude. Podle jakého paragrafu soudit a odsoudit chlapa ve velbloudích kůžích, který vladaři vytýká, že se oženil s vlastní švagrovou?

První otázky na světě (5 x o vině: KAIN)

  • Genesis 4,1-16

Kain a Ábel. Já bych ten oddíl přejmenoval, sestry a bratři. Kdyby bylo po mém, dal bych právě přečtenému úryvku název: „První otázky na světě“. Celkem šest otevřených otázek v něm totiž zazní. Pět otázek klade Bůh, jeden dotaz vznáší Kain. A není to lecjaká rozmluva. Probírají se velmi závažné věci. Poprvé na světě. Jsme na začátku Bible, na začátku dlouhého příběhu lidstva a všech těch mezilidských zašmodrchaností. Jsme na začátku našeho světa. V předchozí kapitole byli ještě Adam a Eva rajské zahradě Eden nablízku svému Stvořiteli.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání