Jak vypadá typický křesťan? Jaký je? Je starý, nebo mladý? Je vyučený, středoškolák, nebo má vysokou školu? Je křesťan citlivý introvert nebo extrovertní pragmatik? Je to naivka, který věří všemu, nebo racionální člověk, jenž si klade otázky?
Mnozí, s nimiž se setkávám a kteří nepatří do církve, jsou přesvědčeni, že přesně vědí, jak typický křesťan vypadá a jaká je církev. Mají určitý pevný obraz, jakousi škatulku, kterou si vytvořili nebo převzali od druhých. A čím méně křesťanů skutečně zblízka znají, tím snáze se jim tyto obrazy a škatulky vytvářejí.
Jedna z věcí, za kterou můžeme být právem vděční svým oklahomským přátelům, je právě to, že nám pomáhají tyto ustálené představy o křesťanech a církvi bourat. Mnozí poličáci se až díky táborům a výuce Kati setkali s angažovanými křesťany. Až díky nim pochopili, že křesťan nemusí být někdo, kdo stojí na nároží a přesvědčuje ostatní, naopak že křesťané mohou svou víru předávat tichou službou. Třeba tak, že přijedou přes půl zeměkoule učit angličtinu. A světe div se, jsou to lidé moderní, mají rádi technologie, jsou vzdělaní. A oni vám věří v Boha!