Všechno je možné tomu, kdo věří. (23) Jedna z nejprůbojnějších vět, jakou Ježíš kdy řekl. Její začátek nás provokuje. Vše je možné. Cože? O čem to Kristus mluví? Všechno je možné. Úplně všechno? V hlavě se nám roztáčí kolotoč představ, co všechno by se nám líbilo. My nemáme problém sestavit seznam věcí, které by zlepšily náš život, naše vztahy, náš svět. To všechno je prý možné. Stačí víra. Jenže odkud víru vzít?

Život člověka je jako cesta, po které jdeme. Já si zde v kostele pomáhám různými obrázky. Snažím se zachytit všelijaké příběhy o lidech v Bibli. Každý z nich šel nějakou svou cestou. Schválně, jestli si vzpomenete na něčí jméno z Bible. … Pokaždé, když o těchhle lidech mluvím, snažím se vybrat nějaký vhodný obrázek. Dnes bych však potřeboval obrázek, který v zásobárně předloh nenajdu. Víte jaký? Obrázek sebe samotného. Měl bych na tabuli připevnit sebe. Neumím malovat obličeje. Stejně jako oni – jako Mojžíš a Ježíš, David a Pavel, Ráchel a Marie, stejně tak jdu životní cestou také já.

Řeknu vám velice přesně, co jste udělali dnes ráno, když jste otevřeli oči. Nadechli jste se. Dýchali jste také, když jste vstávali. Dýchali jste též po celou noc předtím. A několik set nádechů jste už stihli provést od svého příchodu do kostela. Dýcháme, aniž si to uvědomujeme. Většinou bez povšimnutí nabíráme vzduch do plic a zase jej odkysličený vypouštíme ven. Dech je samozřejmou součástí našeho života. Dech je nedílnou součástí života. Ouvej, když se někomu nedostává dechu. Ouvej, když někomu plíce nefungují tak, jak mají. Astmatici se musí mít na pozoru.