Matouš 2,1-12

Cesta ze všednosti

  • Matouš 2,1-12

Den co den konali své obvyklé činnosti. Noc co noc pozorovali oblohu. Když bylo jasno, bedlivě sledovali cesty nebeských těles. Znali jejich dráhy, věděli, kudy se má ta která hvězda ubírat. A jen tak něco je nepřekvapilo. Ob-loha pro ně byla cosi jako mnohokrát přečtená kniha, jako oblíbená písnička, kterou dobře znáte. Pobrukujete si melodii, přeříkáváte si slova, řadíte sloku za slokou a jste rádi, že všechno plyne tak, jak má. Až pak jednou nečekaně, zčista jasna se na obloze objevilo nové světlo. Zazářila hvězda, jakou neznali. Co se to děje? Proč ten náhlý svit? Odkud se vzal a proč?

Hvězda a touha

  • Matouš 2,1-12

Schválně – kolik jste od začátku prosince do dneška viděli různých hvězd? Nemyslím nyní hvězdy na obloze. Myslím na všechny ty rozmanité hvězdy na stromcích, v oknech, všemožných výzdobách, na talířích. To nejde spočítat. Nejspíš jich byly stovky, možná i tisíce. (Jenom tuhle je těch perníkových …) Hvězda patří mezi hlavní vánoční symboly spolu s jesličkami, stromečkem a dárky. A nutno dodat: celkem jsme si na hvězdy kolem zvykli. Patří k svátkům a zřejmě bychom je postrádali, kdyby zmizely.

Přihlásit se k odběru RSS - Matouš 2,1-12