Sestry a bratři, v dnešním evangeliu o Kristově křtu vystupují tři postavy: Jan Křtitel, Ježíš Nazaretský a svatý Duch v podobě holubice. Možná bychom mohli říci v kostýmu holubice, neboť celý výjev tak trochu připomíná filmovou scénu. Něco se tam děje. Jakási změna, jakýsi posun. Děje se cosi, co lze vidět, cosi, čehož význam všem bude ještě zapotřebí vypátrat.

Sestry a bratři, v tomto týdnu jsme oslavili Kristovo narození. Bůh se už nemohl dívat na lidské neštěstí, proto nám poslal zachránce. Zachránce ze zmatků a hádek, zachránce z našich nedostatků a vin. Aby o účinnosti této záchrany nebylo pochyb, přišel v bezbranném dítěti lidem na pomoc sám Stvořitel. Ano, Bůh přišel do světa, ale do díla se nepustil ihned. Ještě si dal trošku na čas. My víme, že malý Ježíš musel napřed vyrůst, aby se mohl stát schopným rádcem a pomocníkem. V Betlémě se příběh naší záchrany teprve dal do pohybu. Nastartoval se. Hlavní události nastaly až mnohem později.