Březen 2015

Ratolesti ve světle Božím

  • Žalm 118,19-27 Jan 12,12-19

Dnes nás čeká trocha detektivního pátrání, sestry a bratři. O některý věcech panuje v křesťanské církvi celkem shoda, jiné věci jsou poněkud rozkolísané a nejisté. Letošní kázání během předvelikonoční postní doby v našem sboru vycházejí ze žalmů, které se v dávných dobách spojily s příslušnými nedělemi. A tak zde zazněla kázání na verše: „Mé oči hledí k Pánu“, „Radujte se s Jeruzalémem“ nebo „Rozpomeň se, Bože, na své slitování.“ S dnešní nedělí je problém. Není totiž vůbec zřejmé, jaký žalm jí přiřadit.

Suď mne, Bože

  • Žalm 43 Jan 8,46-58

            Ježíš ve střetu s odpůrci. Moc nechybí a došlo by i na násilí. Naštěstí zůstane jen u slov. Slov  sice vyhrocených, ale přeci stále jen u slov. Ale  jak sami víte, i pouhá slovní potyčka může člověka pořádně zasáhnout. Znejistit, znechutit, poznamenat na dlouhou dobu. Hádka do morku kosti dovede změnit člověka. Je to správné?

Radujte se s Jeruzalémem

  • Jan 12,20-26 Izajáš 66,10-11

           Místo konání: Jeruzalém. Všechny cesty nevedou do Říma. V dnešních bohoslužbách cesty vedou do Jeruzaléma. Hlavní město židovského národa, ale především hlavní město židovské zbožností, židovské víry. Zaradoval jsem se, když mi řekli: „Půjdem do Hospodinova domu!“ zpíval si dávný poutník v úvodním žalmu. (122,1) A vesele ve zpěvu pokračuje: A naše nohy již stojí v tvých branách, Jeruzaléme. Tiscíce a desetitisíce byly těch, kteří se vypravili na pouť do Jeruzaléma.

Mé oči vždy hledí k Pánu

  • Žalm 25,15 Lukáš 11,24-28

Ten náhlý výkřik všechny překvapil. Ježíš právě vysvětloval, jak čelit zlým duchům, kteří přepadávají lidskou mysl a lidské srdce. Posluchače takové téma velice zajímalo. Každý se přece ve svém duchu potýká s nějakou formou zla a nečistoty. Ježíš tedy mluví o aktuálním tématu, když tu se nenadále rozezvučí ženský hlas. „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ (27) Proč to náhle vybočení? K čemu to nepatřičné přerušení Ježíšova výkladu?

Pamatuj, Hospodine

  • Žalm 25,6-7 Matouš 15,21-28

V Bibli někdy najdeme zvláštní slova. Najdeme v ní dokonce i zvláštní modlitby. Jako dnes slova úvodního žalmu. Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. Řeč je o paměti. Pamatuj, Hospodine, prosí žalmista. Jakou má Bůh paměť – dobrou nebo špatnou? Má Bůh paměť děravou, že jej žalmista musí žádat, aby si dal práci a svou paměť udržoval ve správném chodu? Je snad Bůh zapomnětlivý a jeho milosrdenství mu má být připomínáno. Je to zvláštní modlitba. Zvláštní prosba.

Až mě bude volat

  • Žalm 91,15 MAtouš 4,1-11

Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou. Pěkně se to poslouchá. Boží příslib pomoci a opory. Kdo by si nepřál být v soužení doprovázen samotným Hospodinem, být Hospodinem bráněn a dokonce oslavován?

Stránky