Co mohl vědět o Ježíšovi chlapík, který celé dny proseděl ve stánku u cesty a vybíral od kolemjdoucích peníze? Co mohl vědět o Ježíšových setkáních s lidmi, kterých se on sám neúčastnil? Seděl v celnici. Měl svoji práci. Svoji dobře placenou práci a taková se jen tak neopouští. Měl jistý příjem, jehož spolehlivost mu druzí mohli závidět. Lidé chodí sem a tam a platí za přechod po mostě, za průchod branou, platí za zboží, které s sebou nesou. Ten chlapík z celnice bídou rozhodně netrpěl.

1. Špatně postavený kostel

„To by bylo veselé, kdyby byly v kostele místo lavic postele.“ Takhle nějak zpívával kdysi jeden můj spolužák. Nevím, jestli tu písničku zpívá občas i nyní, kdy se z něho stal farář. Když tak posloucháme dnešní čtení z Bible, tak mne napadá, že náš kostel postavili špatně. Jen si vzpomeňte, jak se Jákob setkal s Bohem. On při tom ani nestál, ani neseděl, jak to děláváme my tady. On při tom ležel a spal. Jákob potkal Boha ve spánku.

Sestry a bratři, je to báječný, skvělý příběh pro novoroční kázání. Nezdá se vám? No, vlastně se vám nedivím. Posluchači se už po staletí rozpačitě škrábou na hlavě, když si snaží představit podivný milostný trojúhelník, který zde Bible popisuje. Abraham, jeho žena Sára, její služebná Hagar. No potěš. Rovněž různé církevní tradice východní i západní, starobylé i moderní se téhle kapitole snažně vyhýbají a nezařadily ji do svého rozpisu biblických čtení. Ostatně abych byl upřímný, ani já tuhle příhodu v hodinách náboženství nezmiňuji. Je taková neučesaná, neskladná, pichlavá.