Sestry a bratři, představte si, že by k nám do sboru zavítal na návštěvu synodní senior. Jeho auto by zaparkovalo pod Tylovým domem a nejvyšší představitel naší církve by se chystal přejít těch pár set metrů ke dveřím kostela. Nijak zvláštní představa. Nyní ale zkusme ještě více popustit uzdu fantazii a představme si, že všude podél chodníku i na schodišti jsou lehátka a vozíky a na nich nemocní lidé. Čekají, až na ně padne stín procházejícího Pavla Pokorného. Zdá se vám taková představa příliš divoká? Přitažená za vlasy. Mně jakbysmet.