Přiznávám, že i já jako farář, když mám v Bibli nalistovat 2. Paralipomenon, musím se na chvíli zamyslet, kde vlastně tuto knihu hledat. Paralipomenon v Bibli jsou něco jako Antarktida na zeměkouli: je to tam, ale málokdo se tam podívá. Exotická krajina, která láká nanejvýš vědce a výstřední dobrodruhy.

Taková pěkná letní příhoda, sestry a bratři. Výlet do přírody. Výstup na horu. Obvykle za ni bývá považována hora Tábor, což dává docela smysl, jelikož v Ježíšově domovské Galileji se žádná jiná výrazná hora nenachází. Hora Tábor tedy zákonitě přitahovala pozornost a zřejmě i nohy poutníků. Žádné strmé štíty a rozeklaná skaliska. Jen jakýsi vysoký a vcelku dobře schůdný kopec ve tvaru našeho Řípu. Ční do krajiny jako kopeček zmrzliny.

Je to paradox. Ten apoštol se nazývá Jakub Větší, ale zas až tak moc velikého o něm nevíme. Trochu se ztrácí mezi ostatními postavami v Novém Zákoně. Z apoštolů jsou mnohem více nápadní a známí Petr a Pavel, zatímco Jakub zůstává v pozadí za nimi. A přitom Jakub je člověk zajímavý, člověk mimořádně blízký Ježíši Kristu a člo-věk, který dnes může mít i pro nás svůj zvláštní význam.  Škoda na něj zapomenout.