Matouš 3,13-17

Křest vodou a duchem

  • Matouš 3,13-17

Sestry a bratři, v dnešním evangeliu o Kristově křtu vystupují tři postavy: Jan Křtitel, Ježíš Nazaretský a svatý Duch v podobě holubice. Možná bychom mohli říci v kostýmu holubice, neboť celý výjev tak trochu připomíná filmovou scénu. Něco se tam děje. Jakási změna, jakýsi posun. Děje se cosi, co lze vidět, cosi, čehož význam všem bude ještě zapotřebí vypátrat.

Ježíšův křest

  • Matouš 3,13-17

Sestry a bratři, v tomto týdnu jsme oslavili Kristovo narození. Bůh se už nemohl dívat na lidské neštěstí, proto nám poslal zachránce. Zachránce ze zmatků a hádek, zachránce z našich nedostatků a vin. Aby o účinnosti této záchrany nebylo pochyb, přišel v bezbranném dítěti lidem na pomoc sám Stvořitel. Ano, Bůh přišel do světa, ale do díla se nepustil ihned. Ještě si dal trošku na čas. My víme, že malý Ježíš musel napřed vyrůst, aby se mohl stát schopným rádcem a pomocníkem. V Betlémě se příběh naší záchrany teprve dal do pohybu. Nastartoval se. Hlavní události nastaly až mnohem později.

Ježíšův křest

  • Matouš 3,13-17

Sestry a bratři, asi nám to zní poněkud divně: Ježíš se nechal pokřtít. Křest chápeme obvykle jako viditelný vstup do křesťanství, do čeho však zde vstupuje Kristus? Do křesťanství rozhodně ne, vždyť on sám je jeho tvůrcem. A přece se i v Ježíšově případě křest koná. I pro Ježíše samotného je křest důležitý. Tím lepší důvod, zamyslet se nad křtem a zkoumat, čím je důležitý pro nás. Co znamenal křest pro Ježíše a co znamená pro křesťany? Snad právě proto se o Ježíšově křtu píše v Bibli, abychom se znovu zastavili nad známými věcmi.

Přihlásit se k odběru RSS - Matouš 3,13-17