Jan 15,1-8

Blízkost, kterou proudí život

  • Jan 15,1-8

Jsou lidé, které jé lépe držet si dále od těla. A naopak jsou lidé, které máme rádi nablízku. Lidé, s nimiž se cítíme dobře. Od nichž se neobáváme podrazu, vzájemně si důvěřujeme. S takovými lidmi i po dlouhém čase odloučení snadno navazujeme přerušený kontakt. Náš rozhovor pokračuje dál, jako kdybychom se naposledy viděli před pár dny. A ony přitom klidně uplynuly celé roky. Jsou krásné takové vztahy, které člověka nesrážejí, nevysávají, nýbrž ho drží a naplňují. Jsou vzácné takové vztahy blízkého přátelství. Děkujte Bohu za každý z nich, byť sebemenší.

Proud života

  • Jan 15,1-8

Když teď na jaře uříznete třebas jenom maličký proutek z vinné révy, velmi rychle se v místě řezu objeví míza. A to v takovém množství, že začne kapat jako voda. Podobné je to i u jiných keřů a stromů. (Možná si vzpomenete, že když jsme před sedmi lety v zimě pokáceli břízu u kostela, na jaře pařez ronil a plakal tolik, že se kolem něj tvořila kaluž.) Pán Ježíš ze svého prostředí dobře znal vinice i ten podivný úkaz, kdy se uvnitř ve dřevě rozproudí doslova životodárné potoky. Skryt před lidskými zraky rozlévá se život až do samotných konečků větví. Ratolesti rostou a přinášejí plody.

Přihlásit se k odběru RSS - Jan 15,1-8