Musela to být nádhera. Přijít do hlavního města a účastnit se slavnosti. Lidové veselice, na které se podílejí staří i mladí, chudí i bohatí. Ulice Jeruzaléma zaplnili poutníci. V průvodu procházeli křížem krážem přes město tak, aby žádný důležitý kout nevynechali. Vůdcové včele neomylně vedli zástup směrem kolem královského paláce až k chrámu, k domu Božímu. A cestou se zpívalo. Hospodinova je země se vším, co je na ní, svět i ti, kdo na něm sídlí. (1)