Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy. Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval. Žalm 119,44.47

Dávnověký žalmista zpíval o své lásce k Božímu slovu. Neopěvoval nějakou tajuplnou nauku, nýbrž svou pozornost upínal k jasně zapsaným radám a pokynům. Moudrost nebral sám ze sebe, nýbrž ji čerpal z toho, co dřívější generace poznaly a přijaly jako Boží směrovky na životní pouti. Stále znovu ve své písni opakuje „tvá slova, tvá přikázání, tvůj Zákon jsou pro mne potěšením.“ Těšit se, radovat se, že nejsem odkázán sám na sebe, že jsem pozván na správnou cestu s dobrým cílem. O tom se píše v Bibli a toho se vyplatí držet. Napořád.