„Ach, to přece nebylo nutné.“ Někdo s sebou přinesl cosi, drobnou pozornost, která udělá radost. Ačkoli je slovy odmítána, uvnitř duše přesto člověka těší, snad byla i trochu očekávána. Takový je návdavek přízně. Setkáním s člověkem získávám navíc dar, který působí ještě dlouho po předání. A co když se ve svých dnech setkávám s Bohem? Dostávám i od něj něco navíc? Co mám ke své víře?